Amarillo - Zaměstnanci továrny poblíž texaského města Amarillo vykonávají jednu z nejnebezpečnějších prací, které dnes nabízí průmysl v USA. V podniku Pantex, který řídí přímo americké ministerstvo energetiky, odstraňují plutonium ze starých nukleárních hlavic.
Ačkoliv tu platí zvláštní bezpečnostní opatření, sebemenší chyba může skončit katastrofou.
Ministerstvo energetiky skladuje na různých místech ve Spojených státech 54 tun obohaceného plutonia. U Amarilla se nyní nachází ekvivalent více než 20 tisíc plutoniových jader, a tak továrna překračuje maximální povolenou hranici pro uložení na jednom místě. Úkolem tohoto zařízení přitom má být "jen" bezpečná konverze plutonia, dostatečné vybavení ale získá nejdříve v roce 2048.
Pokud by tu došlo k řetězové reakci, následná exploze by měla sílu mnoha tisíců megatun TNT. "Chlapeček", bomba, kterou Američané svrhli na Hirošimu, měl sílu 13 až 18 kilotun TNT. V Amarillu přitom množství plutonia narůstá každým dnem.
"Dnešní stav je mnohem nebezpečnější, než byl za studené války," řekl agentuře Reuters ředitel amerického Střediska Jamese Martina pro studium nešíření jaderných zbraní William Potter.
A podobně mluví i Edwin Lyman, fyzik z washingtonské neziskové organizace Unie angažovaných vědců. Podle něj je situace "urgentní", zvlášť když se nacházíme v nejisté době, kdy je vysoké riziko terorismu.
Dědictví studené války
Plutonium v Amarillu z větší části pochází právě z dob studené války. V roce 1967 měly USA k dispozici 37 tisíc jaderných hlavic, Sovětský svaz měl v "rekordních" 70. letech minulého století 45 tisíc. Taková zásoba by stačila na to, aby zničila život na Zemi. A pak tisíckrát dokola.
Teď Spojené státy své hlavice likvidují v Pantexu, aby nepřekročily počet 1550, který stanovila smlouva podepsaná v roce 2010 s Ruskem. Američané se navíc chtějí starých hlavic zbavit i proto, aby je mohli nahradit modernějšími.
"Na tohle nikdo nepomyslel," vzpomíná někdejší poradce Bílého domu pro jaderné otázky Daniel Ellsberg. "Nikdo tehdy nevěřil, že studená válka jednoho dne skončí."
Na území USA se dnes nachází obrovské množství plutonia, které by se mohlo dostat do nepovolaných rukou. Na základě další z odzbrojovacích smluv se Moskva a Washington zavázaly, že konvertují 34 tun plutonia tak, aby nebylo použitelné do jaderných zbraní. Mimo jiné z důvodu, aby se k nebezpečnému materiálu nedostali teroristé.
Obě země dohromady disponují takovým množstvím jaderného materiálu určeného ke konverzi, že by z něj šlo vyrobit 17 tisíc jaderných hlavic.
K výrobě jaderné bomby by přitom teroristům stačilo pouhých pět kilogramů. Plutonium má navíc tu výhodu, že manipulace s ním i transport jsou poměrně bezpečné a většina detektorů je nezachytí. Jeho záření zadrží i sklo zkumavky nebo kožená aktovka.
Riziko při přenášení představuje pouze vdechnutí plutoniového prachu, kdy se jeho částečky skrz plíce rychle rozšíří po těle a vyvolají různé druhy rakoviny.
Problémy se skladováním
Jenže Washington ještě ani nezahájil všechny kroky k tomu, aby získal dodatečné prostory pro skladování plutonia v hloubce přes 600 metrů, která je považována za bezpečnou. Většina radioaktivní látky je dnes uložena právě u Amarilla.
Místní aktivista Tom Clements vede organizaci SRS Watch, která má za cíl oblast kontrolovat. Podle něj zařízení na břehu řeky Savannah nikdy nebylo určeno na skladování tak velkého objemu plutonia a hrozí například průsaky do spodních vod.
Zmíněných 34 tun plutonia z nukleárních hlavic chtějí Američané převést na jaderné palivo pro elektrárny, známé pod zkratkou MOX (směsné oxidické palivo). Plutonium je v něm společně s uranem přeměněno na sloučeniny oxidů a smícháno do palivových článků.
Projekt u města Amarillo ale nabral už několikrát zpoždění, a navíc se výrazně prodražil.
Nabízí se tak druhá možnost, a sice smíchat plutonium s inertním materiálem a směs uskladnit ve speciálních kontejnerech. Ty ale vydrží jen padesát let a musí být umístěny hluboko pod zemí.
Nicméně podle šéfky amerického Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA) Lisy Gordon-Hagertyové by dokončení zařízení na výrobu paliva MOX bylo o několik miliard dolarů dražší než druhá metoda.
Trump je proti
Americké ministerstvo energetiky i sám prezident Donald Trump chtějí celý projekt MOX zrušit. Podle nich jsou náklady na něj extrémní a vadí i dlouhé zdržení. Kongres jim ale zatím nedal zelenou.
Nejvíce aktivní je republikánský senátor Lindsey Graham. Tvrdí, že palivo MOX představuje nejlepší způsob, jak zabránit tomu, aby se plutonium dostalo do rukou teroristů. Zároveň se však v únorovém návrhu amerického rozpočtu píše, že pokud nová studie ukáže, že druhá metoda by byla o polovinu levnější než výroba paliva MOX, tento projekt skončí.
Když se práce na komplexu u Amarilla spouštěly v roce 2007, odhadovalo se, že celkové náklady budou činit 4,8 miliardy dolarů (přes sto miliard korun). Dnešní odhady hovoří o více než trojnásobné částce.
Dokončeny měly být do roku 2048. Už teď to ale podle agentury Reuters vypadá, že ani tento termín se pravděpodobně nestihne.
