Washington - USA vystoupí z Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).
Informovaly o tom zahraniční agentury s odkazem na prohlášení amerického ministerstva zahraničí. USA odejdou k 31. prosinci 2018. Izrael krok Spojených států přivítal a oznámil, že i on zahájí přípravy na odchod z této mezinárodní organizace.
UNESCO už potvrdilo, že obdrželo oficiální oznámení o odchodu. AP uvedla, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa plánovala vystoupení několik měsíců.
"Toto rozhodnutí nebylo lehké," sdělila americká diplomacie, podle které k němu vedla mimo jiné "nutnost zásadní reformy organizace".
Jedním z hlavních důvodů ale byla také "zaujatost organizace vůči Izraeli", dodalo ministerstvo. Několik rezolucí, které UNESCO v minulosti přijalo, vnímá Washington jako protiizraelské.
Americká diplomacie dodala, že se USA na činnosti organizace budou nadále snažit podílet jako pozorovatelský stát, aby mohly přispívat svými "názory, stanovisky a odbornými posudky".
News: Even as Trump admin threatens to pull out of NAFTA and Iran deal , comes word that US is withdrawing from UNESCO pic.twitter.com/PBv4X7GTzk
— Mary Louise Kelly (@NPRKelly) October 12, 2017
"Ztráta pro rodinu OSN"
Šéfka organizace Irina Bokovová kroku Washingtonu "hluboce lituje". Označila ho za ztrátu pro "rodinu spojených národů".
"Univerzalita je základním předpokladem pro plnění poslání UNESCO budovat mír a mezinárodní bezpečnost tváří v tvář nenávisti a násilí, bránit lidská práva a lidskou důstojnost," prohlásila Bokovová.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na americké prohlášení uvedl, že nařídil ministerstvu zahraničí, aby se i jeho země začala připravovat na odchod z této mezinárodní organizace. Americké rozhodnutí označil za "odvážné a morální". "UNESCO se stalo absurdním divadlem, kde se historie spíše deformuje, než uchovává," řekl Netanjahu. Už dříve americké oznámení jménem své země přivítal i izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon. Podle něj jde o začátek "nové éry" v OSN. "Pokud budou diskriminovat Izrael, budou za to muset zaplatit," uvedl Danon.
Francie, jejíž hlavní město je sídlem organizace UNESCO, vyslovila nad americkým krokem politování. "Potřebujeme Ameriku, která zůstává oddána světovému dění," uvedl velvyslanec při OSN François Delattre. Jeho ruská kolegyně Taťjana Dovgalenková označila odchod USA z organizace za "šok".
Spojené státy přestaly už v roce 2011 posílat organizaci UNESCO příspěvky poté, co se jejím členem stala Palestina. Ke stejnému kroku tehdy přistoupil i Izrael.
USA přitom v minulosti byly největším plátcem příspěvků organizace. V současnosti organizaci dluží podle agentury AP kolem 550 milionů dolarů (12 miliard Kč).
Spor o Hebronské staré město
Letos v květnu vyzvala vládu k pozastavení placení členských příspěvků také česká Poslanecká sněmovna.
Důvodem bylo přijetí rezoluce, která kritizovala Izrael za vykopávky ve východním Jeruzalémě a označila je za porušení mezinárodního práva. Podle Izraele popírala židovské vazby na Chrámovou horu, která je jedním z nejposvátnějších míst v Jeruzalémě.
V červenci přijalo UNESCO na seznam kulturního dědictví Hebronské staré město, a to jako ohroženou palestinskou památku. Na seznam se tak dostala i Hrobka proroků, kterou Židé uctívají jako Hrobku patriarchů.
Izrael označil rozhodnutí za přepisování historie, protože označením místa jako palestinského se podle něj Židům upírá jejich role v této části dnešního Západního břehu Jordánu. Izrael část palestinského Hebronu okupuje a pod okupovanou zónu spadá i hrobka.
Už loni přijalo UNESCO na návrh arabských zemí rezoluci, ve které používalo pro místa v jeruzalémském historickém jádru pouze arabské názvy. Podle Izraele dokument opomíjel tisíciletý vztah Židů k Jeruzalému.
UNESCO mimo jiné rozhoduje o zápisu kulturních a přírodních památek na seznam světového dědictví. Aktivní je ale také na poli vzdělávání či boje za lidská práva. Tento týden také volí svého nového ředitele.
USA se vzdaly členství v organizaci už jednou, a to v roce 1984 za vlády Ronalda Reagana. Tehdy to zdůvodnily zejména protizápadní politizací a neefektivním řízením. Zpět se vrátily teprve v roce 2003 za úřadování George Bushe.
