Brusel - Vládní krize v Česku, kde byla Topolánkově vládě vyslovena v Poslanecké sněmovně nedůvěra, se kvůli probíhajícímu českému předsednictví v EU přesouvá i na evropskou úroveň.
Zvládne vláda v demisi řídit Unii v situaci, kdy musí řešit hospodářskou krizi a hned příští týden ji čeká první summit s americkým prezidentem Barackem Obamou?
Zatímco premiér Topolánek krátce po hlasování ve sněmovně varoval před negativními důsledky na evropskou pozici jeho kabinetu, samotná unijní exekutiva zůstává aspoň navenek v klidu.
Evropská komise vydala necelé dvě hodiny po hlasování v české Poslanecké sněmovně prohlášení, ve kterém vyjádřila přesvědčení, že Česká republika se může své role v čele Evropy zhostit i nadále dobře.
„Komise má plnou důvěru, že ústavní pořádek umožní České republice vykonávat předsednickou funkci tak efektivně jako dosud," uvádí se ve stanovisku komise.
Obávali se nás, a co teď?
Méně optimistický je naopak sám premiér Topolánek, který hned po hlasování poslanců varoval, že postavení jeho kabinetu při řízení Evropské unie je vyslovením nedůvěry podkopáno.
„Myslím, že to může ohrozit naši sílu při vyjednávání. Partneři v Evropě si zvykli, že vyjednáváme tvrdě. V tomto smyslu se může stát, že naše postavení bude oslabeno," vysvětlil premiér.
Česká republika se předsednictví evropské sedmadvacítky ujala prvního ledna a její mandát vyprší až 30. června, kdy předá štafetu Švédsku.
Premiér Topolánek během minulého roku vyjednával s opoziční sociální demokracií o klidu zbraní během předsednictví, uzavřít dohodu se však nakonec nepodařilo.
České předsednictví v čase krizí
Česká republika musela jako předsednická země EU od počátku roku řešit hned několik mezinárodních krizí. Zatímco za dojednání smíru v ukrajinsko-ruském sporu o dodávky plynu si Topolánkova vláda vysloužila uznání, angažmá při řešení izraelsko-palestinského konfliktu v Gaze vyšlo naprázdno.
Angažmá české vlády při prosazování opatření proti hospodářské krizi vyvolalo smíšené reakce. Země podporující razantnější zásah kritizovaly Topolánkův kabinet za pasivitu.
Pád vlády v předsednické zemi? Nic nového
Není to poprvé, co v zemi, která Unii předsedá, došlo k pádu vlády.
Tuto zkušenost učinilo už v roce 1993 Dánsko, kde se po deseti letech u moci musel kvůli skandálu kolem protiprávního postupu ministra spravedlnosti ve věci vyřizování azylových žádostí tamilských uprchlíků předčasně poroučet konzervativní premiér Poul Schlüter. U kormidla jej nahradil sociálně demokratický lídr Poul Nyrup Rasmussen.
A v roce 1996 v průběhu unijního šéfování skončil v Itálii kabinet pravého středu vedený Lambertem Dinim, který šest týdnů před koncem italského předsednictví nahradila po vítězství v předčasných volbách středolevá vláda Romana Prodiho, shodou okolností pozdějšího šéfa Evropské komise.
