Sarajevo - Před čtvrtstoletím lidé z Bosny a Hercegoviny utíkali před válkou, teď do ní naopak míří s nadějí, že najdou lepší život v Evropě. Balkánská země se potýká s velkým počtem migrantů, kteří se přes ni chtějí dostat do Německa.
Bosenské úřady letos evidují velký nárůst běženců. Od začátku roku jich přišly více než čtyři tisíce. Za celý loňský rok jich přitom bylo jen sedm stovek.
Uprchlíci přicházejí z Řecka přes Albánii a Černou Horu. Někteří ze Srbska, protože do Bělehradu je přímé letecké spojení z několika blízkovýchodních zemí a například Íránci mohou do Srbska cestovat bez víz.
Ti, kdo se nakonec dostanou až do Bosny, chtějí dál pokračovat přes Chorvatsko a Slovinsko. Ze Srbska do Maďarska už totiž nemohou kvůli plotu a přísné ostraze maďarské hranice.
Podle bosenských úřadů většina běženců pochází ze Sýrie, Iráku, Íránu, Afghánistánu, Pákistánu a Alžírska.
"Přijíždí tři až čtyři stovky lidí týdně. Do konce roku by to mohlo být celkem padesát tisíc lidí," řekl agentuře Reuters Adnan Tatarevič z organizace Pomozi.ba, která migrantům pomáhá s ubytováním a získáním humanitární pomoci.
V Sarajevu někteří uprchlíci přebývají v provizorních stanových městečkách. Část z nich přespává v parcích nebo v opuštěných budovách.
"Už šestkrát jsem přešel do Chorvatska, ale vždy mě vrátili," řekl reportérovi Reuters Umar z Iráku, který strávil dva roky v uprchlickém táboře v Řecku.
Vláda v Sarajevu nicméně odmítá posílit pohraniční hlídky, aby vracely migranty zpět do Černé Hory nebo Srbska. Situace v Bosně je komplikovaná kvůli federativnímu rozdělení na srbskou a chorvatsko-muslimskou část. Každá má své policejní složky.
Během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995 utekly ze svých domovů zhruba dva miliony lidí. Česká republika tehdy přijala z této země 3500 uprchlíků.
