Milena byla stejně jako už desítky jiných dětí zraněna během ruské invaze. Rodině se však podařilo ji odvézt do dětské nemocnice v Záporoží, která přijímá uprchlíky z dnes už téměř zničeného Mariupolu. Nemocniční postel, kde drobná dívka leží, zatímco je připojena k přístrojům, stojí hned vedle okna. Oblohu ani život za zdmi pokoje z něj ale Milena nevidí. Okno je celé zabarikádované pytli s pískem.
"Žádná nemocnice není v bezpečí," říká deníku Aktuálně.cz Pavlo Kovtonjuk z think-tanku Centrum veřejného zdraví Ukrajiny. Spolu se svými kolegy sbírá důkazy o ruských útocích na ukrajinské nemocnice a zdravotníky. Spolupracují i s právními týmy v Haagu, které se u Mezinárodního trestního soudu snaží dokázat, že Rusko páchá válečné zločiny.
Od začátku války do pondělí 28. března podle nich ruské síly přímo zaútočily na 76 nemocnic.
Russian troops continue to fight against Ukrainian healthcare as if it was the military. 76 hospitals have been attacked as of today. More than half are in three regions: Kyiv + oblast, Kharkiv and Luhansk oblasts. Most of the damages resulted from the shelling of civilian areas. pic.twitter.com/fhzhVapAQz
— Pavlo Kovtoniuk (@pavlokovtonyuk) March 28, 2022
"Nemocnice se často stanou terčem útoku proto, že Rusové ostřelují civilní cíle a snaží se zničit celá města, a tam jsou i nemocnice. Máme ale zdokumentováno několik případů, kdy byla konkrétním cílem nemocnice," uvádí Kovtonjuk.
Symbolem ruské agrese se stala dětská nemocnice a porodnice v Mariupolu na jihu Ukrajiny. Během jejího bombardování zemřeli tři lidé, včetně jednoho dítěte, a dalších sedmnáct lidí utrpělo zranění. Fotky těhotných žen odnášených ze zničené budovy na nosítkách se objevily i v zahraničních médiích. "Je málo zvrácenějších věcí než si brát na mušku zranitelné a bezbranné," reagoval na zprávy o náletu například britský premiér Boris Johnson.
Kovtonjuk říká, že podobně se ruské jednotky snažily hned v únoru zaútočit na Kyjevskou dětskou nemocnici, ale ukrajinské protiletadlové obraně se povedlo raketu sestřelit.
Rozstřílené sanitky
Dětský chirurg Jan Trachta, který už přes deset let spolupracuje s neziskovou organizací Lékaři bez hranic, upozorňuje, že se nejedná o nový fenomén. Nemocnice i doktoři se stali terči útoků už ve válce v Jemenu nebo Sýrii. "Útočilo se na místní nemocnice i na nemocnice Lékařů bez hranic. Zabili nám takhle posledního pediatra v Aleppu. Je pravda, že hlavně Rusko je v tomhle extrémně agresivní," dodává.
Více než polovina zničených nemocnic stojí jen ve třech ukrajinských regionech: kolem Charkova, Kyjeva a Luhansku.
"Zrovna včera mi kolegové z Kyjeva poslali fotku, jak raketa dopadla do nemocnice," říká pro Aktuálně.cz Kateryna Vandychová z Českého centra v Kyjevě, která od začátku války koordinuje humanitární pomoc pro nemocnice starající o předčasně narozené děti.
Vandychová se také snaží sesbírat svědectví zdravotníků ze všech koutů země. Svůj zážitek jí popsala například lékařka Viktorija, která se v severoukrajinském Černihivu věnuje péči o novorozence a před třemi roky strávila týdenní stáž ve Fakultní nemocnici Olomouc. I černihivská porodnice byla bombardována, a ačkoliv se ji povedlo částečně zprovoznit a opravit, stále nefunguje voda ani topení.
"Můj pracovní den začal 24. února 2022 a trvá dodnes. Jsem pořád v nemocnici," vypráví Viktorija. Za tu dobu se v porodnici narodilo za neutichajícího houkání sirén přes 134 dětí.
Jak upozorňuje i Vandychová, během války se kvůli všudypřítomnému stresu zvýšil počet matek, které rodí předčasně. Právě ony a jejich děti potřebují o to více lékařskou péči. "Předčasně narozené děti zoufale potřebují kyslík, toho je ale nedostatek," dodává lékařka. Děti, u kterých je to jen trochu možné, jsou proto evakuovány do Kyjeva, což je nesmírně nebezpečné, protože Rusové ostřelují i silnice a útočí na zdravotníky. Kromě svědectví samotných lékařů to dokazují i snímky rozstřílených sanitek.
"Osobně jsem novorozence evakuovala. Jelikož okupanti zničili silniční most, musela být miminka přenesena na rukou přes most pro pěší na druhou stranu řeky, kde na ně čekalo auto na další převoz," uvádí Viktorija.
Matky s dětmi, které v Černihivu zůstávají, se hned po porodu přesouvají do krytu, kde čekají až do propuštění z nemocnice. Na mnoha místech ale ženy rodí přímo v krytech.
"Ve válce musí lékaři začít fungovat úplně jinak. Musíte se obejít s málem. Je nedostatek lidí i materiálu a musíte zkrátka improvizovat," vysvětluje lékař Trachta s odkazem na své zkušenosti ze zahraničních misí v Sýrii nebo Jemenu.
Příliš mnoho nemocnic
Vandychová i Kovtonjuk si myslí, že ukrajinští lékaři zatím zvládají situaci nesmírně dobře. "Většina z nich se prostě chová normálně. Nemají čas se bát, plakat nebo se zhroutit," říká ve videohovoru s mírným úsměvem Ukrajinka, zatímco čeká ve Lvově na humanitární pomoc mířící z českých nemocnic, kterou pak bude rozvážet do zbytku země.
Situaci ale komplikuje ruské ostřelování. I dohodnuté humanitární koridory z obklíčených měst, jako je Mariupol, byly bombardovány. Lidé se tak nemohou dostat ven a pomoc se zase nemůže dostat dovnitř.
Mezinárodní organizace jako Červený kříž proto postavily své stany první pomoci na ruských hranicích, protože tímto směrem lidé z Mariupolu prchat mohou. Kovtonjuk to ale považuje za nehorázné. "Chovají se, jako kdyby byla povodeň, ale tohle není jen tak nějaká humanitární krize. Je to válka, kterou způsobilo Rusko, a oni mu tím pomáhají."
Paradoxem je, že řada zdravotnických center blízko fronty se stará i o mnoho ruských vojáků. Ředitel jedné z nemocnic u města Mykolajiv na jihu Ukrajiny potvrdil, že pečuje o mnoho ruských vojáků, které jejich jednotky opustily, když se během bojů zranili.
Kovtonjuk ovšem dodává, že válka proměnila jednu z největších slabin ukrajinského zdravotnictví ve výhodu. V zemi je ještě z dob Sovětského svazu obrovské množství nemocnic. To za normální situace není efektivní, zdroje jsou rozmělněné a kvalitní péče také. Momentálně to ale zemi poskytuje dostatek lůžek i místa pro raněné. Ačkoliv během bombardování jsou to spíš sklepy a kryty přímo pod nemocnicemi.
