Sevastopol (Od našeho zvláštního zpravodaje) - "Vyplouváme! Vyplouváme!" Rychle pro lístky a nastupovat," volá rusky průvodčí na dobíhající muže a ženy z trajektu, který pravidelně jako převozník dopravuje lidi z centra Sevastopolu přes záliv do jeho severní části.
Mezi muži středního věku s aktovkami a mládeží vracející se ze školy se mísí nápadně mnoho vojáků.
Někteří v zelených uniformách, jiní v tmavě modrých kabátech ke kolenům. Na ramenou mají znak s dvouhlavým orlem a bílo-modro-červené trikolóry.
Ačkoliv jsme na území Ukrajiny, jsou to ruští vojáci. Příslušníci ruské černomořské flotily, jejichž přítomnost a hlavně budoucnost v Sevastopolu je v posledních letech příčinou mnoha zlých pohledů a slov mezi Moskvou a Kyjevem.
Trajekt míjí břehy s kotvícími ruskými válečnými loděmi. Prorůstají všemi zálivy do celého města. Ale nejvíce je jich tady v místě, kterému se říká Jižní Záliv. Včetně ponorky.
Několik málo lodí velmi skromného ukrajinského námořnictva kotví až na konci města.
Z boku trajektu je dobře vidět nepřístupná, oplocená ruská základna. Jsou na ní namalovány ukrajinská a ruská vlajka a mezi nimi se skví nápis Družba.
Od zvolení Viktora Juščenka prezidentem Ukrajiny v roce 2004 však rusko-ukrajinské vztahy charakterizovalo všechno možné, ale rozhodně ne družba.
Ukrajina umožnila smluvně Rusku používat Sevastopol jako sídlo své flotily v roce 1997. Pronájem platil dvacet let, ročně Rusové vypláceli Kyjevu 93 milionů dolarů ročně.
Juščenko ale chtěl, aby po roce 2017 Rusové ze Sevastopolu odešli. Ti ale na něco takového nehodlají ani pomyslet.
Většina obyvatel Sevastopolu - stejně tak jako celého Krymského poloostrova - považuje za svůj domov více Rusko než Ukrajinu. Mluví se zde výhradně rusky, slyšet ukrajinštinu je vzácnost.
Taxikář Nikolaj má na palubní desce vystavenu ruskou vlajku. „Sevastopol je a vždy bude Rusko," tvrdí.
Oranžovou revoluci z roku 2004 nazývá oranžovým cirkusem a velkým podvodem. V Sevastopolu prý lidí hodně volí komunisty a Rusku nakloněného kandidáta Viktora Janukovyče.
Ten na rozdíl od Juščenka chce s Kremlem o dalším působení flotily v Sevastopolu jednat.
Sevastopolan Sergej byl jako mnoho místních mužů v minulosti námořníkem na dopravních lodích. Scestoval prý Atlantik, Indický i Tichý oceán.
Ani on nepovažuje Ukrajinu zemi, se kterou by se zcela identifikoval. "Myslím, že Rusko, Ukrajinu a Bělorusko by měli vytvořit nějakou federaci. Alespoň měnovou."
Při letmém pohledu na ulice a budovy ve městě to ovšem vypadá, jako by taková federace už existovala.
Řada domů je majetkem a vlají na nich ruské vlajky. Ředitelství flotily na hlavním náměstí, Dům důstojníků, Kulturní dům, Muzeum černomořské flotily.
Žena obsluhující veřejné záchodky dokonce chce při placení místo jedné hřivny jeden rubl. Myslím tím samozřejmě ukrajinskou hřivnu, ale říká jí zkrátka rubl.
Ruské vlajky vlají i na předměstí na zahradách některých soukromých domů.
Emocí kolem Sevastopolu zavládlo v posledních dvou letech víc než dost.
Ukrajina zakázala vstup do země starostovi Moskvy Juriji Lužkovovi, který na mítinku ve městě prohlásil, že nejen Sevastopol, ale celý Krym by si Rusko mělo vzít zpět. (Krym patřil do Ruska v rámci SSSR do roku 1954, tehdy jej sovětský vůdce Nikita Chruščov věnoval Ukrajině).
Pak ukrajinský prezident v srpnu 2008 odsoudil ruskou invazi do Gruzie a fakt, že se akce zúčastnily i lodě kotvící v Sevastopolu, označil za porušení rusko-ukrajinské dohody.
Místní lidé ale tehdy ruské námořníky vracející se z Gruzie nadšeně vítali.
Ruský premiér Vladimir Putin, ruská armáda i obyvatelé Sevastopolu odmítali Juščenkovu snahu o vstup Ukrajinu do NATO.
"Představte si základnu NATO v Sevastopolu!" nechal se jednou slyšet Putin na jednání státníků zemí bývalého SSSR.
Břehy Sevastopolu jsou zalité ruskou krví. Město bylo dvakrát zničeno. V roce 1855 francouzsko-anglickým vojskem během Krymské války. A pak znovu v roce 1942 po dlouhém německé obléhání.
Budov, které přežily rok 1942, tu stojí jen málo. Zato pomníků, hrobů, mohyl a muzeí jsou tu desítky, ne-li stovky.
Nemálo lidí se obávalo, že konfrontace kolem Sevastopolu a vůbec celého Krymu může vést až k ozbrojenému střetu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Nicméně oba kandidáti na ukrajinského prezidenta Viktor Janukovyč a Julija Tymošenková naznačují, že se s Kremlem dohodnou, pokud zvítězí ve volbách v neděli 7. února. A že flotila v Sevastopolu zůstane.
Vše o ukrajinských volbách, Tymošenkové a Janukovyčovi naleznete po kliknutí na následující grafiku.
