Petrohrad - Návštěvu německé kancléřky Angely Merkelové v Petrohradu zastínil spor kolem výstavy uměleckých děl, která je z historických důvodů pro obě země citlivá.
Mezi exponáty v Ermitáži jsou i skvosty, ukořistěné Rudou armádou a po druhé světové válce odvezené z Německa.
Výstavu měli otevřít Merkelová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, tento bod programu byl ale - překvapivě - zrušen.
Perlou mezi ukořistěnými exponáty na výstavě s názvem Doba bronzová - Evropa bez hranic má totiž být takzvaný eberswaldský zlatý poklad.
Jde o největší německý zlatý nález z doby bronzové, který byl od druhé světové války až do nedávné doby pokládán za ztracený. Nyní je vůbec poprvé předváděn na velké výstavě.
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert podle agentury DPA před odletem z Berlína řekl, že ruská strana v rozporu s původním plánem odřekla proslovy obou státníků. Prý proto, že by Merkelová ve své řeči požadovala vrácení uměleckých skvostů do Německa.
Německo s poukazem na mezinárodní právo trvá na vrácení ukořistěných uměleckých děl. Rusko však dává jasně najevo, že za tyto poklady zaplatilo krví svých vojáků. A o vrácení nechce ani slyšet.
Skvosty staré 2800 let
Od té doby, co vešlo ve známost, že se poklad o váze 2,6 kilogramu nachází v depozitářích moskevského Puškinova muzea, požaduje Berlín od Moskvy vrácení jeho asi 80 částí. Je mezi nimi osm bohatě zdobených nápojových šálků, dále pak zlaté kruhy na krk i na paže a spirálové náramky.
Nejvýznamnější prehistorický zlatý nález v Německu byl objeven v roce 1913 v hliněné nádobě při stavebních pracích na pozemku výrobny mosazi u Eberswalde severně od Berlína. Poklad pochází přibližně z 9. století před naším letopočtem.
Majitel výrobny mosazi přenechal poklad císaři Vilému II. Ten tuto cennost předal prehistorickému oddělení Národopisného muzea, z něhož se krátce nato stalo Státní muzeum pravěkých a raných dějin.
Prvního června 1945 byl zlatý poklad z doby bronzové letadlem dopraven z Berlína do Moskvy - společně s dalšími exponáty z berlínského muzea. Ve třech bednách bylo uloženo 1534 předmětů, mezi nimi i Priamův poklad.
