Lüneburg - Devětačtyřicet spolužalobců z řad obětí holocaustu se ohradilo proti usmiřovacímu gestu další vedlejší účastnice soudu s někdejším dobrovolníkem jednotek SS Oskarem Gröningem, který pracoval v nacistickém koncentračním táboře Osvětim.
Eva Korová, na níž v Osvětimi prováděl lékařské pokusy Josef Mengele, totiž obžalovanému v soudní síni na usmířenou podala ruku.
Proces s třiadevadesátiletým Gröningem, kterému je přezdíváno "účetní z Osvětimi" a je obžalován z podílu na smrti 300 000 Židů, začal minulý týden v Lüneburgu.
Obžalovaný na úvod uznal morální odpovědnost, o kriminální vině podle něj ale musí rozhodnout soud.
Začátek procesu sledovala také 81letá Korová, která přicestovala až ze Spojených států. Její podání ruky v neděli ukázala ve své večerní talk show za účasti Korové televize ARD.
Účast na vraždě nelze odpustit
Ostatní vedlejší účastníci procesu však pro takový přístup nemají pochopení.
"Nemůžeme panu Gröningovi odpustit účast na vraždě našich příbuzných a dalších 299 000 lidí - zvláště když dosud necítí žádnou trestněprávní vinu," uvedli žalující prostřednictvím svých právních zástupců Thomase Walthera a Corneliuse Nestlera.
Walther a Nestler jménem svých 49 mandantů, kteří rovněž přežili Osvětim, viní Korovou ze svévolné rehabilitace Gröninga.
"Být vedlejší žalobkyní jménem zavražděných a využívat této role k veřejně inscenovanému osobnímu odpuštění - to nejde dohromady," prohlásili právníci.
Podle listu Hannoversche Allgemeine Zeitung vedlejší účastníky procesu rovněž pobouřilo i nedělní vystoupení Korové v televizi. Žena totiž potvrdila, že Gröningovi odpouští.
"V tomto trestním řízení jde především o dokumentaci desetiletí trvajícího selhávání justice," zdůraznili Nestler a Walther.
Pokud bude Gröning shledán vinným, hrozí mu nejméně tři roky vězení. Proces, který je považován za jeden z posledních velkých soudů s činiteli z dob nacistické éry, je naplánován do 29. července.
Gröning, který byl dobrovolníkem jednotek SS, v Osvětimi působil do roku 1944. Podle státního zástupce se neúčastnil přímo násilností, prohlížel zavazadla zabavená přijíždějícím vězňům a vybíral z nich peníze. Ty pak posílal do Berlína.