Washington - Jsou diplomaté, "jestřábové" a pak John Bolton. Nástupem veterána americké zahraniční politiky na místo poradce pro národní bezpečnost prezidenta Donalda Trumpa se na mezinárodní scénu vrací jeden z nejtvrdších hlasů v americké diplomacii.
Bolton střídá generála Herberta R. McMastera a za dosavadních čtrnáct měsíců Trumpovy administrativy se stane už třetím bezpečnostním poradcem. První, generál Michael Flynn, musel už po dvaceti dnech ve funkci odstoupit kvůli ruské aféře.
I am pleased to announce that, effective 4/9/18, @AmbJohnBolton will be my new National Security Advisor. I am very thankful for the service of General H.R. McMaster who has done an outstanding job & will always remain my friend. There will be an official contact handover on 4/9.
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) March 22, 2018
Ale zatímco u Flynna i McMastera se musel Washington i zahraničí politici a diplomaté dohadovat, jaké budou jejich názory a rady prezidentovi Trumpovi, v případě devětašedesátiletého Boltona velmi dobře vědí, na čem jsou.
Bolton, který začínal kariéru už v administrativě prezidenta Ronalda Reagana, je zásadním odpůrcem jaderné dohody s Íránem, kterou nazval "Obamovým diplomatickým waterloo".
Zároveň je zastáncem tvrdého postupu proti severokorejskému režimu. V roce 2003, kdy byl šéfem sekce pro kontrolu zbraní a mezinárodní bezpečnosti na ministerstvu zahraničí v administrativě George Bushe, označil tehdejšího lídra KLDR Kim Čong-ila za "tyranského diktátora", který vládne zemi, kde "život je pekelnou noční můrou".
Spolupráce s Cambridge Analytica?
Podle deníku The New York Times Bolton spolupracoval s londýnskou konzultační firmou Cambridge Analytica, kterou americké a evropské úřady podezírají z neoprávněného shromažďování privátních informací na sociálních sítích s cílem ovlivnit volby.
Bolton stál v létě 2014 v čele politické volební skupiny zvané The John Bolton Super PAC. Britskou firmu si najal nedlouho po jejím vzniku a v době, kdy už shromažďovala z facebookových účtů informace o desítkách milionů uživatelů.
Do volebního roku 2016 vyplatila Boltonova organizace společnosti Cambridge Analytica za "vědecký průzkum" 1,2 milionu dolarů, napsal The New York Times.
Úder na Írán i KLDR
A ze svých názorů Bolton nijak neslevil. Jako pravidelný komentátor konzervativní televize Fox News i ve svých dalších veřejných vystoupeních v uplynulých měsících obhajoval možnost vojenského úderu proti Íránu i na Severní Koreu.
Konkrétně ve svém měsíc starém komentáři pro list Wall Street Journal napsal, že USA mají zákonný důvod provést proti KLDR preventivní úder, neboť její jaderný program představuje pro Ameriku "bezprostřední nebezpečí".
Bolton přitom nastupuje do Bílého domu v okamžiku, kdy obě tato témata, Írán i Severní Korea, stojí ze strany Američanů před zásadními křižovatkami.
Do 12. května se musí Donald Trump rozhodnout, zda nechá v platnosti dohodu s Íránem, či smlouvu vypoví. A do konce května by se měl prezident Trump sejít se současným severokorejským lídrem Kim Čong-unem.
Bolton je v rozmezí několika dnů už druhým skeptikem ohledně možnosti dohod s Íránem a KLDR, který přichází na důležitou pozici v Trumpově zahraničně-bezpečnostním týmu.
Minulý týden vystřídal ministra zahraničí Rexe Tillersona dosavadní šéf CIA Mike Pompeo. Na rozdíl od Tillersona, ale právě ve shodě s Boltonem, pokládá i Pompeo dohodu s Íránem za nebezpečnou a Bílý dům by ji měl podle něho vypovědět.
The Europeans have fallen for the #Iran trap and re-opened economic ties with Iran. The only way to make them realize the seriousness and gravity of the threat Iran poses is to get out of the #IranDeal.
— John Bolton (@AmbJohnBolton) March 7, 2018
Pompeo ještě jako šéf CIA veřejně uvažoval o možnosti násilného odstranění (tedy atentátu) Kim Čong-una a svržení jeho režimu.
V dvojici Pompeo-Bolton je teď klíčový tandem, který v amerických administrativách tradičně utváří zahraniční politiku, obsazen dvěma jestřáby.
Americká média však připomínají, že je třeba počkat, jak konkrétně se to projeví v Trumpových rozhodnutích. Prezident není "tradiční" hlava státu a nedělá mu problém jít proti postojům svých nejbližších lidí.
Podle většinového názoru amerických médií to ale přinejmenším signalizuje, že ve vztahu k Íránu bude prezident Trump nyní ještě silněji inklinovat k vypovězení dohody.
Co se Severní Koreou
Další vývoj ohledně KLDR je ovšem zdaleka méně předvídatelný. Končící poradce pro národní bezpečnost McMaster ve svých vyjádřeních mluvil jak o diplomacii, tak rovněž zmiňoval preventivní vojenskou akci.
Bolton teď v každém případě převezme McMasterovu roli ve vyjednávacím týmu, který spolu se zástupci Japonska a Jižní Koreje už začal připravovat summit Trumpa s Kim Čong-unem.
Boltona s Trumpem kromě jiného pojí i nedůvěra k mezinárodním organizacím, jako je v první řadě Organizace spojených národů (OSN). V roce 1994 prohlásil, že kdyby se budova OSN v New Yorku zbořila o čtvrtinu pater, nikdo by si toho v práci nevšiml.
Právě tyto jeho skeptické názory byly v roce 2005 důvodem, proč americký Senát Boltona odmítl schválit jako kandidáta tehdejšího prezidenta George Bushe do funkce amerického velvyslance při OSN.
Bush nakonec Boltona jmenoval velvyslancem na základě svého vlastního rozhodnutí. Bez řádného schválení Senátem ale Bolton mohl funkci zastávat pouze jeden rok, do prosince 2006.
V několika zahraničně-politických otázkách se nový poradce pro národní bezpečnost s prezidentem Trumpem ale dosud zásadně rozcházel. Bolton byl propagátorem vojenského úderu na Saddáma Husajna a dodnes americký zásah v Iráku, od kterého tento týden uplynulo 15 let, obhajuje. Donald Trump válku v Iráku naopak označil za "katastrofální chybu".
Vztahy USA a Ruska
Aktuálně zdaleka důležitější je však odlišný pohled Boltona a Trumpa na Rusko. Bolton je dlouhodobě skeptický k možnosti dobrého vztahu USA a Moskvy.
The statements from leaders like @realDonaldTrump, @EmmanuelMacron, and Chancellor Merkel make it clear that the West is united in condemning #Russia and in taking strong measures in response to their use of a chemical weapon to poison a Russian double agent in Britain.
— John Bolton (@AmbJohnBolton) March 16, 2018
Loni v létě v článku pro britský deník Daily Telegraph například napsal, že ruská snaha ovlivnit americké prezidentské volby 2016 byla "válečným aktem a Washington to nebude nikdy tolerovat".
Podle Boltona nelze Rusku věřit. "Rusko, Čína, Sýrie, Írán, Severní Korea. To jsou režimy, které dělají dohody, a pak o nich lžou. A politika národní bezpečnosti, která je založená na víře, že tyto režimy dostojí dohodám, je odsouzena k selhání," prohlásil nedávno Bolton pro Fox News.
V reakci na incident v anglickém Salisbury, kde byl otráven bývalý ruský agent a jeho dcera, pak Bolton na Twitter napsal, že "USA a jejich spojenci by měli přijmout (proti Rusům) silná opatření za jejich nasazení chemické zbraně".
Postoje a vyjádření prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska a především osobně prezidenta Vladimira Putina jsou oproti tomu setrvale - už od začátku jeho kampaně v létě 2015 a i během Trumpova dosavadního prezidentství - zdaleka mírnější, neútočné.
Podle amerických médií je ale pravděpodobné, že Bolton ohledně Ruska potlačí své vlastní názory. Podobně jako to učinil už Mike Pompeo, který je vůči Moskvě obdobně skeptický, ale nijak to nebránilo tomu, že jako šéf CIA měl s prezidentem dobrý pracovní vztah.
A Bolton už také sám naznačil, že nechce, aby otázka Ruska komplikovala jeho vztah s prezidentem. "Nepokládám to důležité, ať tak, či jinak. Je to věc slušnosti," odpověděl ve čtvrtek večer, kdy už věděl, že byl právě jmenován novým bezpečnostním poradcem, jak hodnotí Trumpovo telefonické blahopřání Putinovi k jeho znovuzvolení.
"Mám své názory (na Putina). A jsem si jistý, že bude šance, abych je prezidentovi řekl," uvedl John Bolton.
V jeho osobě v každém případě přichází do Bílého domu "jestřáb", který v mnoha ohledech posílí Trumpovy instinkty, že k dosažení svých cílů a ochraně svých zájmů musejí USA projektovat vojenskou sílu a jasné odhodlání ji použít.
"Prezident Trump si nyní zvolil válečný kabinet," komentoval nástup Pompea a Boltona Ali Alfoneh, analytik washingtonského think-tanku Atlantic Council.
