Británie ale není jedinou zemí, kde přibývají na internetu a sociálních sítích záběry tvrdých policejních zákroků v ulicích. V Česku došlo k podobnému incidentu v Ostravě, Uherském Hradišti nebo Českých Budějovicích. Jde o videa policistů, kteří takzvaně zakleknou člověka, který si odmítá nasadit respirátor.
Nizozemská policie v Haagu také o víkendu nezvykle tvrdě rozehnala demonstraci odpíračů protikoronavirových opatření. Použila vodní děla i psy, její kritici komentovali videozáběry ze zásahu jako nastupující totalitu a policejní zvůli. Bití člověka ležícího na chodníku policisty kvůli nedodržování protikoronavirových opatření řeší i Řecko, v nemocnici skončilo několik lidí po tvrdých střetech také ve švédské metropoli Stockholmu.
Zásah strážníků v Uherském Hradišti:
Český psycholog Daniel Štrobl pracoval v Centru pro výzkum stresu a zabýval se kromě jiného chováním policistů a vojáků v zátěžových situacích. Podle něj se úmorná a vlekoucí se mimořádná situace způsobená pandemií promítá i do jednání policistů, kteří mají dohlížet na dodržování opatření. Štrobl podotýká, že muži v uniformách jsou ve větší míře než dříve konfrontováni s povinností zasahovat kvůli porušování zákazů, se kterými nesouhlasí nebo o nich mají pochybnosti.
"Někteří policisté mohou mít velký vnitřní konflikt s tím, že zasahují proti někomu, kdo se chová tak, jako by se možná chovali oni sami. Možná mnozí z nich nejsou vnitřně přesvědčeni, že vynucují něco, co je v pořádku. Tento vnitřní konflikt vede k tomu, že zásah je zesílený. Člověk, který si je jistý tím, co dělá a říká, nemá zpravidla velký důvod vystupovat agresivně. Proto tou agresí dodávají legitimitu vymáhání věcí, o jejichž správnosti nejsou přesvědčeni," soudí Daniel Štrobl.
"Policista nemůže mávnout rukou"
Vedoucí psycholog české policie Vladimír Voska deníku Aktuálně.cz říká, že policisté jako takoví se podle něj nechovají jinak než dříve, ale lidé citlivěji vnímají zásahy kvůli zdánlivě banální věci, jako je třeba nenasazení respirátoru na náměstí.
Podle Vosky jsou policisté ve větší míře konfrontovaní s tím, že někdo neuposlechne jejich výzvu, na což v minulosti nebyli tolik zvyklí. "Pokud člověk prostou výzvu neuposlechne, tak situace samozřejmě eskaluje, protože policista nemůže mávnout rukou a říci 'jděte dál' nebo 'jeďte dál'. Teď se práh vymáhání výzev snížil na dodržování opatření, jako je nošení respirátorů nebo rozestupy. Ale pořád policista jedná jako dřív: trvá na uposlechnutí výzvy," vysvětluje Voska.
Ministr vnitra Jan Hamáček prohlásil, že některé zásahy je nutné prověřit, ale že v principu považuje vynucování nařízení ze strany policistů za správné. "Policie musí postupovat podle zákona a občané musí dodržovat zákony. Pokud kdokoli z této premisy uhne, tak musí být potrestán," uvedl v pondělí.
Natáčení policejních zásahů
Také šéfka londýnské policie Cressida Dicková sobotní zásah proti účastníkům pietního shromáždění za zavražděnou ženu hájí. Zároveň odmítá četné výzvy k rezignaci. "Stále se nacházíme uprostřed pandemie a shromáždění nejsou povolená. Policisté musí konat, když jsou lidé vystaveni riziku," sdělila. Dickovou i zasahující policisty pak podpořil britský premiér Boris Johnson.
Zajímavý aspekt práce mužů zákona loni na podzim rozebírala německá televize ZDF. Odvysílala diskusi s policejními představiteli, ze které vyplynulo, že mnohým policistům vadí, když je někdo natáčí při akci mobilem. Záběry se pak bez kontextu nebo dostatečného vysvětlení objevují na sociálních sítích.
Podle Vladimíra Vosky zveřejňovaná videa obvykle ukazují jen závěrečnou část nějakého zásahu, a to v době, kdy eskaloval k násilí. "Pamatuji si na jeden případ z Pardubic, kdy policista upozornil člověka, aby nepřecházel na přechodu na červenou. V médiích a na sociálních sítích to někteří lidé prezentovali jako absurdní policejní násilí, protože na záběrech policista držel toho dotyčného muže v kravatě. Přitom ten konflikt vznikl tak, že muž odmítal reagovat na stupňované výzvy a skončilo to použitím donucovacích prostředků," říká psycholog.
Podle něj policista nemůže přehlížet žádná porušování opatření a to platí i pro ta přijatá kvůli koronaviru. "Policisté se nezměnili a nejsou agresivnější než dříve, jen lidem připadá, že některá koronavirová opatření jsou banální a vymáhat jejich dodržování je absurdní. A někteří lidé jednoduše očekávají, že policie v těchto případech bude jednat jinak, než jak je zvyklá," dodává Vladimír Voska.
