Washington - Chaos, který na amerických letištích na konci ledna způsobil protiimigrační dekret amerického prezidenta Donalda Trumpa, se už tentokrát opakovat nebude.
Ale ani zavedení upravené březnové verze dekretu, kterou Nejvyšší soud USA v pondělí odblokoval a která nyní začala platit, se neobejde bez problémů.
Nejde o to, že by lidé s platnými vízy znovu přistáli v USA a uvázli u imigračních kontrol.
Problém se přenesl na americké ambasády a konzulární oddělení v zámoří. Přesněji řečeno v šesti dotčených, převážně muslimských zemích (Írán, Jemen, Libye, Somálsko, Súdán, Sýrie), na které se protiimigrační dekret vztahuje.
Co je důvěryhodný vztah?
Americký nejvyšší soud v pondělí rozhodl, že dekret, který předtím v USA zastavily soudy nižších instancí, může začít platit.
Výnos prezidenta Trumpa zakazuje na 90 dní vstup do Spojených států lidem z šesti výše uvedených zemí. Na 120 dní taky zastavuje možnost přijímání uprchlíků.
Má to ale jednu podstatnou výjimku.
Zákaz vstupu do USA se podle nejvyšší soudní instance v zemi nesmí týkat osob, které můžou prokázat "důvěryhodný vztah" s osobou nebo institucí ve Spojených státech.
Právě s výkladem obsahu termínu "bona fide relationship", jak zní v originálu názor Nejvyššího soudu USA, mohou nastat velké potíže.
Samotný soud popsal kategorii osob, které by měly být ze zákazu vyňaty, dost obecně.
"Pro jednotlivce je nutná úzká rodinná příbuznost," napsal soud ve svém pondělním výnosu. Ve vztahu k institucím pak musí jít o "formální, dokumentovaný vztah".
Modelově může jít o studenta, který už byl přijat na americkou univerzitu. Nebo o člověka, který už má potvrzenou práci u americké společnosti. Případně o osobu, která dostala pozvánku k přednášce před americkým publikem.
Manželka ano, snoubenka ne
Konkrétní rozhodnutí, komu udělit vízum a pustit ho do USA, a koho naopak v rámci protiimigračního dekretu odmítnout, ale mají v rukou americké úřady, konkrétně ministerstvo zahraničí a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost.
Podle nařízení, které Ministerstvo zahraničí USA ve středu zaslalo na své zastupitelské úřady v dotčených zemích, se mezi přímé příbuzné počítají "rodiče (včetně vyženěných či vyvdaných), děti, zeť, snacha, sourozenci (včetně nevlastních) a sezdaní partneři".
Nejde ale už o "prarodiče, vnoučata nebo snoubence". To vyvolalo mezi odpůrci protiimigračního dekretu okamžitě kritiku.
"Partner může, ale vážná známost ne? To nedává žádný smysl," napsal na Twitteru Omar Jadwat, který se v Americkém sdružení na ochranu občanských svobod (ACLU) zabývá imigrací a uprchlíky.
Dva rozdílné pohledy
Pro agentury AP pak Omar Jadwat dodal, že státní úřady "se budou samy snažit, aby byl zákaz co nejširší".
Organizace zastupující uprchlíky a imigranty přitom požadují pravý opak. Chtějí, aby se do výjimky, kterou stanovil Nejvyšší soud USA, vešlo co nejvíc lidí.
"Každý, kdo už má v USA kontakt s neziskovou organizací, a jde o desítky tisíc uprchlíků, by měl mít status osoby s důvěryhodným vztahem k USA," myslí si Becca Hellerová, ředitelka Mezinárodního projektu pomoci uprchlíkům.
V Egyptě například podle ní existují tisíce běženců ze Súdánu, kteří už během doby, kdy je americké úřady prověřují kvůli možnému udělení uprchlického azylu, navázali kontakty s konkrétními neziskovkami nebo charitami v USA.
Podobná je podle Hellerové situace syrských uprchlíků v Libanonu.
Záplava soudních sporů
Právníci, které citují americká média, ale poukazují na skutečnost, že nejasnosti ve výkladu rozhodnutí Nejvyššího soudu USA povedou k dalším žalobám proti protiimigračnímu dekretu.
A k soudním sporům.
Před tím varoval i soudce amerického nejvyššího soudu Clarence Thomas. Ten společně se svými kolegy, soudci Samuelem Alitem a Neilem Gorsuchem, hlasoval proti tomu, aby byl Trumpův protiimigrační dekret částečně zúžen.
Soudce Thomas taky ve svém písemném vyjádření dodal, že v praxi zúžení nebude fungovat a ve Spojených státech to vyvolá "záplavu soudních sporů".
V zámořských zemích dotčených zákazem vyvolaly nejasnosti ohledně zákazu cestování do USA jen další zmatek a nejistotu.
"Pro mě je to velké zklamání," citovala agentura Reuters dvaapadesátiletého Súdánce z Chartúmu. V Americe má příbuzné, které už v minulosti navštívil. Teď si ale myslí, že vízum nedostane.
"Nevím, proč bych neměl mít právo vycestovat. Během předchozích návštěv USA jsem žádné americké zákony neporušil," kroutí hlavou Súdánec.
