Londýn/Washington – Noví čeští prezidenti i premiéři se vždy po svém uvedení do úřadu scházejí nejdřív se slovenskými protějšky.
Stejně silná vazba je i mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Rozhodně to platí o éře, která právě začíná, tedy té Donalda Trumpa a Theresy Mayové.
Mayová bude první zahraniční političkou ve funkci, která v pátek navštíví Donalda Trumpa v Bílém domě. Má to být potvrzení privilegovaného postavení Spojeného království v USA.
Oba politici chtějí podepsat nové obchodní dohody, které by ještě prohloubily těsnější spojení obou břehů Atlantiku.
Zrušení cel
Podle britského listu Daily Telegraph, který je obvykle dobře informován o dění mezi politickými špičkami nyní vládní Konzervativní strany, leží na stole dohoda o podstatném nebo úplném zrušení cel na dovoz zboží mezi Británií a Spojenými státy.
Má se také zjednodušit zaměstnávání Britů ve Spojených státech a Američanů v Británii.
Trumpovým heslem je America First (Amerika především) a Británie pod premiérkou Mayovou odchází z Evropské unie. Nastal tedy čas prohloubit tzv. "special relationship", jak je vztah mezi Londýnem a Washingtonem v médiích obou zemí nazýván.
Jinými slovy: Londýn odchází z jednotného evropského trhu a směřuje k vytvoření jiného, ve spojení s USA.
Páka na Brusel
Pro Theresu Mayovou může znamenat sblížení s Trumpem taky vítanou páku ve složitém jednání s Evropskou unií o podmínkách tzv. Brexitu, tedy vystoupení Velké Británie z EU. "Dohoda se Spojenými státy by zlepšila její vyjednávací pozici vůči Evropské unii a šance na podobně výhodnou dohodu s EU," cituje Daily Telegraph zdroj z britské vlády, blízký Mayové.
Do loňska by jednání o britsko-americké smlouvě bylo nemyslitelné. Podle regulí Evropské unie nemůže žádná členská země sama pro sebe něco vyjednat se státem za hranicemi EU. Evropská komise v úterý Londýn varovala, že nemůže s nikým uzavřít bilaterální dohodu, dokud neopustí unii. Brexit má přitom nastat až v roce 2019.
Jednání mezi Washingtonem a Bruselem o celkovém snížení cel a uvolnění obchodu v rámci Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) se zaseklo na několika sporných bodech.
Evropská unie požadovala větší přístup na americký trh veřejných zakázek a uchování zákazu dovozů plodin s GMO (geneticky modifikovaných organismů). USA naopak žádaly větší přístup pro své mlékárenské a další zemědělské výrobky na evropský trh nebo bezcelní vývoz automobilů.
Vytvoření "největší zóny volného obchodu na světě“ se tak nezdařilo a pravděpodobně ani v nejbližší době nezdaří. Donald Trump prohlásil, že v jednáních o TTIP nechce pokračovat. V rozhovoru pro list The Times nový americký prezident přivítal Brexit, řekl o něm, že se "nakonec ukáže být skvělou věcí" a že další země budou Británii odchodem z EU následovat.
Jsem jiný než Obama
Trumpův ekonomický poradce Stephen Moore řekl televizi BBC, že nový prezident USA chce uzavřít rychlou dohodu s Británií už proto, aby dokázal, že je jiný než Barack Obama. Tedy že uspěje s uzavřením oboustranně výhodné smlouvy s nejbližším a klíčovým spojencem.
Spojené království vyvezlo v roce 2015 do USA zboží za téměř 67 miliard dolarů, což je zhruba 14 procent britského exportu. Do zemí EU jde přitom 53 procent britského exportu.
Nadstandardní vztahy měly USA a Británie například v osmdesátých letech, kdy vytvořili prezident Ronald Reagan a ministerská předsedkyně Margaret Thatcherová – oba konzervativní politici – dobře fungující tandem.
V roce 2003 zase britský premiér Tony Blair podpořil rozhodnutí prezidenta USA George W. Bushe poslat vojáky do Iráku. Britové se do invaze taky zapojili.
Donalda Trumpa a Theresu Mayovou spojuje kromě důrazu na samostatnost a nezávislost jejich zemí i snaha zmírnit dopady globalizace na jejich země. Britská vláda chce víc kontrolovat hranice země a tím i proud přistěhovalců. Stejně mluví i nový americký prezident.
