Přecpané metro a málo stínu. Tokio čelí problémům s blížící se olympiádou

Jana Václavíková Jana Václavíková
25. 7. 2019 13:59
Přibližně 600 tisíc zaměstnanců tokijských firem dostalo od vedení japonské metropole nezvyklou nabídku. Během letních prázdnin mohou dva týdny místo chození do kanceláří pracovat z domova. Tokio se tak snaží otestovat jeden ze způsobů uvolnění už tak přeplněné městské hromadné dopravy, kterou za rok čeká ještě horší situace. Do Tokia se chystají stovky tisíc lidí na letní olympijské hry.
Tak vypadal závěrečný ceremoniál olympijských her v roce 2016, který lákal do Tokia.
Tak vypadal závěrečný ceremoniál olympijských her v roce 2016, který lákal do Tokia. | Foto: Reuters

V 38milionovém městě využije denně veřejnou dopravu až 20 milionů lidí. To podle profesora Azumy Tagučiho z Univerzity Čúó znamená, že ve špičce vlaky pojmou až dvakrát tolik lidí, než jaká je jejich kapacita. "Je možné, že toto číslo se v době olympiády jedenapůlkrát znásobí," řekl agentuře Reuters

Město proto už delší dobu nabádá tamní firmy, aby například stavěly své kanceláře mimo centrum. Nebo aby upravily pracovní dobu tak, že zaměstnanci nemusí jezdit do práce a z ní ve špičce, informuje americká stanice CNN.

Jenže doprava není jediným problémem, který Tokio musí vyřešit do letních olympijských her. "Jsme velmi znepokojeni úrovní služeb, které byly pro atlety na sportovištích navrženy," uvedl například po prezentaci areálu Andy Hunt z mezinárodní asociace jachtingu World Sailing.

"Sportovci na místě nedostanou teplé jídlo a dostatek vody, a dokonce tu nejsou ani zdravotní služby, které by potřebám atletů odpovídaly. Tyto problémy musí být nutně přehodnoceny, protože jde o základní služby," cituje Hunta japonská zpravodajská agentura Kyodo News.

Podobné obavy vyjádřila Larisa Kissová z Mezinárodní judistické organizace, která v Tokiu pořádá každý rok soutěže. Návrh olympijských sportovišť podle ní neodpovídá standardům, které by areál měl mít. "Byla by škoda, kdyby každoroční soutěž Mezinárodní judistické organizace vypadala lépe než olympiáda," řekla po představení sportovišť.

Za nedostatečné zajištění služeb může podle jejích odhadů rozpočet olympijských her. Už během příprav prošel výraznými škrty kvůli analýze, která upozorňovala, že skutečná cena her může být až čtyřikrát vyšší, než kolik bylo na olympiádu vyčleněno. Což bylo "pouze" 12,6 miliardy dolarů, v přepočtu téměř 290 miliard korun.

"Víme, že rozpočet je omezen, ale sportovci jsou na prvním místě," ujišťoval přitom sportovní ředitel organizačního výboru a olympijský vítěz v hodu kladivem z roku 2004 Kódži Murofuši.

Vstupenky nedostanou možná ani rodiny sportovců

V čem však sportovci na prvním místě zřejmě nebudou, je přidělování vstupenek na soutěže, kterých se sami zúčastní. Dosud bylo tradicí, že na každý svůj zápas dostávali pro rodinu či přátele dva lístky. V Tokiu to ale může být jinak.

Když se v první vlně prodávaly lístky určené pouze Japoncům, byl zájem takový, že podle odhadů desetinásobně překročil počet úplně všech vstupenek. Včetně těch pro zahraniční diváky, organizátory, sponzory nebo politiky.

Prodej probíhal formou loterie, aby byl spravedlivější. "Děkujeme, že si chcete koupit lístky na Tokio 2020. Poptávka byla neuvěřitelně vysoká a bohužel jste nezískali ani jeden lístek, o který jste v loterii požádali," četly si pak miliony zájemců v e-mailu, který jim po losování přišel. 

"Pravděpodobně půjde o nejpopulárnější olympiádu a dost možná i nejpopulárnější událost všech dob," komentoval to podle japonských novin Asahi Shimbun zástupce společnosti prodávající lístky Ken Hanscom.

Předchozí dvě olympiády měly přitom opačný problém - na tribuny si museli dokonce sedat dobrovolníci, aby stadiony nevypadaly prázdné. 

Boj s počasím

Dalším potenciálním problémem olympijských her v Tokiu je počasí, přelom července a srpna patří k nejteplejším obdobím v Japonsku. Loni následkem horkého léta skončilo v nemocnicích až 2700 Japonců, organizátoři se proto obávají nedostatku stinných prostor, kam by se mohli sportovci a návštěvníci schovat.

V souvislosti s tím navázali spolupráci se společností pro předpovídání počasí Weathernews, která má vymyslet, jak bezpečnost sportovců zajistit. Návrhy zahrnují posun startů dlouhých vytrvalostních závodů na šestou a půl šestou hodinu ranní a vytváření map pro sportovce či návštěvníky, kde budou zaznamenána stinná místa, informuje japonský magazín Nippon.com.

Dál chtějí organizátoři rozdávat i malé větráčky, povolit vnášení vlastní vody do areálu nebo vytvořit umělý stín tak, že podél sportovišť postaví stany. Město také toto léto testuje speciálně upravené klobouky, které připomínají slunečníky.

Tokio pracuje i na dalších vylepšeních, která by měla průběh her zpříjemnit návštěvníkům z ciziny. Tlačí na zavádění bezkontaktních plateb a k názvům a ukazatelům v metru přidává cizojazyčné překlady.

Video: Sportu chybí miliardy, olympiáda je nesmysl, stadiony by jen hnily, říká Jansta

Mamutí olympijská sportoviště by v Česku hnila, šampiony, co budou vozit medaile, dnes nejde státem vychovat, říká šéf České unie sportu Jansta | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 6 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 8 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy