Přecpané metro a málo stínu. Tokio čelí problémům s blížící se olympiádou

Jana Václavíková Jana Václavíková
25. 7. 2019 13:59
Přibližně 600 tisíc zaměstnanců tokijských firem dostalo od vedení japonské metropole nezvyklou nabídku. Během letních prázdnin mohou dva týdny místo chození do kanceláří pracovat z domova. Tokio se tak snaží otestovat jeden ze způsobů uvolnění už tak přeplněné městské hromadné dopravy, kterou za rok čeká ještě horší situace. Do Tokia se chystají stovky tisíc lidí na letní olympijské hry.
Tak vypadal závěrečný ceremoniál olympijských her v roce 2016, který lákal do Tokia.
Tak vypadal závěrečný ceremoniál olympijských her v roce 2016, který lákal do Tokia. | Foto: Reuters

V 38milionovém městě využije denně veřejnou dopravu až 20 milionů lidí. To podle profesora Azumy Tagučiho z Univerzity Čúó znamená, že ve špičce vlaky pojmou až dvakrát tolik lidí, než jaká je jejich kapacita. "Je možné, že toto číslo se v době olympiády jedenapůlkrát znásobí," řekl agentuře Reuters

Město proto už delší dobu nabádá tamní firmy, aby například stavěly své kanceláře mimo centrum. Nebo aby upravily pracovní dobu tak, že zaměstnanci nemusí jezdit do práce a z ní ve špičce, informuje americká stanice CNN.

Jenže doprava není jediným problémem, který Tokio musí vyřešit do letních olympijských her. "Jsme velmi znepokojeni úrovní služeb, které byly pro atlety na sportovištích navrženy," uvedl například po prezentaci areálu Andy Hunt z mezinárodní asociace jachtingu World Sailing.

"Sportovci na místě nedostanou teplé jídlo a dostatek vody, a dokonce tu nejsou ani zdravotní služby, které by potřebám atletů odpovídaly. Tyto problémy musí být nutně přehodnoceny, protože jde o základní služby," cituje Hunta japonská zpravodajská agentura Kyodo News.

Podobné obavy vyjádřila Larisa Kissová z Mezinárodní judistické organizace, která v Tokiu pořádá každý rok soutěže. Návrh olympijských sportovišť podle ní neodpovídá standardům, které by areál měl mít. "Byla by škoda, kdyby každoroční soutěž Mezinárodní judistické organizace vypadala lépe než olympiáda," řekla po představení sportovišť.

Za nedostatečné zajištění služeb může podle jejích odhadů rozpočet olympijských her. Už během příprav prošel výraznými škrty kvůli analýze, která upozorňovala, že skutečná cena her může být až čtyřikrát vyšší, než kolik bylo na olympiádu vyčleněno. Což bylo "pouze" 12,6 miliardy dolarů, v přepočtu téměř 290 miliard korun.

"Víme, že rozpočet je omezen, ale sportovci jsou na prvním místě," ujišťoval přitom sportovní ředitel organizačního výboru a olympijský vítěz v hodu kladivem z roku 2004 Kódži Murofuši.

Vstupenky nedostanou možná ani rodiny sportovců

V čem však sportovci na prvním místě zřejmě nebudou, je přidělování vstupenek na soutěže, kterých se sami zúčastní. Dosud bylo tradicí, že na každý svůj zápas dostávali pro rodinu či přátele dva lístky. V Tokiu to ale může být jinak.

Když se v první vlně prodávaly lístky určené pouze Japoncům, byl zájem takový, že podle odhadů desetinásobně překročil počet úplně všech vstupenek. Včetně těch pro zahraniční diváky, organizátory, sponzory nebo politiky.

Prodej probíhal formou loterie, aby byl spravedlivější. "Děkujeme, že si chcete koupit lístky na Tokio 2020. Poptávka byla neuvěřitelně vysoká a bohužel jste nezískali ani jeden lístek, o který jste v loterii požádali," četly si pak miliony zájemců v e-mailu, který jim po losování přišel. 

"Pravděpodobně půjde o nejpopulárnější olympiádu a dost možná i nejpopulárnější událost všech dob," komentoval to podle japonských novin Asahi Shimbun zástupce společnosti prodávající lístky Ken Hanscom.

Předchozí dvě olympiády měly přitom opačný problém - na tribuny si museli dokonce sedat dobrovolníci, aby stadiony nevypadaly prázdné. 

Boj s počasím

Dalším potenciálním problémem olympijských her v Tokiu je počasí, přelom července a srpna patří k nejteplejším obdobím v Japonsku. Loni následkem horkého léta skončilo v nemocnicích až 2700 Japonců, organizátoři se proto obávají nedostatku stinných prostor, kam by se mohli sportovci a návštěvníci schovat.

V souvislosti s tím navázali spolupráci se společností pro předpovídání počasí Weathernews, která má vymyslet, jak bezpečnost sportovců zajistit. Návrhy zahrnují posun startů dlouhých vytrvalostních závodů na šestou a půl šestou hodinu ranní a vytváření map pro sportovce či návštěvníky, kde budou zaznamenána stinná místa, informuje japonský magazín Nippon.com.

Dál chtějí organizátoři rozdávat i malé větráčky, povolit vnášení vlastní vody do areálu nebo vytvořit umělý stín tak, že podél sportovišť postaví stany. Město také toto léto testuje speciálně upravené klobouky, které připomínají slunečníky.

Tokio pracuje i na dalších vylepšeních, která by měla průběh her zpříjemnit návštěvníkům z ciziny. Tlačí na zavádění bezkontaktních plateb a k názvům a ukazatelům v metru přidává cizojazyčné překlady.

Video: Sportu chybí miliardy, olympiáda je nesmysl, stadiony by jen hnily, říká Jansta

Mamutí olympijská sportoviště by v Česku hnila, šampiony, co budou vozit medaile, dnes nejde státem vychovat, říká šéf České unie sportu Jansta | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 9 hodinami

Stříbrný koulař z MČR Vilímek dostal za doping čtyřletý trest

Koulař Tomáš Vilímek přišel kvůli dopingu o stříbrnou medaili z mistrovství republiky. Dvaadvacetiletý atlet Spartaku Třebíč užil zakázaný steroid drostanolon, byl diskvalifikován a antidopingový výbor mu udělil čtyřletý zákaz činnosti. Informovala o tom Česká televize.

Vilímek prohrál na srpnovém mistrovství republiky v Plzni pouze s Martinem Novákem, který jako jediný překonal hranici 18 metrů. V nových výsledcích se na druhé místo koulařské soutěže posunul Ladislav Prášil a na bronzovou pozici Marek Bárta.

Vilímek se letos zlepšil na 17,98 metru, druhý byl i na Odložilově memoriálu. Dopingový trest mu vyprší na konci srpna roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy