Washington - Americký prezident Donald Trump už dál nehodlá potvrzovat, že Írán dodržuje jadernou smlouvu. Prohlásil to v pátek v projevu v Bílém domě. S Kongresem a spojenci bude Trump pracovat na odstranění nedostatků dohody, kterou USA spolu s šesti dalšími mocnostmi a Íránem uzavřely v roce 2015. Pokud se to nepodaří, smlouva skončí, varoval prezident USA.
Trump byl ze zákona povinen každých 90 dnů informovat Kongres, zda Írán dohodu respektuje a zda odpovídá zájmům USA. Nejpozději v neděli měl další takové prohlášení vydat. Že se tak nestane, dal už před Trumpovým projevem najevo ministr zahraničí Rex Tillerson. Podle prezidentova prohlášení je jaderná smlouva jednostranná, je jednou z nejhorších, na jaké se USA podílely.
"Jaký smysl má smlouva, která existenci jaderného arzenálu oddaluje jen na krátkou dobu?" řekl Trump. Írán se podle něj mnohokrát dopustil jejího porušování a nedodržuje ani ducha dohody. Vládu v Teheránu americký prezident označil za ničemný a fanatický režim, který vlastní občany vystavuje represím, je sponzorem terorismu, podporuje Al-Káidu, Hizballáh a další teroristické sítě a podněcuje zvěrstva v Sýrii a Jemenu.
Trump podle očekávání v projevu neoznámil, že USA od dohody s Íránem odstupují. Spojené státy ale podle Trumpa zavedou nové, tvrdé protiíránské sankce a zablokují "všechny cesty" Teheránu k jaderné zbrani. Postaví se ve světě íránským pokusům o destabilizaci a proti realizaci íránských raketových a zbrojních programů.
Rusko je Trumpovým projevem znepokojeno
Trumpův projev byl podle ruského náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova "mimořádně znepokojivý". Hlavním úkolem je teď podle něj zajistit, aby smlouva s Íránem nezkolabovala, protože nové stanovisko USA její základy "vážně podkopává".
Washington prý spojuje s jadernou smlouvou témata, která k ní nemají žádný vztah. V důsledků pokusů smlouvu vylepšovat se dokument může "prostě rozpadnout," varoval Rjabkov.
Írán dohodu "přísně dodržuje" a americké stanovisko je s duchem smlouvy naopak v rozporu, uvedl ruský diplomat. Návrat k situaci před uzavřením smlouvy a k obnovení sankcí OSN proti Íránu je nemožný, soudí Rjabkov. Vyjádřil naději, že stanovisko Bílého domu nebude mít na smluvní režim přímý dopad.
Rjabkov ruské agentuře sdělil, že Moskva se v nejbližší době s USA po dvoustranných kanálech spojí, aby íránskou problematiku posoudila.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová a britská premiérka Theresa Mayová dnes ve společném prohlášení uvedli, že Trumpovo rozhodnutí berou na vědomí. Zároveň vyzvali USA, aby si ještě jednou vše promyslely, než přijmou opatření, jako například obnovení sankcí, které by mohly poškodit dohodu s Íránem. Dodali, že povzbuzují americkou vládu a Kongres, aby braly v potaz vliv rozhodnutí o budoucnosti smlouvy na bezpečnost USA a jejich spojenců.
Evropští státníci zároveň sdělili, že jsou znepokojeni íránským vývojem balistických raket a aktivitami v blízkovýchodním regionu, které mají dopad na bezpečnostní zájmy evropských zemí. Uvedli, že od Íránu očekávají konstruktivní dialog a přerušení "destabilizujících akcí".
Co je decertifikace? Zrušení certifikace
Trump pro nový vztah USA vůči jaderné dohodě použil formální pojem "decertifikace". V praxi znamená, že Spojené státy ruší certifikaci, tedy způsobilost smlouvy k uplatňování. Nevypovídají ji ale a sankce okamžitě neobnovují. Americký Kongres nyní má 60 dnů na to, aby rozhodl, zda smluvní podmínky za strany USA zpřísní, nebo sankce znovu zavede, což by dohodu fakticky zlikvidovalo.
Návrh kongresového zákona o zpřísnění sankčního režimu už podle agentury AFP existuje. Stanoví, že sankce budou obnoveny, pokud se ukáže, že Teherán je rok od výroby jaderné bomby. To by podle AFP mohlo být v rozporu s ustanovením dohody, že restrikce omezující íránský jaderný program budou postupně od roku 2025 uvolňovány.
Trump oznámil, že na americký seznam teroristických organizací budou zařazeny íránské revoluční gardy. Ministerstvo financí, které seznam spravuje, zařazení oznámilo už krátce před prezidentovým vystoupením. Revoluční gardy patří k nejmocnějším bezpečnostním složkám v Íránu a mají značný vliv na politické dění v zemi. Zatím na americkém seznamu teroristických organizací figurují jen elitní milice revolučních gard Kuds.
Jaderná smlouva ruší veškeré sankce, které OSN proti Íránu vyhlásila v letech 2006-2010. Spojené státy v jejím rámci mimo jiné odvolaly postih zahraničních společností, které v Íránu nakupují ropu nebo investují do íránského petrochemického průmyslu.
Trumpův projev podle agentury Reuters nepochybně sledovali se zájmem ostatní signatáři smlouvy, kromě Íránu tedy Británie, Francie, Čína, Rusko a Německo. Prakticky všichni účastníci dohody Bílý dům od odstoupení od dohody varovali. Teherán si vyhradil právo reagovat a dal najevo, že změnou amerického stanoviska vznikne chaos a smlouva přestane platit.
Trumpovo rozhodnutí v pátek kritizovali i američtí diplomati, kteří v roce 2015 smlouvu dojednali. Ben Rhodes, který byl v té době bezpečnostním poradcem v Bílém domě, agentuře AFP řekl, že "pokud se Spojené státy pokusí změnit podmínky dohody, bude to znamenat její porušení".
Izrael naopak Trumpovo páteční stanovisko podpořil. Premiér Benjamin Netanjahu prezidentovi USA blahopřál a prohlásil, že jeho projev "umožní špatnou dohodu vylepšit" a postavit se dalším akcím "teroristického" íránského režimu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano řekl, že svět na jaderný program Íránu důkladně dohlíží. "Írán závazky ohledně svého jaderného programu, jež mu ukládá Společný všeobecný akční plán, dodržuje," konstatoval Amano. Společný všeobecný akční plán (JCPOA) je oficiální název jaderné smlouvy s Íránem z roku 2015.
