Washington – Angela Merkelová je teď více mezinárodní mírovou vyjednávačkou a záchranářkou Evropy před válkou než německou kancléřkou.
Vladimira Putina se snaží přimět, aby přestal válčit, a Baracka Obamu, aby naopak válčit nezačal. Pokud Moskva teď nepodpoří příměří na východní Ukrajině, Washington může dospět k rozhodnutí dodat ukrajinské armádě zbraně. A pak bude šance na zastavení války ještě mnohem menší.
Putinovu reakci není těžké odhadnout. Bude vypadat zhruba takto: Pokud Američané nebo někdo ze Západu vyzbrojuje Ukrajince, aby zabíjeli ruskojazyčné obyvatelstvo na východě Ukrajiny, pak Rusko má právo podniknout COKOLIV na jeho obranu.
Merkelová žije na cestách. Ve čtvrtek byla kancléřka v Kyjevě, v pátek v Moskvě, o víkendu na bezpečnostní konferenci v Mnichově, teď je u Baracka Obamy ve Washingtonu.
V tuto chvíli je ale tím, kdo má navrch, Vladimir Putin. Ví, že většina Evropanů nechce vyzbrojovat Ukrajinu. Dalo by mu to volnou ruku a ukrajinská armáda ani s výzbrojí ze Západu nemůže tu ruskou porazit.
Sama Merkelová v neděli v Mnichově přiznala. "Nedokáži si představit situaci, ve které by prezident Putin dospěl k přesvědčení, že vojensky prohraje," uvedla kancléřka.
Jinými slovy: zbraněmi podle ní Putina na Ukrajině zastavit nelze. Ale když to nejde ani sankcemi, ani jednáním, tak čím potom?
Pohled Kremlu na situaci nejlépe shrnul moderátor ruské televize Rosija1 Dmitrij Kiseljov:
"Když Američané tento týden začali zvažovat export zbraní na Ukrajinu, Němci a Francouzi byli proti. Ale kdo je poslouchá, když jsou sami tak bezpáteřní? Co mohou použít ve sporu s USA, kromě svých sentimentů a strachu z hrůzné celoevropské války? Hollande a Merkelová přiletěli za Putinem do Moskvy proto, že se bojí," prohlásil ve vysílání, které je pro většinu Rusů hlavním zdrojem informací o dění doma a ve světě.
Ve Washingtonu ale Merkelová bude konfrontována i s názory, že Rusy je třeba zastavit všemi prostředky. Nejen diplomacií nebo sankcemi, ale i hrozbou, že za válku na Ukrajině zaplatí životy svých vojáků. K čemuž vede cesta přes lepší vyzbrojení ukrajinských vojáků.
Barack Obama je zdrženlivý. Podobně jako je zdrženlivý ohledně amerického vojenského angažmá na Blízkém východě. Poté, co před dvěma roky hrozil zásahem v Sýrii v případě použití chemických zbraní a pak na poslední chvíli cukl, neslibuje nikomu nic dopředu.
Na zásilky zbraní pro Kyjev ale tlačí řada vlivných senátorů a někteří členové Obamovy administrativy. Kandidát na nového ministra obrany Ashton Carter, který má brzy ve funkci šéfa Pentagonu nahradit Chucka Hagela, možnost dodávek zbraní neodmítá. Na konci minulého týdne výrazně přitvrdil slovník vůči Kremlu i viceprezident Joseph Biden.
"Mnohokrát už Putin sliboval mír, ale místo toho vidíme jeho tanky, vojáky se zbraněmi. Budeme pokračovat v bezpečnostní pomoci Ukrajině ne proto, abychom podnítili válku, ale abychom jí umožnili se bránit," uvedl Biden.
"Obamova opatrnost na Blízkém východě je namístě a dává smysl, ale na Ukrajině je jiná situace. V Sýrii nebo Libyi nemáme spolehlivé partnery, o které se lze opřít, zatímco ukrajinská vláda spolehlivým partnerem je," řekl agentuře Reuters bývalý velvyslanec USA v Kyjevě John Herbst.
Znovu se tak může vrátit americko-evropský rozkol podobně jako před invazí do Iráku v roce 2003. Tam ovšem byla situace přece jen jiná v tom, že na straně Německa a Francie, které útok odmítaly, bylo Rusko.
Nyní zatím připouští veřejně možnost dodávek zbraní pro Kyjev jen "jestřábí" Litva. Její ministr zahraničí Linas Linkievičius řekl, že by šlo o logické rozhodnutí, protože Rusko povstalcům těžké zbraně už dávno posílá.
Zatím není jasné, co je součástí plánu, který Merkelová a Hollande předestřeli v pátek Putinovi během pětihodinového jednání v Kremlu. Prosáklo pouze, že těžké zbraně mají být staženy do vzdálenosti padesáti až sedmdesáti kilometrů od fronty.
Putin dříve navrhl Merkelové takzvaný čečenský scénář. Autonomii pro východní Ukrajinu, "koupení" separatistů rozsáhlou finanční pomocí a stažení ukrajinských vojáků hluboko do vnitrozemí. To Merkelová odmítla.
Rozhodnutí, zda bude mír, nebo ještě horší válka, může padnout ve středu v Minsku. U jednoho stolu se sejdou Putin, Merkelová, Hollande a ukrajinský prezident Petro Porošenko.
"Příští dva až tři dny rozhodnou, zda můžeme doufat v mírové řešení. V tuto chvíli jsme na křižovatce," řekl rozhlasové stanici Deutsche Welle šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.
