Lhasa - Po dlouhé době pustily čínské úřady skupinu téměř třiceti zahraničních žurnalistů do Tibetu, kam měla nečínská média v průběhu rozsáhlých demonstrací zakázaný přístup.
Plánované instruktážní turné však nedopadlo podle jejich přestav. Delegaci v klášteře Jokhang obklopilo přibližně 30 mnichů, kteří volali po svobodě Tibetu a protestovali proti čínskému útlaku.
Novináři navíc píší o tom, že situace v Tibetu vypadá všelijak, jen ne normálně.
Válečná zóna
Podle reportéra listu Financial Times (FT) je v celé Lhase stále cítit spálenina.
"Je to pouze jeden z mnoha znaků, že protičínské protesty, které zachvátily starobylé hlavní město Tibetu, byly mnohem agresivnější, delší a způsobily mnohem větší škody, než si jakýkoli vnější pozorovatel dokázal představit," píší FT.
Všude jsou podle zpravodaje kontrolní místa a uzavírky z ostnatého drátu. Na ulicích je vidět mnoho policistů a vojáků, obchody, restaurace a bary jsou zabedněné. Spíše než klidné město podle něj historické čtvrti připomínají "válečnou zónu".
"Nejsme svobodní"
"Tibet není svobodný. Tibet není svobodný," křičel podle agentury AP jeden z mnichů, kteří novinářům přehradili cestu, a pak se rozplakal.
"Chtějí, abychom zničili Dalajlámu, a to není správné," volal jiný během patnáctiminutového protestu, který potom čínští policisté rozehnali.
Podle mnichů neměl s demonstracemi v exilu žijící spirituální vůdce nic společného. Peking naopak tvrdí, že je za ně zodpovědný.
Čínští průvodci se během setkání snažili křikem a strkáním novináře od mnichů oddělit. Podle duchovních hlídali kláštery až do noci před příjezdem reportérů vojáci, kteří pak byli odvoláni.
Po setkání mnichů s novináři byl klášter Jokhang uzavřen a ohrazen policisty.
Potěmkinova vesnice
Mimo dosah zpravodajů zůstala i další místa, kde by pro čínské úřady mohlo dojít k potenciálním problémům. Místo toho byli vzati tam, kde dle Pekingu řádili násilní demonstranti.
Žurnalisté viděli například nemocnici, která byla během protestů trvajících od 10. března poničena, a obchod, kde bylo údajně upáleno pět dívek.
Peking přiznal, že během demonstrací zemřelo 22 lidí, tibetská exilová vláda hovoří o téměř 140 obětech.
Tusk do Pekingu nepojede
Mezitím polský tisk informoval o tom, že premiér země Donald Tusk se stal prvním evropským předsedou vlády, který se definitivně rozhodl bojkotovat letní olympiádu v Pekingu.
"Nemám v úmyslu se zúčastnit zahájení her v Pekingu. Polsko je země střední velikosti a nesnaží se být první, ale můj názor je velmi jasný: přítomnost politiků na zahájení těchto her se mi zdá nevhodná," citovala ČTK z polského listu Dziennik.
Český premiér Mirek Topolánek by podle svých slov uvažoval o bojkotu olympijských her, jen pokud by se situace v Tibetu nadále zhoršovala.