Washington - Raketoplán Atlantis v 11:57 našeho času úspěšně dokončil svou poslední misi.
Ve čtvrtek tak po třiceti letech definitivně skončila éra nejsložitějších strojů, jaké kdy člověk sestrojil.
"Raketoplány změnily náš pohled na svět. Amerika nepřestane objevovat. Děkuji za to, že jste nás dostali v pořádku domů a dovedli tento program k úspěšnému konci," řekl velitel raketoplánu Chris Ferguson krátce po přistání.
Atlantis se teď, podobně jako předním Discovery a Endeavour, stane pouhým muzejním exponátem.
Kromě uzavření jedné kapitoly dobývání a průzkumu vesmíru bylo poslední přistání Atlantisu pro mnoho lidí zároveň poslední tečkou za profesní kariérou u NASA.
Američané totiž nemají za raketoplány náhradu, a tak budou muset propustit řadu odborníků. Po přistání přijdou okamžitě o místo asi tři tisíce lidí. Celkem jich ale bude mnohem víc.
Do vesmíru s Američany až za několik let
Program raketoplánů oficiálně končí k 1. srpnu, zastavení všech aktivit, jako například vyhodnocování nasbíraných dat, ale bude trvat roky.
Raketoplán Altantis bude po 33 cestách do vesmírů, 307 dnech ve vesmíru a téměř 5 tisících obletech Země odstrojen a vystaven v komplexu Kennedyho vesmírného střediska, z něhož se postupně stane pouhý památník americké kosmonautiky.
Na ISS budou v nejbližších letech Američany muset vozit Rusové, během tří až čtyř by je pak měly vystřídat soukromé firmy, které už vyvíjejí stroje schopné dostat lidskou posádku na nižší oběžnou dráhu.
Nejenže je spoléhání na ruské Sojuzy pro Američany pokořující, vědci i obyvatelé ISS se navíc budou muset smířit s tím, že je v raketách méně místa, a tak bude omezen objem přepravovaných zásob i vědeckého materiálu.
Ohlédnutí za raketoplány
Raketoplány byly jedinou opakovatelně použitelnou lodí. Původně měly létat na oběžnou dráhu několikrát měsíčně, nakonec ale NASA od tohoto záměru kvůli vysokým nákladům upustila a podnikala přibližně čtyři lety ročně.
Do vesmíru létalo celkem pět raketoplánů. Program byl zahájen v roce 1972 a první testovací raketoplán byl vyroben během čtyř let. Původně nesl název Constitution. Na základě nátlaku fanoušků seriálu Star Trek byl ale posléze přejmenován na Enterprise.
Během roku 1977 podnikl Enterprise pět klouzavých letů atmosférou, ale do vesmíru se nikdy nepodíval.
Druhý stroj Columbia už ano. Poprvé odstartoval v roce 1981 a sloužil až do roku 2003, kdy při tragickém nehodě explodoval během přistání. O život přišlo všech sedm členů posádky.
Tragicky skončil i druhý raketoplán Challenger, vyrobený v roce 1983. Po třech letech ve službě explodoval při startu. I tehdy zemřela celá sedmičlenná posádka.
Poslední tři raketoplány byly: Discovery z roku 1983, Atlantis dokončený v roce 1985 a Endeavour, jenž v roce 1991 nahradil zničený Challenger.
Celkem proběhlo v rámci programu raketoplánů 133 úspěšných misí. Ve vesmíru strávily americké raketoplány 1333 dnů, tedy více než tři a půl roku.
Raketoplány vzlétaly podobně jako rakety, kolmo vzhůru. Asi po dvou minutách byly odhozeny přídavné motory a na padáku spadly k Zemi, aby mohly být znovu použity.
Po vyčerpání pohonných hmot z přídavné nádrže je tato odhozena a shoří v atmosféře. Zpět na Zemi přistává hlavní část raketoplánu, dlouhá 37 metrů a vysoká 17 metrů, klouzavým pohybem jako letadlo.
Hlavní částí raketoplánu je tzv. družicový stupeň (orbiter) ve tvaru letadla, který má vpředu kabinu pro posádku a vzadu nákladový prostor. Orbiter byl startu uchycen na vnější nádrži s kapalným vodíkem a kyslíkem, jimiž jsou poháněny tři hlavní motory. Po stranách nádrže jsou dva pomocné válcovité raketové motory na pevné palivo.
