Mys Canaveral, Florida - Možná někdo spočítal, kolikrát během několika mála minut z televizních obrazovek zaznělo slovo "poslední", "naposledy", "už nikdy" a "historický".
Jisté je, že to bylo nejužívanější slovo, které moderátoři napříč zeměkoulí s pohnutím v hlase vyslovovali, když spolu s řídícím střediskem v Kennedyho vesmírném centru odpočítávali minuty a posléze vteřiny zbývají do startu raketoplánu Atlantis.
Šlo o vůbec poslední let ambiciozního programu USA, který po 30 let kyvadlově vysílal raketoplány do vesmíru.
"Všechny tři motory jsou zažehnuté. Dva, jedna, nula a start, poslední start Atlantisu. Amerika bude na ramenou raketoplánu pokračovat ve snu," komentoval scénu živě moderátor televizního kanálu Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Cesta ke hvězdám? Ne, do muzea
V předchozích měsících si svou poslední hvězdnou chvilku odbyly už raketoplány Endeavour (poslední touchdown jste mohli sledovat 1. června), i rekordman Discovery.
Stroj, který byl na oběžné dráze devětatřicetkrát, se ze své poslední vesmírné mise vrátil 9. března a čekala už jej jen cesta do Národního leteckého a vesmírného muzea Smithsonian ve Washingtonu...
Atlantis, ve výrobní "řadě" čtvrtý raketoplán NASA, odstartoval z kosmodromu na Mysu Canaveral na Floridě víceméně podle původního plánu v 17:29 SELČ.
31 zmražených vteřin
A to navzdory hned dvěma překážkám.
Tou první bylo počasí. Ještě odpoledne byla kvůli bouřkám šance, že Atlantis vzlétne, jen 30 procent.
Druhou překážkou se stala technická závazda. Ta o tři minuty zpozdila plánovaný start.
Pouhých 31 vteřin před zážehem totiž technika nahlásila chybu. Podpůrné zařízení pro start mělo zůstat v poloze, která by hladký vzlet raketoplánu ohrozila. Počítač okamžitě celý proces zastavil. Na odpočítávacím zařízení zůstalo statické 00:00:31.
NASA měla v tu chvíli jen něco málo přes dvě minuty, aby zjistila, zda jde o skutečnou závadu nebo "jen" chybné hlášení. Po této lhůtě by bylo nutné celý proces startu zastavit a odlet odložit.
Po nervozních desítkách vteřin se však časomíra znovu rozběhla a Atlantis ukázkově odstartoval.
"Raketoplán Atlantis naposledy roztáhnul křídla na startu sentimentální cesty do dějin," říkal komentátor NASA.
Cesta na ISS, a pak?
Na Floridu se podle odhadů tamní turistické centrály sjel milion Američanů. Ti všichni chtěli být osobně u toho, co považují za milník ve vlastní historii.
"Moje děti se o letech raketoplánů budou učit ve škole. Budou jim říkat, že se létalo třicet let... a teď je to naposledy. Je to už teď součástí historie. A pro mě je nesmírně důležité být u toho," citovala agentura Reuters například Adam Erwina, který na Floridu přiletěl z Tennessee.
Hlavním cílem raketoplánu je dopravit více než 3,5 tuny zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Třetinu nákladu tvoří potraviny, které budou astronautům na stanici stačit na rok.
Atlantis se v pátek vydal na celkově stopětatřicátou - a poslední - misi raketoplánů v třicetileté historii amerického kosmického programu. NASA od těchto vesmírných plavidel ustupuje, protože náklady na jejich provoz jsou pro ni příliš vysoké.
Kapitán Atlantisu Christopher Ferguson ale o budoucnosti amerického vesmírného programu nepochybuje. "Dnes nekončíme cestu ... ale kapitolu cesty, která nikdy neskončí," řekl před posledním startem raketoplánu, který podle něj bude vždy odrazem toho, co "velký národ dokáže, když se nebojí odvahy a něčemu se věnuje až do konce".
