Těžký úkol. Jak sankcemi poškodit Putina, ale ne sebe

Martin Novák Martin Novák
22. 7. 2014 5:30
Ministři zahraničí Evropské unie dnes budou reagovat na tragédii letu MH17.
Proruský ozbrojenec na nádraží v Doněcku.
Proruský ozbrojenec na nádraží v Doněcku. | Foto: Reuters

Brusel – Rusku nesmí tragédie malajsijského letadla jen tak projít, jako by se nic nestalo, burcují někteří politici Evropskou unii k činům. Ministři zahraničí evropské osmadvacítky dnes budou v Bruselu jednat o přitvrzení protiruských sankcí.

Ale jak tvrdé mohou být, aby se neobrátily i proti těm, kteří je přijímají, nebo dokonce navrhují?

Nové sankce by zřejmě zahrnovaly zákaz cestování do EU pro představitele Putinova režimu a cílily by rovněž na ruský energetický, zbrojní a bankovní sektor.

Britský premiér David Cameron mluvil po čtvrtku velmi rozhodně. "Přišel čas použít naši sílu, vliv a zdroje. Naše ekonomiky jsou silné. A přitom se chováme, jako kdybychom my potřebovali Rusko, a nikoliv Rusko nás," napsal premiér v listu Sunday Times.

Londýn je ale pro ruské podnikatele a firmy velmi důležitou destinací. Na londýnské burze je 113 firem z Ruska a bohatí Rusové kupují v Londýně a okolí drahé nemovitosti a pozemky.

Ještě v březnu britská vláda schválila dokument, ve kterém se pravilo, že evropské sankce vůči Rusku je třeba přijmout tak, aby City "nezůstala uzavřená Rusům".

Francouzský prezident Francois Hollande rovněž hovoří o přitvrzení sankcí, ale je v obtížné pozici, pokud by se měly týkat zbrojní spolupráce a zbrojních dodávek.

Dvě francouzské vrtulníkové výsadkové lodě třídy Mistral za 1,2 miliardy eur jsou připraveny pro zákazníka, kterým je ruské námořnictvo. Ruští specialisté už dokonce jsou ve Francii, aby se na Mistralu školili.

Rozhořčení nad zničeným letadlem a způsobem, jakým separatisté na místě nakládají s těly mrtvých, je pochopitelné v Nizozemsku. 193 obětí je z této země.

Sankce nicméně mohou znamenat problém pro společnost Royal Dutch Shell, která je největším zahraničním investorem v ruském ropném průmyslu.

Berlín na rozdíl od Londýna nebo Paříže zatím příliš nahlas o nových sankcích nehovoří. Je známo, že zástupci německého průmyslu jsou kategoricky proti.

Už nyní odhadují, že škody utrpěla čtvrtina německých exportérů. Listu Rheinische Post to řekl ekonom Německé průmyslové a obchodní komory Volker Treier.

Itálie je po Německu druhým největším obchodním partnerem Ruska v EU, a ačkoliv Řím o víkendu sdělil, že podpoří nové sankce, pokud Rusko nebude spolupracovat na vyšetření letecké tragédie, ministryně zahraničí Federica Mogheriniová je dlouhodobě odpůrkyní vyhrocené konfrontace s Moskvou.

Ostatně kvůli tomu Polsko a pobaltské státy odmítají její kandidaturu na post evropské komisařky pro vnější vztahy.

Foto: Aktuálně.cz

Volání po tvrdších sankcích přichází v době, kdy čeští politici volí spíše opačný postup. Prezident Miloš Zeman po obsazení Krymu kritizoval Rusko, před měsícem se už vyslovil proti dalšímu embargu, a dokonce pro bezvízový styk.

"Nevidím žádné důvody pro izolaci Ruské federace od Evropské unie, proč bychom měli hovořit o sankcích, blokádě, embargu," řekl ruské tiskové agentuře Itar-Tass.

V pondělí zopakoval, že je proti i po sestřelení letadla.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek je kritizován v ČSSD za to, že je příliš proukrajinský a jeho vyjádření škodí vztahům s Ruskem.

Cameronova myšlenka  "Rusko potřebuje nás, ne my jeho" nepochybně neplatí pro středoevropské a východoevropské země, které jsou závislé na ruském plynu.

Například Slovensko nebo Bulharsko. Ostatně i Německo pokrývá šestatřicet procent své spotřeby ruským plynem. Evropská unie jako celek je závislá na ruském plynu z třiceti procent.

Vladimir Putin nedávno prohlásil v jednom z projevů, že Evropa se nemůže obejít bez ruského plynu. I kdyby sebevíc chtěla, není to možné.

Rusko nepochybně hospodářsky bolí to, co proti němu Evropa a Spojené státy už přijaly. Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu letos ruská ekonomika klesne o 0,2 procenta.

Zatím poslední americké sankce se dotkly ruských zbrojovek, stejně jako finančních ústavů Gazprombank a Vněšekonombank (třetí a čtvrté největší banky v Rusku) a ropných společností Rosněfť a Novatek.

Otázkou je, co mají v EU ještě v záloze, aby to bylo účinné, a přitom to nepřineslo vážné problémy jim samotným.

 

Právě se děje

Další zprávy