Těžký úkol. Jak sankcemi poškodit Putina, ale ne sebe

Martin Novák Martin Novák
22. 7. 2014 5:30
Ministři zahraničí Evropské unie dnes budou reagovat na tragédii letu MH17.
Proruský ozbrojenec na nádraží v Doněcku.
Proruský ozbrojenec na nádraží v Doněcku. | Foto: Reuters

Brusel – Rusku nesmí tragédie malajsijského letadla jen tak projít, jako by se nic nestalo, burcují někteří politici Evropskou unii k činům. Ministři zahraničí evropské osmadvacítky dnes budou v Bruselu jednat o přitvrzení protiruských sankcí.

Ale jak tvrdé mohou být, aby se neobrátily i proti těm, kteří je přijímají, nebo dokonce navrhují?

Nové sankce by zřejmě zahrnovaly zákaz cestování do EU pro představitele Putinova režimu a cílily by rovněž na ruský energetický, zbrojní a bankovní sektor.

Britský premiér David Cameron mluvil po čtvrtku velmi rozhodně. "Přišel čas použít naši sílu, vliv a zdroje. Naše ekonomiky jsou silné. A přitom se chováme, jako kdybychom my potřebovali Rusko, a nikoliv Rusko nás," napsal premiér v listu Sunday Times.

Londýn je ale pro ruské podnikatele a firmy velmi důležitou destinací. Na londýnské burze je 113 firem z Ruska a bohatí Rusové kupují v Londýně a okolí drahé nemovitosti a pozemky.

Ještě v březnu britská vláda schválila dokument, ve kterém se pravilo, že evropské sankce vůči Rusku je třeba přijmout tak, aby City "nezůstala uzavřená Rusům".

Francouzský prezident Francois Hollande rovněž hovoří o přitvrzení sankcí, ale je v obtížné pozici, pokud by se měly týkat zbrojní spolupráce a zbrojních dodávek.

Dvě francouzské vrtulníkové výsadkové lodě třídy Mistral za 1,2 miliardy eur jsou připraveny pro zákazníka, kterým je ruské námořnictvo. Ruští specialisté už dokonce jsou ve Francii, aby se na Mistralu školili.

Rozhořčení nad zničeným letadlem a způsobem, jakým separatisté na místě nakládají s těly mrtvých, je pochopitelné v Nizozemsku. 193 obětí je z této země.

Sankce nicméně mohou znamenat problém pro společnost Royal Dutch Shell, která je největším zahraničním investorem v ruském ropném průmyslu.

Berlín na rozdíl od Londýna nebo Paříže zatím příliš nahlas o nových sankcích nehovoří. Je známo, že zástupci německého průmyslu jsou kategoricky proti.

Už nyní odhadují, že škody utrpěla čtvrtina německých exportérů. Listu Rheinische Post to řekl ekonom Německé průmyslové a obchodní komory Volker Treier.

Itálie je po Německu druhým největším obchodním partnerem Ruska v EU, a ačkoliv Řím o víkendu sdělil, že podpoří nové sankce, pokud Rusko nebude spolupracovat na vyšetření letecké tragédie, ministryně zahraničí Federica Mogheriniová je dlouhodobě odpůrkyní vyhrocené konfrontace s Moskvou.

Ostatně kvůli tomu Polsko a pobaltské státy odmítají její kandidaturu na post evropské komisařky pro vnější vztahy.

Foto: Aktuálně.cz

Volání po tvrdších sankcích přichází v době, kdy čeští politici volí spíše opačný postup. Prezident Miloš Zeman po obsazení Krymu kritizoval Rusko, před měsícem se už vyslovil proti dalšímu embargu, a dokonce pro bezvízový styk.

"Nevidím žádné důvody pro izolaci Ruské federace od Evropské unie, proč bychom měli hovořit o sankcích, blokádě, embargu," řekl ruské tiskové agentuře Itar-Tass.

V pondělí zopakoval, že je proti i po sestřelení letadla.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek je kritizován v ČSSD za to, že je příliš proukrajinský a jeho vyjádření škodí vztahům s Ruskem.

Cameronova myšlenka  "Rusko potřebuje nás, ne my jeho" nepochybně neplatí pro středoevropské a východoevropské země, které jsou závislé na ruském plynu.

Například Slovensko nebo Bulharsko. Ostatně i Německo pokrývá šestatřicet procent své spotřeby ruským plynem. Evropská unie jako celek je závislá na ruském plynu z třiceti procent.

Vladimir Putin nedávno prohlásil v jednom z projevů, že Evropa se nemůže obejít bez ruského plynu. I kdyby sebevíc chtěla, není to možné.

Rusko nepochybně hospodářsky bolí to, co proti němu Evropa a Spojené státy už přijaly. Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu letos ruská ekonomika klesne o 0,2 procenta.

Zatím poslední americké sankce se dotkly ruských zbrojovek, stejně jako finančních ústavů Gazprombank a Vněšekonombank (třetí a čtvrté největší banky v Rusku) a ropných společností Rosněfť a Novatek.

Otázkou je, co mají v EU ještě v záloze, aby to bylo účinné, a přitom to nepřineslo vážné problémy jim samotným.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.

"Ještě zvažujeme jedno odvětví. Vedle těch dvou, o kterých se ví," řekl Stanjura. Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl předjímat. "Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval (zavedení daně) za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku. Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň," dodal.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Ministerstvo financí pro letošek zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta

Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.

Zároveň by letos měla podle MF průměrná inflace činit 16,2 procenta a příští rok by měla klesnout na 8,8 procenta. V dubu úřad počítal pro letošek s inflací 12,3 procenta a pro příští rok 4,4 procenta. Během zbytku letošní roku by se podle MF měla inflace přiblížit až ke 20 procentům.

"Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Česko při průměrných teplotách v zimě vystačí s plynem zhruba do srpna

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent. Novinářům to dnes řekli ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí (MF) David Prušvic a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Dostatek plynu v ČR pro všechny je podle ministerstva realistickým předpokladem. Počítá se přitom s využitím všech zajištěných kapacit plynu. Jde například o naplněné zásobníky plynu přímo v České republice, ale i zajištěnou kapacitu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku, který by měl pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR. Využít je možné také plyn ze státních hmotných rezerv. "Pokud by byla silnější zima, tak se to samozřejmě zkracuje o pár měsíců, nicméně to jsou ty měsíce letní, to není až tak dramatické," uvedl Prušvic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy