Praha - Mnichov je proslulý ledasčím. Pivnicemi, architekturou, slavným fotbalovým klubem FC Bayern, rozhlasovou stanicí Rádio Svobodná Evropa, svérázným bavorským folklórem.
Když se ale řekne ve světě Mnichov, ke smůle obyvatel tohoto třetího největšího německého města se jako první vynoří vzpomínky na tragické události.
Mnichovskou dohodu z roku 1938 a masakr izraelských sportovců, který se odehrál v bavorské metropoli během olympijských her v roce 1972.
Na dobré politické zprávy zkrátka Mnichov nemá štěstí a název města se stal dodnes nepřekonaným symbolem pro politiku tzv. appeasementu, charakterizovanou jako krátkozraké a bojácné ustupování agresorovi.
Nový pojem: mnichovanství
Kdykoliv se od té doby schylovalo k většímu konfliktu,vždy se znovu a znovu hovořilo o Mnichovu a mnichovanství. Především ve Spojených státech a Velké Británii.
Z "mnichovanství" byl obviněn leckdo leckým.
Ve Spojených státech téměř každý prezident zdůvodňoval rozhodnutí zaútočit lekcí, kterou dal světu Mnichov v roce 1938.
Mnichovem se zaklínal prezident Truman při válce v Koreji, stejně tak jako Lyndon Johnson při pokračujícím bombardování Severního Vietnamu v době vietnamské války.
Všeobecně není příliš známo, jak byl s Mnichovem spojen John F. Kennedy. Jeho otec byl na konci roku 1938 americkým diplomatem v Londýně a je o něm známo, že appeasement Nevilla Chamberlaina schvaloval.
JFK napsal o dohodě seminární práci na Harvardské univerzitě, nazvanou Appeasement v Mnichově. Později vyšla knižně pod názvem Proč Anglie spala.
Jsem Berlíňan, nikoli Mnichovan
Prezident rozhodně odsuzoval Mnichovskou dohodu. Ostatně ve svém slavném projevu poblíž Berlínské zdi v roce 1962 prohlásil, že je Berlíňan, nikoliv Mnichovan.
Během porad v Bílém domě uprostřed vyhrocené karibské krize s ruskými jadernými hlavicemi plujícími na Kubu slovo Mnichov podle pamětníků rovněž často padalo.
Mnichov se vrátil na scénu v roce 2003 v době diskuse o tom, zda je či není válka George Bushe v Iráku oprávněná.
Američtí neokonzervativci známkovali všechny evropské odpůrce války jako Mnichovany. "Preventivní úder proti Hitlerovi - takový, jaký teď chystáme proti Saddámu Husajnovi - by v čase Mnichova možná znamenal okamžitou válku. Ale ne tak strašnou, jaká vypukla později," napsal v deníku Daily Telegraph jeden z hlavních architektů války, poradce ministra obrany Richard Perle.
Dnes však v USA převládá opačné mínění. Většina Američanů podle průzkumů považuje rozhodnutí jít do Iráku za chybu.
Samotní Britové se v poválečných letech snažili od Chamberlaina distancovat. O Mnichovu hovořil premiér Anthony Eden v roce 1956, když britská vojska společně s francouzskými zahájila v Suezském průplavu invazi do Egypta.
Československo 1938, Falklandy 1982
Američané ale pro tuto akci pochopení neměli a ve vzácné shodě se Sovětským svazem ji odsoudili.
Když se pak v roce 1982 v době války o Falklandy snažil šéf americké diplomacie Alexander Haig přemlouvat v Londýně premiérku Margaret Thatcherovou, aby navázala jednání s argentinským vojenským režimem, ministerská předsedkyně zaklepala na stůl, u něhož seděli, a prohlásila:
"Pane ministře, toto je stůl, nad kterým Neville Chamberlain v roce 1938 řekl o Československu, že to je vzdálená země, o jejíchž obyvatelích toho víme velmi málo."
Mnichov na Balkáně a v Izraeli
I ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightová se zmínila o Mnichovu. V roce 1999, když se schylovalo k bombardování Srbska letadly NATO.
"Dovolit Miloševičovi pokračovat na Balkáně v genocidách by bylo dalším Mnichovem," prohlásila tehdy.
Nečekaným způsobem katapultoval Mnichov do aktuálního dění před sedmi lety také izraelský premiér Ariel Šaron.
Po 11. září 2001 si Spojené státy vyjednávaly spojenectví v boji proti Al-Káidě s řadou arabských zemí. Proslýchalo se, že výměnou za pomoc proti Al-Káidě mohou tlačit Izrael k ústupkům vůči arabskému světu.
Šaron proto vystoupil na tiskové konferenci, kde Američany varoval před takovou politikou a mezi jiným pronesl: "Izrael roku 2001 nebude Československem roku 1938."
V Bílém domě vyvolala jeho řeč nevoli, v Izraeli je známá neoficiálně jako "československý projev".
Spielbergův film o masakru
Mnichov 1938 byl ovšem později zastíněn už zmiňovaným teroristickým útokem na olympiádě v Mnichově v roce 1972.
V mnoha zemích - a v Izraeli pochopitelně především - je právě rok 1972 výrazněji zapsán v historii než rok 1938. Ostatně - když v roce 2005 natočil o masakru na olympiádě film režisér Steven Spielberg, s názvem filmu si nemusel dělat starosti.
Pojmenoval ho jednoduše - Mnichov.
