Berlín - Německá veřejnoprávní televize ZDF prolomila tabu. Tři dny před volbami zveřejnila výsledky předvolebního průzkumu. S jasným vzkazem: Angela Merkelová možná nezíská dost hlasů, aby sestavila pravicovou koalici.
V Německu přitom desetiletí platilo nepsané pravidlo: aby se předešlo ovlivňování voličů, ukazovaly ARD a ZDF průzkumy naposledy deset dní před volebním soubojem.
Teď šéfové ZDF změnili názor. Řada Němců se prý tentokrát rozhoduje až těsně před dnem D. A takovým lidem čerstvá informace pomůže.
Nudné volby? Dávno ne
Volby, které pozorně sleduje celá Evropa, přitom měly až donedávna jednoznačného, předem daného vítěze. Mluvilo se o "One-Woman-Show", bezpříkladném vítězném tažení populární kancléřky.
Ne že by Angela Merkelová v neděli nevyhrála; jasné prvenství jí stále přisuzují všechny průzkumy veřejného mínění, včetně už zmiňovaného nového Politbarometru televize ZDF. Její náskok se ale za poslední měsíc povážlivě ztenčil.
Dosavadní koaliční partner kancléřčiných křesťanských demokratů (CDU/CSU), liberální Svobodná demokratická strana (FDP), se navíc stále potácí kolem hranice pěti procent, nutné pro vstup do Bundestagu. I když dělá už měsíc všechno proto, aby preference vylepšila.
Podle nových čísel ZDF má koalice CDU/CSU-FDP dohromady jen 45,5 procenta hlasů.
Hlavní opoziční politická síla, levicová Sociálnědemokratická strana Německa (SPD), naopak získala. Podle Politbarometru ji chce podpořit 27 procent voličů (o jedno procento víc než před týdnem).
Čím to? Němci se o volby konečně začali zajímat, odpovídá v konzervativním deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) profesorka Renate Köcherová z Institutu pro demoskopii Allensbach. A to - možná trochu paradoxně - díky televiznímu duelu, který bezprostředně po odvysílání většina analytiků hodnotila jen jako "nudné 0:0".
Konec Pana neviditelného
"Od (duelu Angely Merkelové a Peera Steinbrücka z SPD) výrazně vzrostl zájem o volby," píše Köcherová v FAZ. "Drtivou většinu občanů volby ještě nedávno vůbec nezajímaly, to se teď ale otočilo. Během krátké doby zásadně vzrostl počet těch, kteří se o volbách baví s ostatními . A to z 29 na 49 procent."
Jinými slovy: čím dál víc lidí považuje nedělní německé volby za důležité. Proto jsou také podle Köcherové ochotnější k nim jít. Byť se 30 procent německých voličů stále ještě nerozhodlo, komu dají své hlasy. Většina z nich i tři dny před volbami stále vybírá mezi dvěma politickými stranami.
Měsíc starý televizní duel, v němž se poprvé a naposledy přímo střeli dva hlavní kandidáti na kancléře - Merkelová a Steinbrück - voličům ukázal, že kandidát SPD není tak neviditelný, jak se ještě letos v létě mohlo zdát. A že by šéfem německé vlády být uměl.
Góly do vlastní brány
Za vzestup SPD na druhou stranu nepochybně mohou i chyby konkurenční CDU/CSU. Vlastní góly, které si dala dost nešťastně těsně před volbami.
"Udělali jsme některé chyby, které teď 'nesou ovoce' jiným," přiznal v rozhovoru pro deník Insider kandidát do Bundestagu Klaus Brähmig (CDU). CSU, bavorská odnož CDU, podle něj třeba zbytečně vytáhla požadavek na zavedení mýtného pro cizince na německých dálnicích.
Zatímco bavorský premiér Horst Seehofer na tom postavil svou kampaň v Bavorsku, Angela Merkelová mu musela oponovat, dokonce před zapnutými televizními kamerami."Sám Seehofer přitom určitě ví, že tak, jak mýtné prezentoval před volbami, to na 100 procent zrealizovat nepůjde," upozornil křesťanský demokrat Brähmig.
Tlak levého křídla SPD
Že bude za pár dní extrémně těžké sestavit ať už čistě pravicovou, nebo naopak levicovou vládní koalici, si jsou každopádně vědomy obě hlavní politické síly v Německu. Deník Spiegel Online dokonce ve čtvrtek zveřejnil informaci, že levicové křídlo SPD už předložilo seznam bodů, na jejichž splnění bude trvat, pokud by mělo podpořit vznik velké koalice.
Právě o pravděpodobném spojení SPD a CDU (ve vládě vedené kancléřkou Merkelovou) se teď v Berlíně mluví vůbec nejčastěji. "Souhlas levé části SPD ale bude hodně drahý," upozorňuje Spiegel Online.
Sociální a křesťanští demokraté se v některých klíčových tématech naprosto rozcházejí. SPD chce zavedení povinné minimální mzdy, zvýšení daní nejbohatším, zrušení rodičovských příspěvků nebo omezení nejvyšší dovolené rychlosti na dálnicích.
CDU s ničím z toho nesouhlasí. Pokud se ale levicové křídlo v SPD prosadí, bude se muset některých svých - dnes klíčových - programových bodů zcela určitě vzdát.
Poslední čísla
A co tedy - těsně před nedělními volbami - ukázal politický barometr veřejnoprávní ZDF?
CDU je na svých 40 procentech.
Její největší konkurent, SPD, má 27 procent (před týdnem měla 26 procent).
FDP Bundestag stále nemá jistý, klesla o půl procenta na 5,5.
Pro Zelené chce hlasovat 9 procent voličů (před týdnem 11 procent).
Levice si o půl procenta polepšila - na 8,5 procenta.
AfD (Alternativa pro Německo) má 4 procenta. Benjamínek německé politiky je ale stejná neznámá, jako FDP. Institut ANSA, který taktéž provádí průzkumy veřejného mínění, jí včera přisoudil pět procent. Pokud by je v neděli skutečně získala, usednou euroskeptici poprvé v historii ve Spolkovém sněmu.
Ostatní politické strany (včetně Pirátů nebo krajně pravicové NPD) se do Bundestagu nedostanou.
