Snímek ukazuje, jak se boje a složitá sociální situace podepisují na těch nejzranitelnějších: na dětech. K vidění byl na festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který se letos vrátil v původní podobě poté, co se předchozí dva ročníky konaly kvůli pandemii koronaviru online. Ve čtvrtek porota vyhodnotila Dům z třísek jako nejlepší film.
Ve skutečnosti je "Dům z třísek" ústav v Lysyčansku, kam se na přechodnou dobu umísťují děti odebrané rodinám sociálními pracovníky. Většinou jsou v něm několik měsíců, než se rozhodne, co s nimi bude dál. Zda půjdou do dětského domova či náhradní rodiny nebo zda některý z jejich rodičů ještě dostane šanci.
Sami autoři ve filmu nemluví, není tam žádný doprovodný komentář. Hovoří pouze vychovatelky a děti.
Většinou jde o děti rodičů, kteří propadli alkoholu, nemají práci a nedokážou se o rodinu postarat. Některé děti byly svědkem domácího násilí. Ve filmu například jeden chlapec vypráví druhému, jak jeho otec chodil domů pravidelně opilý a vždy se snažil vyvolat násilný konflikt. Jednou ale chlapcovu matku bodl nožem do hrudníku.
Když se po pěti letech vrátil z vězení, poklekl před ní a prosil ji za odpuštění. "Když mu odpustila, koupil dort a šampaňské a hned první večer se děsně opil," říká chlapec.
Těžký život, který ještě zhoršila válka
Východní Ukrajina patří k oblastem, které konec komunistické éry a zánik Sovětského svazu zastihl nepřipravené na novou éru. Mnohé místní továrny a podniky kvůli neschopnosti konkurovat zanikly, mladí lidé odcházeli za lepšími možnostmi do jiných míst Ukrajiny nebo do zahraničí.
Silnice, která vede ze západu země do Lysyčansku, má příšernou kvalitu a je plná výmolů. Jeden z místních představitelů kdysi údajně žertem prohlásil, že nemá smysl investovat do oprav, protože tady má jen málo lidí auto.
Jedna z vychovatelek ústavu (ve filmu je zařízení označováno jako internát) k tomu říká: "Život tady byl vždy těžký, válka ho udělala ještě těžší. Mnoho lidí ztratilo práci, mnoho rodin je rozpadlých nebo neúplných."
Malá Eva se baví tím, že na dlouhé chodbě metá jednu dokonalou hvězdu za druhou. Kamera ji pak zabírá ve chvíli, kdy telefonuje s babičkou. "Pije máma?" ptá se. "Neviděla jsem ji," je slyšet na druhém konci. "Volala jsem jí, ale nebere to. Takže asi zase pije," odpovídá Eva.
Za jedním z kluků se přijde podívat jeho matka. "Mami, smrdíš alkoholem," říká jí, když se objímají.
Snímek končí běžnou činností ředitelky ústavu. Zvedá ve svojí pracovně telefon a kladně odpovídá na dotaz, jestli mají nějaké místo na přijetí dalšího dítěte z problémové rodiny.
Na město padají bomby
Záběry v Domě z třísek jsou o to smutnější, když si divák uvědomí, čím Lysyčansk a Ukrajina procházejí nyní.
Poté co film vznikl a než se představil na festivalu Jeden svět, začala ruská agrese na Ukrajinu. Rusové na východě země posunuli frontu, která je nyní nedaleko Lysyčansku.
Ruská armáda město několikrát bombardovala a podle toho, co říká Moskva, chtějí Rusové Lysyčansk začlenit do takzvané Luhanské lidové republiky. Jedné ze dvou odštěpeneckých republik, které se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl v únoru uznat - těsně před spuštěním invaze. Před dětmi, které se objevily ve filmu v lysyčanském "internátu", se tak nerýsuje moc radostná budoucnost.
Festival Jeden svět 2022
Již 24. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět má letos téma Cesty svobody. "Obrací pozornost na místa, kde se dějí věci, které otřásají světem lidských práv, a chce připomenout, jak je svoboda a demokracie křehká," říkají organizátoři. Festival letos nabízí 80 dokumentů a šest snímků ve virtuální realitě. Nechybí ani mezinárodně oceňované snímky, uvedené na prestižních zahraničních festivalech. Festival ve spolupráci s Institutem dokumentárního filmu podpoří i filmaře na Ukrajině speciálně přidanými projekcemi. Kompletní program festivalu Jeden svět zde.
