Aden/Praha – Do jemenské občanské války vstoupili sousedé. Letadla Saúdské Arábie, Jordánska, Súdánu a některých dalších zemí bombardovala letiště, základny a sídla ozbrojeného hnutí, které si říká Húsíové.
Tito povstalci od září ovládají jemenskou metropoli Saná a tento týden postoupili až do přístavu Aden, druhého největšího města země.
Formou otázek a odpovědí se pokoušíme nastínit pozadí jemenského konfliktu, v co hrozí vyústit a proč vůbec arabské státy sáhly ke krajnímu, silovému řešení v zemi na pobřeží Rudého moře a Indického oceánu.
1) Co se teď v Jemenu děje?
Saúdské letectvo bombarduje od noci ze středy na čtvrtek cíle klíčové pro povstalecké hnutí Húsíů. Letiště v Saná, některé budovy v metropoli, vojenské základny. Dnes ráno bomby dopadly na letiště a radarovou stanici poblíž ropného naleziště v provincii Maríb. Bombardování pokračuje se stejnou intenzitou jako ve čtvrtek.
Saúdové oznámili, že nasazují do operací sto letounů a k pozemní operaci je připraveno až 150 tisíc mužů. Rijád zdůvodňuje akci tím, že legitimní a mezinárodně uznávaná vláda prezidenta Abdara Hádího pod vojenským tlakem Húsíů kolabuje a je třeba ji zachránit.
V Adenu zahájily jednotky věrné prezidentovi protiofenzívu a dobyly zpět některé oblasti obsazené v uplynulých dnech povstalci. Především vojenskou základnu Anád a letiště v Adenu. Húsíové prohlašují, že se agresi budou bránit. Jejich hlavní spojenec – Írán – důrazně protestuje a požaduje zastavení náletů.
Pozemní operaci Saúdové zatím nespustili, ale jsou prý k ní připraveni, pokud to bude nutné.
2) Kdo se kromě Saúdské Arábie účastní bombardování?
Kolik arabských zemí se do operace zapojilo nebo zapojí, zatím není jasné. Jordánsko a Súdán potvrdily, že jejich bombardéry vzlétly nad Jemen. Bez konkrétních podrobností o své účasti hovoří podle televize al-Arabíja Maroko, Spojené arabské emiráty či Kuvajt. Egypt potvrdil, že do akce pošle letecké i námořní síly.
Egyptská armáda intervenovala v Jemenu na straně republikánů proti stoupencům svržené monarchie na konci šedesátých let. V Káhiře byl tento zásah zpětně hodnocen jako omyl, který stál život pětadvacet tisíc egyptských vojáků.
3) Proč Saúdská Arábie zasahuje v Jemenu?
Jemen patří k zemím, které zasáhly protesty a demonstrace v roce 2011 v rámci takzvaného arabského jara. Prezident Alí Abdalláh Sálih na začátku roku 2012 odstoupil a předal moc viceprezidentovi Abdaru Hádímu. Spolu s částí armády, která mu zůstala loajální, se ale proti svému nástupci spojil s povstalci, kteří si říkají podle jména rodiny, z níž pochází jejich vůdce.
Húsiové pocházejí ze severu Jemenu a reprezentují hlavně šíitské muslimy, kteří tvoří zhruba pětačtyřicet procent jemenské populace. Jakožto šíitské hnutí měli a mají Húsiové podporu Íránu, zatímco Saúdská Arábie tradičně hájí sunnity. Podobné je rozložení sil – Írán stojící za šíity a Saúdská Arábie za sunnity – například i v Sýrii nebo na Bahrajnu (saúdská armáda před čtyřmi lety potlačila šíitské nepokoje na Bahrajnu). Saúdové a Íránci jsou nepřátelé, bojující o vliv na Blízkém východě.
Húsiům se ve spojení s vojáky, věrnými odstoupivšímu Sálihovi, podařilo loni v září dobýt Saná a postupují dále na jih, do převážně sunnitských oblastí. Když se tento týden dostali na okraj Adenu, Saúdskou Arábii a další arabské země to zmobilizovalo k intervenci a záchraně prezidenta Hádího.
4) Jak probíhalo v Jemenu arabské jaro?
Protesty a demonstrace za odstoupení Sáliha přerostly v mocenský boj uvnitř armádních elit. Republikánská garda vedená Sálihovým synem se střetla s první obrněnou divizí, vedenou Sálihovým odpůrcem generálem Alím Muhsínem Ahmarem. Prezident Sálih měl původně podporu Saúdské Arábie, ale během roku 2011 o ni přišel a z Rijádu byl dotlačen k rezignaci.
3. června 2011 byl těžce zraněn při raketovém útoku na prezidentský komplex, ale s těžkými popáleninami přežil.
Novému prezidentovi Hádímu se nepodařilo udržet kontrolu nad celou zemí. Exprezident Sálih kdysi řekl, že vládnout Jemenu je něco jako "tančit nad hadími hlavami".
Jemenská ekonomika má velké problémy. Poklesla těžba ropy a dlouhodobě stát bojuje s nedostatkem vody pro rychle rostoucí, nyní čtyřiadvacetimilionovou populaci. V žebříčku kvality života a rozvoje OSN za rok 2011 figuroval Jemen na 154. místě ze 187 států.
5) Jak silná je v Jemenu Al-Káida?
Radikální islamisté, hlásící se k Al-Káidě, ovládli část jihovýchodního Jemenu. Vybudovali si tam útočiště, včetně výcvikových táborů. Jemenská armáda i přes finanční podporu USA nebyla schopná je vypudit. Americké bezpilotní letouny tábory a úkryty Al-Káidy v Jemenu bombardují. Z jihojemenské provincie Hadramút pochází bývalý vůdce Al-Káidy Usáma bin Ládin.
Jemenská odnož Al-Káidy se přihlásila například k lednovému útoku na redakci Charlie Hebdo v Paříži (francouzští střelci se cvičili v Jemenu). Před pěti lety se pokoušela propašovat nálože do nákladních letadel mířících do USA.
6) Hrozí rozpad země?
Sunnité ve střední a jižní části země odmítají nadvládu šíitských Húsíů. V Jemenu vždy byla velmi silná kmenová loajalita a vláda v Saná část území kontrolovala spíše formálně. Na jihu Jemenu je navíc silné separatistické hnutí, pocházející z dob, kdy byl Jižní Jemen pod názvem Jemenská lidově demokratická republika samostatným státem (1967 až 1990).
