Saná/Praha – Učitel i jeho žáci jsou mrtví. Saida a Chérifa Kouachiovy, vrahy z Paříže, zastřelila v pátek francouzská policie. Muž, který je ovlivnil a přímo, či nepřímo poslal vraždit, zemřel v září 2011 po zásahu raketou z amerického bezpilotního letounu.
Anvar Avlaki, radikální duchovní, jeden z vůdců Al-Káidy v Jemenu a hlavně Američan, který mluvil skvělou angličtinou a prostřednictvím svých projevů a filmů na internetu přivedl mezi džihádisty řadu Evropanů.
Mezi nimi i Saida a Chérifa Kouachiovy, kteří strávili v Jemenu podle dostupných informací jemenské rozvědky první polovinu roku 2011 a prodělali tam výcvik. Učili se zacházet se zbraněmi a propláchli jim mozek fanatickou ideologií Al-Káidy.
Do Francie se tak vrátili krátce před tím, než Američané svého krajana v Jemenu zlikvidovali. Avlaki se narodil ve státě Nové Mexiko a jeho smrt byla výjimečná v tom, že americká vláda zřídkakdy vydá pokyn amerických silám, aby usmrtily v zahraničí občana USA.
Tábory Al-Káidy pro spřízněné duše ale žijí v Jemenu dál i bez Avlakiho. Na jihovýchodě země, který armáda a žádná centrální moc nemají pod kontrolou.
Armáda tam podniká útoky a občas džihádisty vytlačí, ale obvykle se později stáhne a vše se vrátí do výchozí pozice. Loni v srpnu Al-Káida pobouřila mnoho Jemenců hromadným zastřelením čtrnácti jemenských vojáků, zveřejněným na YouTube.
Prezident Hání nařídil ofenzívu, která ale neměla dlouhého trvání a ke zničení základen teroristů nevedla.
Navíc pozice prezidenta Mansúra Háního je oslabena ze severu. Bojovníci milic Húzí, nazvaní podle svého velitele Husajna Badraddína Húzího a jeho rodiny, loni obsadili metropoli Saná a dosavadní vládu postupně vytlačují od moci.
Do přístavu Hodejdá a přes letiště v Saná jim proudí zbraně dodávané Íránem. Proč zrovna Íránem? Protože Húzíové jsou šíité a šíitský Írán podporuje hnutí šíitských muslimů, kdekoliv je to možné.
Jemen se tak zmítá v chaosu, chybí pořádná centrální vláda, podstatné části ozbrojených složek ani nemá kdo velet. Před deseti lety Američané vycvičili - a velmi dobře vycvičili - speciální protiteroristické jednotky pro boj s Al-Káidou, ale většinu z nich už vláda dávno nemá k dispozici.
Na jihu země jsou stále aktivní separatisté, kteří chtějí obnovit bývalou jihojemenskou republiku, která existovala v letech 1967 až 1990 (severní a jižní Jemen byly dva samostatné státy).
Velké demonstrace v rámci takzvaného arabského jara a následny rozkol v armádě vedly v roce 2012 k rezignaci dlouholetého prezidenta Alího Abdaláha Sáliha, ale stability se Jemen nedočkal. Ovšem Al-Káida a na ní napojení teroristé působili na jihovýchodě Jemenu už dávno před vypuknutím arabského jara.
Podle jemenských médií je situace tak vážná, že v oblastech, kde Al-Káida působí, rodiče přestali posílat chlapce do škol. Z obav, že je budou radikálové rekrutovat a odvádět do svých řad. Některé vesnice a městečka se vylidňují.
"Jemen je směsicí kolabující ekonomiky, řídnoucích zásob ropy i vody, obrovského demografického růstu a zároveň nejhorších životních podmínek ze všech arabských států," popisuje zemi bývalá zpravodajka agentury Reuetres na Blízkém východě Lin Noueihedová ve své knize Bitva o arabské jaro.
Místo Avlakiho vede nyní jemenské káidisty místní rodák Džalál Markaší. V polovině prosince se speciální americký výsadek pokusil z rukou jemenské Al-Káidy vysvobodit dva rukojmí. Amerického novináře a jihoafrického učitele. Neúspěšně, oba zahynuli.
Po událostech v Paříži Al-Káida hrozí ve Francii dalšími útoky, což Francouzi neberou na lehkou váhu.
"Útoky z minulého týdne ukazují na to, že džihádistická síť ve Francii je organizovaná. Navzdory všem preventivním opatřením policie se však podobným útokům dá zabránit jen těžko," řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny Pierre Beckouche, profesor a politolog z pařížské univerzity Panthéon-Sorbonne.
