Chaos, bomby, separatisté. Jemen je skvělý kout pro Al-Káidu

Martin Novák Martin Novák
13. 1. 2015 6:29
Evropa se bála navrátilců ze Sýrie. Místo toho se pařížským krveprolitím připomněl vzdálený Jemen.
Obchodník se zbraněmi ve městě Sáada na severu Jemenu.
Obchodník se zbraněmi ve městě Sáada na severu Jemenu. | Foto: Reuters

Saná/Praha – Učitel i jeho žáci jsou mrtví. Saida a Chérifa Kouachiovy, vrahy z Paříže, zastřelila v pátek francouzská policie. Muž, který je ovlivnil a přímo, či nepřímo poslal vraždit, zemřel v září 2011 po zásahu raketou z amerického bezpilotního letounu.

Anvar Avlaki, radikální duchovní, jeden z vůdců Al-Káidy v Jemenu a hlavně Američan, který mluvil skvělou angličtinou a prostřednictvím svých projevů a filmů na internetu přivedl mezi džihádisty řadu Evropanů.

Mezi nimi i Saida a Chérifa Kouachiovy, kteří strávili v Jemenu podle dostupných informací jemenské rozvědky první polovinu roku 2011 a prodělali tam výcvik. Učili se zacházet se zbraněmi a propláchli jim mozek fanatickou ideologií Al-Káidy.

Do Francie se tak vrátili krátce před tím, než Američané svého krajana v Jemenu zlikvidovali. Avlaki se narodil ve státě Nové Mexiko a jeho smrt byla výjimečná v tom, že americká vláda zřídkakdy vydá pokyn amerických silám, aby usmrtily v zahraničí občana USA.

Tábory Al-Káidy pro spřízněné duše ale žijí v Jemenu dál i bez Avlakiho. Na jihovýchodě země, který armáda a žádná centrální moc nemají pod kontrolou.

Armáda tam podniká útoky a občas džihádisty vytlačí, ale obvykle se později stáhne a vše se vrátí do výchozí pozice. Loni v srpnu Al-Káida pobouřila mnoho Jemenců hromadným zastřelením čtrnácti jemenských vojáků, zveřejněným na YouTube.

Prezident Hání nařídil ofenzívu, která ale neměla dlouhého trvání a ke zničení základen teroristů nevedla.

Navíc pozice prezidenta Mansúra Háního je oslabena ze severu. Bojovníci milic Húzí, nazvaní podle svého velitele Husajna Badraddína Húzího a jeho rodiny, loni obsadili metropoli Saná a dosavadní vládu postupně vytlačují od moci.

Do přístavu Hodejdá a přes letiště v Saná jim proudí zbraně dodávané Íránem. Proč zrovna Íránem? Protože Húzíové jsou šíité a šíitský Írán podporuje hnutí šíitských muslimů, kdekoliv je to možné.

Jemen se tak zmítá v chaosu, chybí pořádná centrální vláda, podstatné části ozbrojených složek ani nemá kdo velet. Před deseti lety Američané vycvičili - a velmi dobře vycvičili - speciální protiteroristické jednotky pro boj s Al-Káidou, ale většinu z nich už vláda dávno nemá k dispozici.

Na jihu země jsou stále aktivní separatisté, kteří chtějí obnovit bývalou jihojemenskou republiku, která existovala v letech 1967 až 1990 (severní a jižní Jemen byly dva samostatné státy).

Velké demonstrace v rámci takzvaného arabského jara a následny rozkol v armádě vedly v roce 2012 k rezignaci dlouholetého prezidenta Alího Abdaláha Sáliha, ale stability se Jemen nedočkal. Ovšem Al-Káida a na ní napojení teroristé působili na jihovýchodě Jemenu už dávno před vypuknutím arabského jara.

Podle jemenských médií je situace tak vážná, že v oblastech, kde Al-Káida působí, rodiče přestali posílat chlapce do škol. Z obav, že je budou radikálové rekrutovat a odvádět do svých řad. Některé vesnice a městečka se vylidňují.

"Jemen je směsicí kolabující ekonomiky, řídnoucích zásob ropy i vody, obrovského demografického růstu a zároveň nejhorších životních podmínek ze všech arabských států," popisuje zemi bývalá zpravodajka agentury Reuetres na Blízkém východě Lin Noueihedová ve své knize Bitva o arabské jaro.

Místo Avlakiho vede nyní jemenské káidisty místní rodák Džalál Markaší. V polovině prosince se speciální americký výsadek pokusil z rukou jemenské Al-Káidy vysvobodit dva rukojmí. Amerického novináře a jihoafrického učitele. Neúspěšně, oba zahynuli.

Pumové útoky jsou v Jemenu velmi časté. Tento se odehrál v Saná před policejní akademií.
Pumové útoky jsou v Jemenu velmi časté. Tento se odehrál v Saná před policejní akademií. | Foto: Reuters

Po událostech v Paříži Al-Káida hrozí ve Francii dalšími útoky, což Francouzi neberou na lehkou váhu.

"Útoky z minulého týdne ukazují na to, že džihádistická síť ve Francii je organizovaná. Navzdory všem preventivním opatřením policie se však podobným útokům dá zabránit jen těžko," řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny Pierre Beckouche, profesor a politolog z pařížské univerzity Panthéon-Sorbonne.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Wizz Air spustí od července novou linku z Prahy do albánské Tirany

Létat bude na trase dvakrát týdně.  Po ohlášení linky Českých aerolinií (ČSA) do Londýna jde o druhou zcela novou linku po koronavirové krizi na pražském letišti. Vedle toho dopravci obnovují provoz zavedených linek.

Letadla Wizz Air mezi Prahou a Tiranou budou létat vždy v pondělí a v pátek. Wizz Air bude na lince používat letadlo Airbus A320 Family v konfiguraci až pro 189 cestujících. Na trase v minulých letech létaly také Smartwings.

Provoz na pražském letišti tak bude dál ožívat po koronavirové krizi, která téměř utlumila letecký provoz. V dubnu dubnu letiště zaznamenalo bezprecedentní pokles provozu o 99,6 procenta, když odbavilo 5031 cestujících. Na konci měsíce fungovaly pouze dvě pravidelné linky, a to do Minsku a Sofie.

Další zprávy