Kábul - Devět let trvající válka v Afghánistánu nemá vítěze a je čím dál brutálnější. Je si toho dobře vědoma vláda v Kábulu, Bílý dům i samotní povstalci z hnutí Tálibán.
Afghánský prezident Hamíd Karzáí přišel již před časem s nabídkou začlenit některé umírněnější představitele Tálibánu do své vlády a sjednat mír, povstalci to však striktně odmítli.
Jak teď ale napsal deník The Washington Post, obě strany vyjednávají již nejméně rok a obě jsou mírovému řešení konfliktu příznivě nakloněny. Jeho základní podmínkou je ale stažení vojáků Severoatlantické aliance ze země.
"Velmi usilovně se snaží najít způsob, jak konflikt ukončit," citoval list zdroj blízký širšímu okruhu vyjednavačů. Ti zároveň vyslovili obavy, že by rozhovory mohly zkolabovat, pokud by celá záležitost byla příliš podrobně probírána v západních médiích.
Jednání se účastní představitelé šúry, rady duchovních a kmenových vůdců z okolí města Kvéta ležící v provincii Balučistán na jihozápadě Pákistánu, kam se podle všeho před časem uchýlil vůdce Tálibánu Mohammed Umar.
Na to, že by se mělo vyjednávat s tálibánci nakonec přistoupila i administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy, která se ještě před nedávnem ostře stavěla proti podobné možnosti.
Vojenské řešení neexistuje
Tálibán přešel loni do protiofenzivy a dnes kontroluje rozsáhlé části afghánského venkova. Od té doby prudce vzrostl počet mrtvých na straně Američanů a jejich spojenců.
V USA i řadě evropských zemí narůstá odpor proti afghánské válce a vlády Velké Británie, Itálie či Španělska otevřeně hovoří o nezbytnosti zahájit odsun svých vojáků.
Ten chce ostatně zahájit příští rok v létě i Obama, situace na bitevním poli tomu ale nenapovídá. Ačkoliv USA stáhly do Afghánistánu část jednotek z Iráku, Tálibán byl schopen velmi účinně narušit parlamentní volby, které v zemi proběhly minulý měsíc.
"Vojenské řešení konfliktu neexistuje," tvrdí vysoký představitel Spojených států v Afghánistánu Staffan de Mistura. "Všichni to víme. A Tálibán to mimochodem ví také... Pro příští měsíce máme pouze jediný model. Je to politický dialog, smíření, dohoda."
Vrchní velitel jednotek NATO v Afghánistánu generál David H. Petraeus přiznal minulý týden, že Tálibán před časem kontaktoval nejvyšší kruhy afghánské vlády a že by řešení patové situace mohlo být nalezeno právě touto cestou.
Je si dobře vědom toho, že porazit tálibánce, kteří mají v afghánských horách několik desítek tisíc ozbrojenců a těší se podpoře venkovského obyvatelstva i kmenových vůdců, je nerealistické.
Jednání v Saúdské Arábii
S tálibánci zkoušeli Karzáího lidé vyjednávat již přede dvěma lety v Saúdské Arábii, rozhovory ale ztroskotaly na kategorickém požadavku povstalců, aby ze země odešly zahraniční jednotky.
Saúdové mimo jiné požadovali, aby tálibánci složili zbraně, uznali vládu v Kábulu a přerušili kontakty s al-Káidou. V horách na afghánsko-pákistánském pomezi se totiž podle všeho stále ukrývá vůdce celosvětové teroristické sítě Usáma bin Ládin.
Tálibán na druhé straně hledá exil pro svého vůdce Umara a další členy jeho vlády svržené s přispěním Američanů afghánskou Severní aliancí na podzim 2001. Saúdská Arábie ovládaná vahábity uplatňujícími striktní podobu islámu by pro něj byla příhodným mistem pobytu.
Proti dohodě s Tálibánem jsou ovšem některé složky Severní aliance, zejména ty, jež nepatří k většinové paštunské národnosti.
Totéž ale platí pro extrémní křídlo Tálibánu sdružené okolo Džalaludína Hakáního, bývalého mudžáhida, který v 80. letech bojoval proti sovětské okupaci. Jeho skupina ovládá části západopákistánské provincie Severní Vaziristán.
Pokud by se podařilo dosáhnout dohody s tálibánci, situace Usámy bin Ládina by se tím notně stížila. Šéf al-Káidy se bez podpory místních kmenových vůdců nemůže obejít a ocitl by se tak v ještě větší izolaci, než je tomu dnes.
K al-Káidě se sice oficiálně hlásí celá řada islamistických uskupení po celém světě, bin Ládin ale kromě toho, že se pravidelně obrací na své stoupence pomocí videonahrávek, v nichž vyzývá k boji proti Američanům a jejich spojencům, teroristické útoky, k nimž ve světě neustále dochází, už dávno neorganizuje.
Nejasné také je, zda to byl skutečně on, kdo zorganizoval únos letadel, jež 11. září 2001 zaútočila na budovy Světového obchodního střediska v New Yorku a washingtonské sídlo Pentagonu. Vše nasvědčuje tomu, že teroristům okolo Muhammada Atty pouze poskytl "duchovní inspiraci".
