Bulharský letoun se zřítil v plné rychlosti, mlčení úřadů zažehlo divoké konspirace

Martin Novák Martin Novák
10. 12. 2023 16:34
Jen deset minut trval let společnosti Balkan Bulgarian Airlines ze Sofie do Varšavy. Před pětačtyřiceti lety - 16. března 1978 - se stroj sovětské výroby Tupolev Tu-134 s třiasedmdesáti lidmi na palubě zřítil na severozápadě Bulharska. Deník Aktuálně.cz přináší čtvrtý díl seriálu Neobjasněné letecké nehody.
Tupolev společnosti Balkan Bulgarian Airlines na snímku ze 70. let minulého století.
Tupolev společnosti Balkan Bulgarian Airlines na snímku ze 70. let minulého století. | Foto: Michel Gilliand / Wikimedia Commons / GFDL 1.2

Tragický let stroje obestírají tajemství a podezření. Rodiny obětí se uspokojivého vysvětlení nedočkaly ani po pádu komunistického režimu v roce 1989. Ani v Bulharsku, ani v Polsku.

Na palubě letadla sedělo mnoho mladých sportovců. Do Varšavy cestoval tým bulharských gymnastek, juniorských fotbalistů a také výprava polských dráhových cyklistů, která se vracela ze závodů v Bulharsku.

Stroj odstartoval ze Sofie, ale ve výšce pěti kilometrů najednou prudce změnil kurs směrem na západ. Řídící věž v Sofii žádala posádku o vysvětlení, ale nikdo neodpovídal. Tupolev narazil do země v rychlosti 850 kilometrů za hodinu a s jedenácti tunami paliva v nádržích v čase 13:52 nedaleko malého města Bjala Slatina.

Armáda oblast uzavřela a začalo pátrání po troskách. Letoun se roztříštil na malé kousky a totéž platilo i o pasažérech. "Našli jsme mnoho polámaných kostí a malých částí těl, ze kterých vůbec nešlo určit, zda jde o muže či ženu. Vůbec nešlo lidi identifikovat. Oba motory ležely vzdálené od sebe asi dva kilometry, takže to musel být naráz v plné rychlosti. Měl jsem tehdy podezření, zda se pilot nechtěl zabít," řekl po mnoha letech novinářům patolog Jordan Kalčev, který byl se záchranáři na místě.

"Do Polska tehdy poslaly rakve, ale byly spíš symbolické a vlastně prázdné," vzpomínal bratr polského cyklisty Tadeusze Wlodarczyka, který tehdy zahynul, pro polský sportovní server Sportowy 24.

Divoké konspirační teorie

V Bulharsku tehdy tvrdou rukou vládl komunistický diktátor Todor Živkov a zpráva o nehodě neměla velkou publicitu. Deník komunistické strany Rabotničesko Delo zveřejnil stručnou informaci o vyšetřování havárie na poslední straně, drobná zmínka se objevila i v lokálních novinách. Televize a rozhlas o neštěstí neinformovaly vůbec.

Oficiální zpráva vyšetřovací komise konstatovala bez vysvětlení a podrobností, že Tupolevu Tu-143 selhala elektřina. Černou skříňku ale vojáci nenašli.
Krátce po neštěstí kolovaly Bulharskem mnohé konspirační teorie. Například že cestující žijí, ale účastní se nějakého experimentu. Že jsou vystavováni radiaci na nějakém ostrově a podobné příběhy. Šířily se zvěsti, že nad Jugoslávií se objevilo divné neoznačené letadlo nebo že někdo z cestujících se pokusil kontaktovat svoji rodinu.

Co se na palubě letadla stalo, proč nikdo z posádky nereagoval a jak je možné, že se stroj zřítil v plné rychlosti, nikdo nikdy uspokojivě nevysvětlil. Po roce 1990 obnovila vyšetřování zvláštní komise parlamentu a pracovala s několika verzemi, týkajících se mimořádného utajování havárie.

Neúplné dokumenty

Komise prověřovala podezření, že Tupolev Tu-134 omylem zasáhla bulharská protivzdušná obrana. Blízko místa, kam trosky dopadly, se nacházela vojenská letecká základna Gabare. Další možností byla buď srážka, nebo hrozící kolize s vojenskou stíhačkou.

Každopádně z místa se nedochovaly žádné fotografie a dokumenty z archivních spisů jsou neúplné. Pozůstalí odpovědi na své otázky nikdy nedostali.

V místě katastrofy stojí malý mramorový památník, ale je těžko přístupný. Na cestě, která k němu vede, neprojede osobní automobil. Pomníček připomíná životy mladých sportovců z obou zemí: zahynula tehdy celá polská reprezentace v dráhové cyklistice.

"V rokli tam stojí opuštěně, daleko od lidských očí, jako vzpomínka na zapomenutou katastrofu a nenaplněné sny," popsal ho polský sportovní web Sportowy 24.

 

Právě se děje

Další zprávy