Damašek - Odpůrci syrského prezidenta Bašára Asada po půl roce od začátku protestů proti jeho režimu mění názor na zahraniční intervenci.
Žádají mezinárodní ochranu ve formě pozorovatelů OSN, protože ozbrojené složky režimu pokračují ve střelbě do civilistů a v masovém zatýkání lidí.
Od března v Sýrii zahynulo při brutálních represích režimu zhruba tři tisíce lidí, více než deset tisíc osob bylo zatčeno. Podle Amnesty International jsou mnozí z nich surově mučeni.
Syrské speciální jednotky a milice dobrovolníků, zvané šabíha, provádějí razie v bytech i nemocnicích a střílejí ve městech po celé zemi. V ulicích jsou i tanky a obrněné transportéry, na střechách odstřelovači.
16834
Poslední velká operace probíhá ve městě Homs, kde od středečního večera zemřelo sedmadvacet lidí. V pátek po modlitbách v mešitách znovu propukly demonstrace v Damašku, Aleppu, Idlíbu, Hamá a také v Kamišlí, kde žije kurdská menšina.
Generální výbor syrské revoluce, který zastřešuje opoziční aktivity v zemi a organizuje protesty přes sociální sítě Twitter a Facebook, vyzval Organizaci spojených národů k ochraně Syřanů.
Chce, aby do Sýrie poslala pozorovatele, kteří by zajistili ochranu civilistů před zvůlí ozbrojených sil Asadova režimu.
"Vyzývat k mezinárodnímu zásahu je citlivá záležitost, protože režim toho může propagandisticky využít a označit své oponenty za zrádce. Žádáme o mezinárodní pozorovatele, kteří by zabránili masakrům," řekl agentuře Reuters jeden z mluvčích opozice Ahmad Chatíb.
Nevypadá to, že by režim Bašára Asada čelil hrozbě bezprostředního pádu, nicméně z mnoha měst jsou hlášeny dezerce vojáků, kteří nechtějí útočit na demonstranty.
Dochází také k přestřelkám mezi dezertéry a těmi vojáky, kteří jsou vysláni, aby je dopadli nebo zabili.
Zatím však neopustil armádu nikdo z výše postavených důstojníků. Asad se opírá hlavně o podporu náboženské komunity alávitů, ke kterým sám patří. Drtivá většina postů v armádě, tajné službě a policii je obsazena alávity, kteří přitom ale tvoří v Sýrii jen přibližně dvanáct procent obyvatel.
Největší protesty se odehrávají hlavně ve městech, kde žijí sunnitští muslimové, kterých je v Sýrii většina.
Damašek se ale s pokračujícími represemi dostává do mezinárodní izolace. Evropská unie uvalila embargo na dovoz syrské ropy, Asada tvrdě kritizují i některé arabské země a především Turecko, které bylo donedávna jeho spojencem.
Dokonce i Írán, který má se Sýrií velmi přátelské vztahy, vyzval vládu v Damašku k dialogu s opozicí. Učinil tak prezident Mahmúd Ahmadínežád v rozhovoru s portugalskou televizí.
Rusko se chce stát prostředníkem mezi režimem a opozicí. Proto se do Damašku vydá zvláštní vyslanec ruského prezidenta pro Blízký východ Michail Margelov, který chce jednat s oběma stranami.
Moskva nicméně nepodporuje názor politiků ze zemí Evropské unie, kteří vyzvali Asada k odchodu. S Damaškem má dobré vztahy, vyváží tam zbraně za miliardy dolarů a v Tartusu na břehu Středozemního moře mají Rusové pronajatou námořní základnu.
