Bern - Obyvatelé Evropské unie jsou si rovni, někteří jsou si však přeci jen o něco rovnější. Tak to alespoň musí připadat obyvatelům osmi postkomunistických členských zemí včetně Česka.
S restrikcemi, které se vztahují na ně, nikoliv však na lidi ze "starých" zemí Unie, tentokrát nevyrukoval Brusel, ale sousední Švýcarsko. Čechům, Slovákům, Polákům a občanům dalších pěti států bývalého východního bloku vzkázalo, že už do Švýcarska nebudou moci jezdit bez omezení za prací.
Přesněji řečeno: že od 1. května Švýcaři aktivují takzvanou ventilovou klausuli, která omezí počet vydaných povolení k pobytu typu B, a to zhruba o dvě třetiny. Z dnešních 6500 na 2000.
Pikantní na tom je, že obyvatelé východoevropských zemí tvoří v zemi helvétského kříže pouhý zlomek tamních imigrantů.
Jen ze starých členských států EU loni do Švýcarska přesídlilo podstatně více lidí než z východu Unie: skoro 60 tisíc. Nad rozhodnutím švýcarské vlády proto kroutí hlavou nejen postižené země, ale i Brusel (který reagoval nebývale rychle a ostře už ve středu).
Protesty vé čtyřky
Proti rozhodnutí se ve čtvrtek společným prohlášením ohradili ministři zahraničních věcí zemí visegrádské čtyřky - Maďarska, Polska, Slovenska a České republiky. "Vyjadřujeme hlubokou lítost nad rozhodnutím švýcarské vlády," uvedli. "Podkopává to tradiční švýcarský postoj otevřené a přátelské země," dodali.
"Bylo to děláno čistě z obavy... před tamějšími radikály," uvedl šéf české diplomacie - a zároveň i majitel švýcarského pasu - Karel Schwarzenberg. "Považuji to za velice smutné u země, která má velkou demokratickou tradici, že něco takového dopustila."
Jako "nesmyslné" kritizují zavedené restrikce dokonce i téměř všechna švýcarská média.
Přistěhovalci mohou za vše
Přistěhovalectví je ve Švýcarsku velké téma. Koncem loňského roku v zemi legálně žilo 1 772 279 cizinců, celkem má přitom země jen necelých osm milionů obyvatel.
Imigranti se proto často stávají tématem tamních předvolebních kampaní, všemožnými restrikcemi získávají švýcarští politici cenné politické body.
Imigrace je ve Švýcarsku spojována téměř se vším. Naposledy třeba s rostoucími cenami švýcarských domů a bytů. Ty jsou momentálně nejdražší v historii, za což podle nové studie curyšské poradenské firmy Wüest & Partner mohou vedle nízkých úroků právě přistěhovalci, kteří je houfně skupují.
Zavedená omezení vůči Východoevropanům ale podle švýcarských novinářů nikomu nepomohou. "Nevznikne tak jediné volné místo ve vlaku, nezlevní jediný byt, nezkrátí se jediná kolona," píše deník Basler Zeitung.
"Jde o čistě kosmetické opatření," tvrdí list Le Temps. "Aktivismus, který nepochybně nikdy nesplní svůj cíl."
Také St. Galler Tagblatt má na věc jasný názor: podle něj jde pouze o "signál národu". "Nebyli a nejsou to zrovna občanky a občané těchto států, kteří se po desetitisících stěhovali a stěhují do Švýcarska," upozorňuje.
"Místo z Polska a Česka se teď bude levná pracovní síla rekrutovat z Portugalska, Španělska a Řecka," napsal list Aargauer Zeitung.
A co srpen 68?
Švýcarská vláda si ale stojí za svým. Restrikce ostatně přijala valnou většinou hlasů, výhrady měli pouze dva její ministři.
Hájí se pravidlem, podle nějž smí být pohyb pracovních sil v EU omezen, pokud počet žádostí o povolení k pobytu v daném roce přesáhne o deset procent průměr z předchozích tří let. A právě to se stalo.
Od loňského 1. května, kdy se "neunijní" Švýcarsko naplno připojilo k volnému pohybu osob, vydaly tamní úřady Východoevropanům z EU už zmiňovaných 6000 povolení k pobytu, průměr za předchozí tři roky ale činil jen 2075 povolení.
Proto Bern trvá na tom, že má právo speciální klauzuli využít.
Proti středečnímu rozhodnutí kabinetu, které oznámila švýcarská ministryně spravedlnosti Simonetta Sommaruga, se teď staví nejen svaz tamních zemědělců a švýcarští zaměstnavatelé, ale i někteří přední politici.
Jako příklad uvádějí i přímo Českou republiku.
"Ptám se, jak tato opatření přijmou ve východních zemích EU," řekla například poslankyně švýcarské liberální FDP Christa Markwalderová. "Ve vztazích s EU jsme odkázáni i na dobré vycházení s těmito zeměmi."
V "zemích jako Česko" má navíc Švýcarsko zatím dobrý zvuk, upozornila. A to od pražského jara v srpnu 1968, kdy z tehdejšího Československa do Švýcarské konfederace přišlo mnoho politických uprchlíků.
