Praha - Gazu čeká bitva, netradičně ale není jednou stranou konfliktu Izrael. Islámský stát hrozí Hamásu, že ho svrhne a pásmo s 1,8 milionu obyvatel ovládne.
Radikály tak vyzývají na souboj ještě větší radikálové. Politici Hamásu působí vedle Islámského státu s jeho brutálními praktikami, stínáním hlav a snahou vytvořit násilím globální chalífát najednou jako "umírnění islamisté".
Maskovaný muž, hlásící se k Islámskému státu, zveřejnil na internetu videozáznam s plamenným vzkazem Hamásu.
"Vykořeníme stát Židů, vás a Fatah. Vy všichni sekularisté jste nic a budete přemoženi našimi blížícími se zástupy," říká mluvčí. (Fatah je palestinské hnutí, které kontroluje Západní břeh Jordánu, vede spory s Hamásem a nedefinuje se jako islámské – pozn. red.)
"Islámské právo šaría zavládne nad Gazou, i přes váš odpor," slibuje kromě jiného na videu. Vládu v Gaze nazývá "tyrany z Hamásu".
Hamás si přitom zakládá na tom, že je islámské hnutí a v Pásmu Gazy zavedl právo šaría.
Není jasné, nakolik jsou pozice Islámského státu (IS) a lidí s ním sympatizujících v pásmu silné. Aktivita ozbrojenců nepřátelských Hamásu ale jednoznačně stoupá.
V květnu komando Hamásu zničilo mešitu, ve které se scházeli militanti hlásící se k IS. Přibývá i přestřelek a džihádistické skupiny odpalují rakety na Izrael, přestože Hamás si nyní nepřeje válku a dodržuje příměří s izraelskou vládou.
Islámský stát nyní kontroluje východní Sýrii, západní Irák, skupiny na něj napojené ovládají část Libye a působí i v Egyptě na Sinajském poloostrově. Pásmo Gazy by bylo další cennou kořistí.
Hamás popírá, že by něco takového hrozilo. Svědkové ale popisují opakující se přestřelky, zatýkání a razie. V Gaze se občas objevují černé vlajky Islámského státu a v řadách organizace v Sýrii a Iráku bojují i Palestinci.
IS ostatně kontroluje podstatnou část palestinského uprchlického tábora Jarmúk v Damašku, kde popravil řadu svých skutečných či domnělých odpůrců.
Hrozba Islámského státu ale neznamená, že by se s Hamásem sbližoval Izrael. Sice se hovoří o možnosti uzavření pětiletého příměří, vyjednávaného Katarem, OSN nebo evropskými diplomaty, ale izraelští politici Hamás za partnera nadále nepovažují.
A nesignalizují, že by snad dokonce zvažovali Hamásu proti Islámskému státu jakkoliv pomoci.
"Ve skutečnosti Hamás spolupracuje s teroristy na Sinaji. Koordinuje s nimi útoky a pašuje zbraně. Vědí o tom Egypťané i Saúdové. Islámský stát sice v Gaze opovrhuje Hamásem, ale spojuje je boj proti Židům a Izraeli," prohlásil na bezpečnostní konferenci v Tel Avivu izraelský ministr pro zpravodajské služby Israel Katz.
Hamás podle agentury Reuters, citující zdroje z vedení hnutí, žádá výměnou za pětileté příměří ukončení izraelské námořní blokády Pásma Gazy a také normální režim na hranici s Egyptem.
Káhira je rovněž nepřátelská k Hamásu a omezuje Palestincům z Gazy přístup přes hranici na své území.
"Hamás se stal z hnutí režimem. A když jste režimem a ovládáte nějaké území, máte co ztratit a musíte zvažovat různé možnosti," uvedl pro Reuters Chaim Tomer, bývalý šéf zahraničních operací izraelské rozvědky Mossad.
Příští rok tomu bude deset let, co Hamás po volbách ovládl Gazu. Území s největší hustotou obyvatelstva na světě ekonomicky utrpělo během loňské války s Izraelem, při které zahynulo během měsíce a půl přes 2300 Palestinců.
Pásmo Gazy navštívil před měsícem český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Prohlásil, že je zničenou infrastrukturou a sociální situací lidí šokován.
"Samozřejmě že mě šokoval ten rozsah poškození a množství zničených domů. Co je pro mě nejděsivější, když jsem slyšel ta čísla dětí, které trpí všemi typy posttraumatických šoků, a dětí, které ztratily rodiče a viděly hrůzné věci," řekl českým novinářům.
