Brisbane - Svět se potýká s epidemií deprese.
Beznaděj, neschopnost prožívat radost a absolutní ztráta motivace, kterými se tato duševní porucha vyznačuje, paralyzují stále více lidí.
Situace je dokonce tak vážná, že deprese je druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti. Hned po respiračních onemocněních. A počet nově diagnostikovaných pacientů stále roste.
Příčiny deprese:
- narušení chemické rovnováhy v mozku
- reakce na silně negativní prožitek
- mechanické poškození mozku (úraz hlavy, mozková příhoda apod.)
- následek užívání léků či narkotik
Nová globální hrozba
Podle autorů studie, kterou zveřejnil odborný magazín Plos Medicine, je potřeba začít k nemoci přistupovat jako ke globální hrozbě. Pokud se tak nestane, budou dopady stále horší.
"Deprese je velký problém a rozhodně jí musíme věnovat větší pozornost. Politici už učinili určitá opatření, ale je před námi ještě hodně práce," řekla BBC Alize Ferrariová z Queenslandské univerzity, která tým vědců vedla. "S duševními onemocněními se stále pojí předsudky," upozornila.
Australané ve studii vycházejí především z expertní zprávy Globální břemeno nemocí 2010, která byla publikována loni v prosinci.
Takzvané Globální břemeno nemoci (tedy socio-ekonomická škoda) mezi roky 1990 a 2010 vzrostlo téměř o 38 procent. Do jisté míry je to způsobeno zvyšujícím se věkem dožití a rostoucí populací, ale na skutečnosti, že nemocných přibývá, to nic nemění.
Potíže přicházejí rychle...
Moderní medicína neví, jak nemoci efektivně předcházet, a tak je potřeba se zaměřit na účinnou léčbu.
Její konkrétní podoba je individuální, nejčastěji jde ale o kombinaci terapie a podávání antidepresiv, která - zjednodušeně řečeno - obnovují hladinu neurotransmiterů (přenašečů nervových vzruchů) v mozku.
A zatímco deprese může přijít velmi náhle, účinek léků se projeví až v horizontu týdnů. S léčbou je proto nutné začít co možná nejdříve, což se často neděje.
... léčí se jen zlomek nemocných
Z údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) navíc vyplývá, že se patřičné péče dostává pouze zlomku nemocných.
Mnohými podceňované onemocnění přitom může člověka zcela ochromit, vyřadit ze života nebo (v až 15 procentech případů) dohnat k pokusu o sebevraždu.
V celosvětovém měřítku porucha trápí 4,4 % lidí (přibližně 350 milionů), přičemž častější než u mužů (3,2 %) je u žen (5,5 %).
Nejvyšší výskyt deprese hlásí psychiatři z Afghánistánu, nejnižší naopak z Japonska. Ve srovnání se zbytkem světa jsou na tom dobře rovněž v Číně, Austrálii, Velké Británii a v Mexiku.
Na opačném konci žebříčku stojí země Střední Ameriky a střední i jihovýchodní Asie. Právě v rozvojových částech světa je přitom léčba deprese zcela novou disciplínou, připomíná server The Los Angeles Times.
