Brusel - Český premiér Petr Nečas odmítá nejnovější návrh na podobu dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na roky 2014 až 2020. Česko v něm má podle něj přiděleno málo peněz na podporu chudších regionů. Návrh a jeho dopady nyní bude Praha stejně jako ostatní země analyzovat.

K jednacímu stolu se lídři EU vrátí v poledne. Zatím se zdá, že možnost dohody o rozpočtu na summitu je daleko.

"I na základě těch pár minut to tedy není něco, s čím bychom byli připraveni souhlasit," řekl nad ránem Nečas chvíli poté, co od Hermana Van Rompuye dostal nový návrh. Unijní prezident ho připravil na základě čtvrtečních konzultací s lídry všech členských zemí.

Hlavní bitva se rozhořela mezi francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a britským premiérem Davidem Cameronem, který požaduje pro eurokraty odchod do důchodu v 68 letech, snížení mezd o deset procent a krácení jejich penzí.

Zvýšením hranice důchodu ze současných 63 na 68 let pro všechny bruselské úředníky mladší 58 let by se ušetřilo půldruhé miliardy. Stejnou sumu by vyneslo krácení důchodů, které nyní činí 70 procent platu eurobyrokratů, a to na šedesát procent mzdy. Tři miliardy by se získaly snížením jejich platů o deset procent.

Evropští úředníci na nejnižších pozicích pobírají měsíčně 1600 eur, generální ředitelé odborů mají na konci kariéry až 16 tisíc. Daňové sazby se pohybují od osmi procent u nejnižších příjmů až po 45 u těch nejvyšších.

Evropská komise původně navrhla na dané období 1,091 bilionu eur. Hlavně bohatší země, které do rozpočtu dávají více, než z něj pak získávají zpět, ale chtěly výrazné škrty. Van Rompuy tak přišel s plánem úspor ve výši asi 75 miliar eur. Vzhledem k tomu, že ani tento plán neutišil vážné výhrady řady zemí, předložil v noci na pátek nový návrh.

Podle informací agentury Reuters by se měly škrty proti návrhu komise stále pohybovat zhruba kolem 80 miliard eur. V nové verzi se však prý změnilo rozdělení toho, jak by se škrty dotkly dvou klíčových oblastí - prostředků na společnou zemědělskou politiku a na politiku soudržnosti. V prvním případě proudí k farmářům miliardy eur na dotacích, v druhém zase směřují miliardy eur zejména na podporu chudších regionů, mezi něž patří s výjimkou Prahy i všechny české regiony.

Krácení podpory pro zemědělce Van Rompuy redukoval z 25 na 17 miliard, kohezní fondy, z nichž čerpá také Česko, upravil zpět tak, že namísto 29 miliard teď mají přijít jen o 18 miliard. O mnohem více peněz než předtím snížil dotace do infrastruktury a výzkumu.

Pro ČR je stěžejní objem peněz, které získá z politiky soudržnosti. Podle původního návrhu Van Rompuye Česku hrozilo snížení prostředků v této oblasti oproti současnému finančnímu rámci na roky 2007 až 2013 (26,7 miliardy eur) až o 30 procent.

To se Praze nelíbí a zřejmě nejen jí. "Na základě první analýzy podle mého názoru tento návrh nemá příliš šanci získat jednomyslnou podporu především ze strany čistých plátců," řekl Nečas.

Snížení rozpočtu není přijatelné

ČR je jasné, že se nepodaří zopakovat to, že ČR bude mít největší sumu z těchto fondů v přepočtu na hlavu, jak v nyní končícím rozpočtovém období, neboť Česko mezitím zbohatlo. Ovšem snížení, s nímž počítá nový návrh, není podle Nečase přijatelné.

"Já jsem sem přijížděl s tím, že nebudeme dopředu vyhrožovat vetem. Na druhou stranu jsem řekl otevřeně, že pokud by ten návrh byl něco, co je pro nás těžko skousnutelné, tak není důvod automaticky schválit všechno, co před nás předloží. Ale ta jednání vlastně ještě nezačala," dodal.

Obecně jsou pro ČR klíčové kromě celkové sumy na kohezi i některé další věci, například výše spolufinancování unijních projektů. Jde o to, zda z národních peněz půjde na jednotlivé projekty 15 procent jako doposud, nebo 25 procent, s čímž počítaly dřívější návrhy.

Problémy s návrhy měla z mnoha důvodů celá řada zemí, z nichž některé dokonce pohrozily vetem v případě, že jejich požadavky nebudou adekvátně uspokojeny. Kvůli tomu hrozí, že se summit původně plánovaný na čtvrtek a pátek prodlouží do víkendu, nebo se také lídři dokonce rozejdou bez dohody a k boji o miliardy se vrátí zřejmě až někdy na počátku příštího roku.

Francie s Německem, které se snaží zajistit co nejvyšší dotace pro své zemědělce, naopak uzavřely jistý druh "agrárního paktu". Podporuje je i Polsko, Rakousko a další země. 

Například německá kancléřka Angela Merkelová při odjezdu z prvního dne jednání podotkla, že pochybuje o možnosti dohody na nynějším summitu. "Myslím, že pozice jsou v některých ohledech hodně rozdílné," řekla. "Myslím, že se trochu posuneme zítra (v pátek), avšak mám svoje pochyby, že bude dosaženo výsledku," dodala.

Předseda Evropského parlamentu, Němec Martin Schulz, v emotivním vystoupení účastníky summitu varoval, že žádný návrh, který bude počítat se sumou pod 1,01 bilionu eur, nemá šanci být europoslanci schválen.

Jedním ze žhavých témat je také definitivní přesunutí jednání europarlamentu do Bruselu a zrušení původního sídla ve Štrasburku. Proti tomu je ale zásadně Francie.