Mnichov/Berlín - Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) vypustilo ze svých stanov formulaci, že bude usilovat o vrácení majetku zkonfiskovaného vysídlencům po druhé světové válce.
V novém znění stanov, které landsmanšaft tento víkend přijal, se místo toho mluví o odsouzení nezákonných vyvlastňování kdekoli ve světě a o vytvoření spravedlivého uspořádání, v němž bude garantováno právo národů na sebeurčení.
Organizace, která především hájí zájmy Němců vysídlených z českých zemí po druhé světové válce, o tom v neděli informovala v tiskovém prohlášení.
Změna, kterou na víkendovém shromáždění SL v Mnichově prosadilo vedení sdružení, se týká článků stanov, jenž popisují účely fungování landsmanšaftu.
V dosavadních stanovách se mimo jiné uvádělo, že SL "prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení" a že "hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj".
Oba články už v nových stanovách nejsou. Místo toho sdružení uvádí, že je jeho cílem "podílet se na spravedlivém národnostním a státním uspořádání, v němž budou pro všechny garantována lidská a základní práva, právo na domovinu a právo na sebeurčení národů a národnostních skupin. K tomu patří i to, že ve všech členských státech EU bude neomezeně ve všech svých částech závazná Listina základních práv EU".
Ta byla součástí lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí. Dále landsmanšaft nově uvádí, že "odsuzuje genocidu, vyhánění, etnické čistky, zločiny proti lidskosti, protiprávní vyvlastňování a diskriminaci, a tam, kde k nim dochází, usiluje o jejich nápravu na základě spravedlivého vyrovnání".
Úpravu stanov provázela kritika
Bývalý prezident Václav Klaus v roce 2009 prosazoval pro ČR výjimku pro ČR výjimku z Listiny základních práv EU, neboť tvrdil, že její uplatnění by otevřelo cestu majetkovým nárokům sudetských Němců proti Česku. Právní experti tehdy takové riziko většinou vylučovali. Současná česká vláda vloni oznámila, že výjimku už nebude nadále prosazovat.
Ani změna stanov hlavního reprezentanta vysídlenců z českých zemí však neznamená, že jednotlivci se nemohou svých práv domáhat u soudů.
Úpravě stanov sudetských Němců předcházela kritika ze strany některých místních sudetoněmeckých organizací. Ty se obávaly, že přímým důsledkem změny bude to, že landsmanšaft přestane odmítat takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě byli po válce sudetští Němci v Československu zbaveni občanských práv a majetku. Část organizací také kritizovala vedení SL za to, že nedal jednotlivým členům dost času k diskusi o změně stanov.
Podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše sudetští Němci přišli o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni. Landsmanšaft dekrety dlouhodobě kritizuje, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští reprezentanti na ně ale pohlížejí jako na "právně vyhaslé".
