Benešovy dekrety patří na smetiště dějin, říká Bernd Posselt

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 6. 2014 14:33
Dekrety podle nejvyššího představitele sudetských Němců oživují ducha nacionalismu, který vedl k rozpoutání obou světových válek.
Bernd Posselt mluví na 65. sudetoněmeckém sjezdu v Augsburgu.
Bernd Posselt mluví na 65. sudetoněmeckém sjezdu v Augsburgu. | Foto: ČTK

Augsburg - Benešovy dekrety patří na smetiště dějin a jejich další existence jen zbytečně zatěžuje společnou budoucnost Čechů a Němců.

V projevu na závěrečném dni 65. sudetoněmeckého sjezdu v Augsburgu to řekl nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Dekrety podle něj oživují ducha nacionalismu, který vedl k rozpoutání obou světových válek.

Český premiér Bohuslav Sobotka již v sobotu v souvislosti s projevy na augsburském sjezdu sdělil, že jeho vláda nevidí žádný důvod pro zpochybňování dekretů.

Česko by se mělo od této hrozné zátěže oprostit. Je v zájmu nás všech, aby Benešovy dekrety skončily na smetišti dějin.

Bernd Posselt

Dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě přišli sudetští Němci po druhé světové válce v Československu o občanství a majetek a následně byli podle mezinárodních dohod vysídleni, patřily i v minulosti k hlavním terčům kritiky příslušníků někdejší německé menšiny v Československu při jejich každoročních sjezdech.

Zbytečný stín

"Česko by se mělo od této hrozné zátěže oprostit," řekl Posselt. Podle něj Češi a Němci dobře spolupracují v Evropské unii a Benešovy dekrety jsou zbytečným stínem této spolupráce. "Je v zájmu nás všech, aby dekrety skončily na smetišti dějin," zdůraznil Posselt s tím, že dekrety zbytečně oživují ducha nacionalismu, který ve 20. století zavinil dvě ničivé války v Evropě.

Česká vláda přirozeně nevidí důvod pro jakékoliv zpochybňování Benešových dekretů a pro jakékoliv otevírání této otázky. Není žádný důvod, aby minulost komplikovala naše současné vynikající vztahy jak s Německem, tak Bavorskem.

Bohuslav Sobotka

"První světová válka měla mnoho příčin, hlavní z nich ale byla nemoc lidstva zvaná nacionalismus, která hnala lidi proti sobě," řekl Posselt. "Po druhé světové válce se rezignovalo na hledání míru v Evropě, a jen proto mohl zločinec Adolf Hitler znovu zvednout nacionalistická témata a rozpoutat druhou světovou válku," doplnil šéf mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

"(Česká) vláda přirozeně nevidí důvod pro jakékoliv zpochybňování Benešových dekretů a pro jakékoliv otevírání této otázky," sdělil v sobotu ČTK premiér Sobotka.

Podle něj byl vztah k minulosti společně a otevřeně definován v česko-německé deklaraci. "Není žádný důvod, aby minulost komplikovala naše současné vynikající vztahy jak s Německem, tak Bavorskem," dodal ministerský předseda.

Zůstane to bezprávím

K tématu poválečného odsunu sudetských Němců se dnes v projevu vrátil také bavorský premiér Horst Seehofer. "Vyhnání bylo bezprávím, je bezprávím a zůstane bezprávím," prohlásil. Podle něj je třeba dosáhnout smíření mezi Čechy a sudetskými Němci, nebude to ale možné bez nazývání věcí pravými jmény. "Smíření a pravda jsou rodné sestry, musí jít ruku v ruce," zdůraznil bavorský premiér.

Seehofer také uvedl, že bavorská vláda hodlá vyhlásit památný den obětí vyhnání a deportace, který se bude v nejlidnatější německé spolkové zemi připomínat každoročně 14. září. Seehoferova Křesťanskosociální unie (CSU) prosazuje vyhlášení stejného památného dne i na celoněmecké úrovni a požadavek prosadila do koaliční smlouvy současné vlády kancléřky Angely Merkelové.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Italská policie provedla razie kvůli pádu janovského mostu

V rámci vyšetřování okolností tragického pádu mostu v Janově provedla nyní italská policie razie v sídle provozovatele dálniční sítě Autostrade per l'Italia (ASPI) a její dceřiné firmy SPEA, která dohlíží na bezpečnost staveb. Dnes o tom informovala agentura APA. Při neštěstí loni přišlo o život 43 lidí, dosavadní vyšetřování ukazuje na závažná bezpečnostní pochybení. Vlastníkovi obou společností, holdingu Atlantia, v důsledku hrozí, že přijde o koncesi na provoz dálnic.

Dálniční Morandiho most v Janově se loni v srpnu zřítil v délce 100 metrů. Tragédie vyvolala obavy o bezpečnost mostů v italské dálniční síti. Uvedené firmy čelí podezření, že falšovaly dokumenty o bezpečnostních kontrolách na mostech před neštěstím i po něm. Podle zjištění italského tisku byly už od roku 2014 obeznámeny s rizikem zřícení stavby. Tři zástupci firmy proto skončili ve vazbě, desítky dalších manažerů úřady vyšetřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy