Stockholm - Všechna zbrojní embarga OSN jsou porušována, přesto mají svůj smysl.
Tvrdí to první studie na toto téma, která byla vypracována ve Švédsku. Informoval o ní deník The Washington Post.
Studie zkoumala zákazy dovozu zbraní, které byly od roku 1990 uvaleny na celkem sedmadvacet zemí světa. "Ve všech 27 případech nebylo proudění zbraní do cílových zemí nikdy zcela zastaveno," prohlásil Siemon Wezeman, jeden z autorů výzkumu.
Podle Wezemana to však neznamená, že by zbrojní embarga byla bez účinku. "Vždy tu budou mezery. Dělá to embarga zbytečnými? Nedělá," cituje autora americký deník.
Zásadní je postoj mocností
Přestože jsou všechna zbrojní embarga porušována, je zde podle studie rozdíl v míře, v jaké k tomu dochází. Důležitými faktory jsou postoje jednotlivých členů Rady bezpečnosti OSN - Číny, Francie, Ruska, Spojených států a Velké Británie - stejně jako přístup zemí sousedících se sankcionovaným státem.
Právní rámec v podobě rezoluce je sice nutný, ale musí zde být snaha ho prosadit. A zde právě záleží na postojích silných hráčů.
Studie tak například srovnává zbrojní embargo uvalené na Irák po první válce v Perském zálivu, které bylo víceméně dodržováno, se zákazem vývozu zbraní do některých západoafrických zemí.
V prvním případě bylo embargo úspěšné, protože zde existovala mocnost, která ho tvrdě vyžadovala. Tou mocností byly Spojené státy. Naopak ve druhém případě tomu je jinak, protože tady dle Wezemana "evidentně není nikdo, koho by to zajímalo".
Účinnost embarga se dle studie také zvýší, když jsou sousední státy ochotny proudění zbraní monitorovat na hranicích a na místě jsou přítomny mírové jednotky OSN disponující silným mandátem.
Embargo má důležitou symbolickou hodnotu
Naopak negativně působí, když má sankcionovaný stát v Radě bezpečnosti svého ochránce. Švédové ve své studii uvádějí příklad Barmy, Íránu a Súdánu, za kterými stojí Rusko nebo Čína.
Zároveň jsou však státy jako Írán, které se cítí být regionálními mocnostmi, mnohem citlivější vůči mezinárodní kritice něž například Libérie.
"S embargem je spojená velice silná symbolická hodnota. Říká vám to, že jste opravdu, opravdu špatní. Íránská vláda je citlivá k takovémuto tlaku."
Embarga mají i jiný cíl než zabránit zhoršení situace v dané zemi. Jejich úlohou je také tlačit na režim, aby změnil svoje jednání a co nejvíce je podřídil mezinárodním standardům. Podle výzkumníků k tomu od roku 1990 došlo ve čtvrtině případů.
Údajně by prý pomohlo, kdyby Rada bezpečnosti vyvinula tlak na členské státy OSN, aby schválily zákony, které by porušování zbrojních embarg trestaly.
