Washington - Šéfové Al-Káidy chtějí zaútočit na Spojené státy zbraněmi hromadného ničení. Jsou odhodlaní získat biologické, chemické nebo jaderné zbraně a trpělivě vyčkávají, než se jim to podaří.
Hovoří o tom zpráva Kennedyho fakulty státní správy Harvardovy univerzity. Jejím autorem je Rolf Mowatt-Larssen, který v minulosti řídil pátrání po zbraních hromadného ničení v CIA.
Podle něj není pochyb o tom, že Al-Káida připravuje něco velkého.
Velká operace
"Pokud by Usáma bin Ládin a jeho pobočníci měli zájem využít hrubé chemické, biologické či radioaktivní materiály k útokům menšího rozsahu, existuje jen málo pochybností o tom, že by to už učinili," píše Mowatt-Larssen, který má za sebou čtvrt století práce ve výzvědných službách.
"Zkušenosti nás naučily, že vedení Al-Káidy si nevybírá zbraně - ať už konvenční, nebo nekonvenční - podle toho, jak je snadné je získat," dodává. "Vybírají je na základě toho, jak jsou vhodné pro zničení specifických cílů, které mají na mysli."
Analytik tvrdí, že bin Ládinova slova hrozící útoky zbraněmi hromadného ničení nejsou "prázdnou rétorikou", ale jsou míněna vážně. Plánem je prý velkou akcí oslabit Západ, a tak umožnit svržení režimů, které jsou v arabském světě nyní u moci a které západní státy podporují. Boj proti těmto arabským režimům je hlavním cílem vedení teroristické organizace.
Něco lepšího
Mowatt-Larssen připomíná, že ideologický vůdce Al-Káidy Egypťan Ajmán Zavahrí na pásce zachycené americkými špiony roku 2003 odvolal připravovaný chemický útok na metro v New Yorku s tím, že organizace má v plánu "něco lepšího". Dodnes není jasné, co tím myslel.
Útok toxickým sarinem roku 1995 odzkoušela v Japonsku náboženská sekta Óm Šinrikjó. Jen zázrakem tehdy zahynulo pouze 12 lidí.
Podle Mowatta-Larssena vůdci Al-Káidy určili jako zbraň, se kterou je poměrně snadné zaútočit, antrax. S antraxovými dopisovými útoky z podzimu 2001 však dle něj neměli nic společného. Cílem je totiž velké množství obětí, a nikoli "pokus o vystrašení lidí několika dopisy".
Neobyčejný terorismus
Jako důkaz metodičnosti a trpělivosti Al-Káidy uvádí Mowatt-Larssen případ dvou vědců, které najal Zavahrí na to, aby separátně vytvořili laboratoř, kde se měly kultivovat bakterie antraxu. Jedním z nich byl pákistánský mikrobiolog, druhým bývalý malajsijský kapitán vytrénovaný USA.
V době americké invaze do Afghánistánu už Al-Káida údajně disponovala jak laboratoří, tak bakteriemi. Ještě se jí však nepodařilo vyrobit biologické zbraně. Po invazi USA vědci ze země uprchli.
"Bylo to na hony vzdálené obyčejnému terorismu," řekl Mowatt-Larssen v interview s deníkem Washington Post. "Program byl přísně rozčleněn na nejvyšší úrovni organizace. Byl metodický a velmi profesionální."
Že by se podařilo Al-Káidě získat jaderné zbraně, považují za mnohem méně pravděpodobné nejen tajné služby, ale údajně i sami šéfové teroristické organizace.
