Vojenské výdaje aliančních států podle něho stále rostou a nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) či více.
"Obranné výdaje budou stoupat, země budou více investovat do věcí, které dodáváte," ujišťoval Stoltenberg představitele zbrojních firem. Aliance se od předloňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu snaží navyšovat zbrojní výrobu, aby mohla dále podporovat bránící se ukrajinské vojsko i doplňovat vlastní zásoby. K tomu však potřebuje navýšení výrobních kapacit zbrojovek.
Šéf NATO prohlásil, že se spojenci stále více zaměřují na společnou produkci a pořizování zbraní. Jako příklad uvedl zmíněný kontrakt na nákup střel Stinger, který alianční agentura podepsala jménem několika nespecifikovaných států.
Růst výdajů dokládá podle něho fakt, že zatímco před začátkem ruské invaze plnilo závazek dvouprocentních výdajů na armádu jen několik zemí, letos jich bude již 23 z celkových 32. Je mezi nimi i Česko, jehož vláda hodlá nad tímto prahem zůstat i v dalších letech. Nový britský premiér Keir Starmer prohlásil, že jeho země hodlá v budoucnu zvýšit výdaje na 2,5 procenta, musí však nejprve zhodnotit svou dosavadní vojenskou strategii.
