Státy G7 pomohou zemím Amazonie, které zasáhly požáry. Finačně i technikou

ČTK ČTK
25. 8. 2019 21:43
S ohledem na mohutné požáry v oblasti jihoamerické Amazonie se chtějí státy G7 dohodnout na rychlé pomoci zasaženým zemím. Řekl podle agentury DPA francouzský prezident Emmanuel Macron na okraj summitu sedmi ekonomicky vyspělých zemí světa (G7). Kolumbie už požádala mezinárodní společenství o podporu.
Požár v Amazonii
Požár v Amazonii | Foto: Reuters

Podle Macrona už státy G7 země jihoamerického regionu kontaktovaly. Jde podle něj o "technické a finanční prostředky". Další podrobnosti šéf Elysejského paláce nesdělil. Zopakoval však také svou dřívější výzvu k pomoci při zalesňování.

Francie se mezi zeměmi G7 situace zvlášť dotýká, protože její zámořské území Francouzská Guyana sousedí s Brazílií. Macron téma požárů amazonského deštného pralesa zařadil do agendy jednání skupiny G7 na poslední chvíli.

Podle agentury AP nicméně není jasné, zda by Brazílie mezinárodní pomoc uvítala. Macron totiž na konci týdne popudil prezidenta Jaira Bolsonara vyjádřením, že brazilská hlava státu na červnovém summitu G20 lhala o ekologických závazcích. Bolsonaro zase Macrona obvinil z koloniálního smýšlení. Ohledně možného dialogu se svým francouzským protějškem v sobotu řekl: "Když mi zavolá, vyslechnu ho. Jsem vůči němu mimořádně slušný, přestože mě označil za lháře."

Lesní požáry v Brazílii se tento týden dostaly na přední stránky novin celého světa, některá média k nim přidala titulky jako "Peklo v Amazonii". Brazilský národní ústav INPE v úterý zveřejnil statistiku, podle níž se počet lesních požárů v Brazílii letos zvýšil oproti loňsku o 83 procent.

Od ledna INPE zaznamenal 71 500 ohnisek lesních požárů v Brazílii, z toho asi 52 procent v Amazonii. Podle expertů požáry zakládají většinou farmáři, aby získali nové pastviny.

Oblast Amazonie zaujímá asi třetinu území Jižní Ameriky, kromě Brazílie zasahuje do Peru (13 procent), Kolumbie (deset procent) a menší část leží též ve Venezuele, Ekvádoru, Bolívii, Guyaně, Surinamu a Francouzské Guyaně.

K tamním požárům se vyjádřila také hlava katolické církve. "Modleme se, aby byly díky úsilí všech co nejdříve zkroceny," řekl papež František lidem na vatikánském náměstí svatého Petra. Vzkázal, že "lesní plíce jsou pro naši planetu životně důležité".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy