Nová pravidla by měla kriminalizovat řadu činů, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů a kybernetického násilí. Kybernetickým násilím je označováno nesouhlasné sdílení intimních obrázků, kybernetické pronásledování, kybernetické obtěžování i podněcování k násilí nebo nenávisti.
Směrnice by měla také zajistit, aby oběti měly přístup ke spravedlnosti, právo požadovat náhradu a rovněž přístup k bezplatné lince pomoci a do krizových center.
Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu.
Debatu o ochraně žen na internetu rozproudila i nedávná kauza, kdy se na sociální síti X objevily umělou inteligencí vyrobené falešné sexuálně explicitní snímky s využitím podoby americké zpěvačky Taylor Swiftové. Dokonce i mluvčí Bílého domu to označil za znepokojivé a vyzval platformy k tomu, aby zabránily šíření podobných dezinformací.
Evropská komise návrh, který představila v březnu 2022, zdůvodnila mimo jiné tím, že podle odhadů postihuje v EU domácí nebo sexuální násilí každou třetí ženu a každá druhá mladá žena setkala s genderově podmíněným kybernetickým násilím.
Cílem směrnice je v rámci pravomocí EU dosáhnout cílů Istanbulské úmluvy, tedy Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám. Tu ale Česko dosud neratifikovalo, český Senát ji na konci ledna těsnou většinou neschválil.
O souhlasu s úmluvou, která vyvolává spory mezi liberální a konzervativní částí společnosti, měla rozhodovat také Poslanecká sněmovna, s ohledem na postoj Senátu už ale dokument zřejmě projednávat nebude. Jak k tomu tehdy uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, o schválení úmluvy bude třeba usilovat znovu. "Pokud by se to nepovedlo, tak to bude úkol, který bude muset řešit další vláda, další sněmovna znovu," řekla.
