Praha - Dvakrát během dvou let jsem na Pražském hradě přihlížel návštěvám amerických prezidentů. V červnu 2007 přijel George Bush, teď to byl Barack Obama.
Největší rozdíl? Tehdy panovalo na Hradě i kolem něj až neuvěřitelné ticho a prázdno, komorní atmosféra. Jen na pár minut ji přerušil uvítací ceremoniál.
Dnešek byl ve všem odlišný. Hluk, mumraj, velká show, desetitisíce nadšených lidí. Dvě návštěvy hlavy jednoho státu, styl úplně odlišný.
Vzpomínám si, že když jsme tehdy čekali na příjezd Bushovy kolony, skoro jsme přes celé nádvoří slyšeli, co si povídají Klaus s Topolánkem. Dnes skoro nebylo slyšet, co říká nahlas kolega, stojící těsně vedle mne.
Hlavní náměstí světa
Tehdy byla Praha jen jednou z několika zastávek standardního Bushova turné. Zato dnes se Hradčanské náměstí stalo na chvíli centrem světa. Díky Obamově avizovanému projevu, kterému navíc přidala na dramatičnosti Severní Korea svým nočním raketovým pokusem.
Skoro to vypadá, jako by Obamova ochranka měla o svého chráněnce menší strach než Bushova. Zatímco před dvěma lety museli novináři pěšky směrem ke druhému nádvoří už skoro od Ministerstva obrany, tentokrát byla ulice podél Pražského hradu ráno otevřená.
Lidé proudili na Hradčanské náměstí už v půl sedmé, převážně ti mladší. Proklestit si cestu davem za rakouským velvyslanectvím, kde se vchází přímo na náměstí, nebylo jednoduché už kolem sedmé hodiny.
Všechno to vypadalo skutečně jako rockový koncert, ne projev politika. Americká vlajka dokonce vlála i z Arcibiskupského paláce. Na jeho dvoře parkovala policejní i hasičská auta, ostatně kardinál Vlk raději přespal jinde.
Pohledy do dřevěného stropu
Bush se kdysi omezil na pár vět v Rotmayerově sále mezi prvním a druhým nádvořím. Ve společenství Václava Klause a Mirka Topolánka. Část tiskovky strávil tím, že sledoval nádherný dřevěný strop v sále.
Klaus a Topolánek zde tentokrát byli také, ale hráli jen vedlejší role. Při Obamově projevu zůstali pod pódiem v prostoru vymezeném VIP hostům.
Na Václava Klause jsem ze svého místa neviděl, ale při slovech amerického prezidenta o připravenosti bojovat se změnou klimatu jistě nezářil. Od Bushe nic takového neslyšel.
Navíc se musel dívat, jak na velkou plynovou lampu odvážně vyšplhal demonstrant z Greenpeace a plakátem vyzýval k boji proti oteplování.
Možná vám připadá, že s tím Hradčanským náměstím jako centru světa to přeháním. Vězte ale, že na novinářské tribuně stáli žurnalisté z celého světa. Nejen Američané a Češi jako před dvěma lety, ale také Němci, Britové, Rusové (těch tam bylo opravdu dost), Švýcaři, Korejci.
Ostatně i CNN vysílala projev živě, stejně jako BBC, Sky News či Euronews.
Ze všech nosičů transparentů to u mne vyhráli dva Italové. Měli na něm italskou vlajku a nápis Obama, Sorry for Berlusconi. Naráželi tak na nedávný výrok italského premiéra, že americký prezident je "pěkně opálený".
Když se ovšem americký prezident pod řečnickým pódiem zdravil s lidmi a podával jim ruce, nešlo o tak docela "obyčejný lid". Do prvních řad totiž měly přístup jen osoby se speciálními pozvánkami, které přidělovala americká ambasáda.
Uvidíme, jak to bude vypadat při další návštěvě dalšího amerického prezidenta. Že by něco mezi komorním Bushem a showmanem Obamou?
