Londýn (od naší zvláštní zpravodajky) - O Velké Británii se vždy říkalo, že tento poměrně malý ostrovní stát dokáže v zahraniční politice "bojovat ve vyšší váhové kategorii“.
Blížící se velmi těsné britské volby a vidina křehké koaliční vlády ale přiživují obavy, že se role Británie na světové scéně zmenší.
Ta je přitom podle mnohých politiků a analytiků už teď viditelně oslabená.
"Za vlády (Tonyho) Blaira nebo (Margaret) Thacherové by se rozhodně nestalo, aby Británie chyběla při jednáních o budoucnosti Ukrajiny v Minsku," znělo v kuloárech Evropské rady, když se německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande vrátili 12. února z Minsku. Tam vyjednali s prezidenty Ukrajiny a Ruska další kroky k míru na Ukrajině.
Podobně jako při jednáních s Ruskem není Británie příliš vidět ani v boji s Islámským státem. Její příspěvek je osm letadel.
Britští vrcholní politici přitom hrozí, že se po volbách vliv Británie ještě zmenší. Především kvůli potenciálnímu referendu o vystoupení z Evropské unie, které slibuje lídr konzervativců David Cameron.
Pokud ale Británie ztratí vliv na dění na kontinentě, ztratí také na významu pro své nejbližší spojence - Spojené státy.
"Je opravdu pozoruhodné, jak se Angela Merkelová stala jasným lídrem Evropy,“ řekl listu Financial Times americký velvyslanec při NATO Nicholas Burns, který se obává, že doby, kdy byla Velká Británie "nejdůvěryhodnější a nejschopnější spojenec USA", jsou pryč.
Lídr opozičních labouristů Ed Miliband proto obvinil Camerona z toho, že vede zemi do mezinárodní izolace. Při svém projevu k zahraniční politice Británie zdůraznil, že on bude chtít, aby měla Británie silnou pozici v Evropské unii a nedopustí ani snižování rozpočtu na obranu tak, jak to zamýšlejí konzervativci.
Ti chtějí ještě více snížit počet vojáků v armádě, a to ze současných 80 000 na 60 000. A přes to, že David Cameron na summitu Severoatlantické aliance v září ve Walesu vyzýval ostatní členy ke zvýšení výdajů na obranu ve výši alespoň 2 procent HDP, jeho ministr obrany hned v prosinci navrhl rozpočet, který cíl stanovený Aliancí neplní. I když zatím jen velmi těsně - ve výši 1,95 procent HDP.
Šéf labouristů Ed Miliband ale příliš detailů o tom, jak chce svých cílů v zahraniční politice dosáhnout, neuvedl. Podle ředitele think tanku EU-Asia Center Frasera Camerona "labouristé, i když méně infikovaní antievropským virem než konzervativci, nepředstavili žádnou svoji vizi, jakou roli by měla Británie ve světě hrát".
Navíc Milibandovi hrozí, že pokud se stane premiérem a bude se muset spojit například se Skotskou národní stranou, rozhodně neprosadí další investice do britského jaderného arzenálu, které slibuje.
Komentátor Financial Times James Blitz označil i přesto proslov Milibanda o zahraniční politice za "překvapivý", a to především proto, že o zahraniční politice je v předvolebním čase slyšet nejméně za poslední desítky let.
"Britové jsou stále pronásledováni traumatem z konfliktů v Iráku a Afghánistánu a nemají chuť slyšet politiky mluvit o globální roli, kterou by měla země hrát," píše Blitz.
Ředitel výzkumu britské obranné politiky v Royal United Services Institute Malcolm Chalmers ale nevidí pozici Británie ve světě tak černě. "I přes škrty v obraně dává Británie druhý největší světový příspěvek na rozvojovou pomoc, je druhou největší vojenskou silou v rámci NATO a disponuje skvělými tajnými službami."
Británie má také stálé místo v Radě bezpečnosti OSN, záviděníhodnou síť diplomatů a je také sídlem mnoha známých světových think tanků.
