Madrid - Dolní komora španělského parlamentu v pátek podle očekávání schválila ústavní reformu, která do základního zákona zařazuje limity rozpočtového schodku a veřejného dluhu.
Příští týden budou podle agentury AFP o ústavní změně hlasovat senátoři; také u nich se čeká, že novelu podpoří. Španělsko je tak na cestě stát se první zemí, která vyslyšela francouzsko-německou výzvu z poloviny srpna, aby všech 17 členů eurozóny do léta 2012 zakotvilo ve svých ústavách stropy rozpočtových schodků.
Na návrhu se minulý týden shodly dvě největší španělské strany - vládní socialisté a opoziční lidovci -, takže konečné schválení se v Madridu zdá být předem zajištěno.
Příslušný ústavní dodatek nebude obsahovat čísla. Bude ho ale doprovázet zákon, který určí strop rozpočtového schodku na 0,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a stanoví kritéria postupného snižování dluhu. Zákon začne platit v roce 2020.
Objem dluhu v poměru k HDP údajně nebude smět překračovat limity stanovené Evropskou unií. Podle takzvaných maastrichtských kriterií nesmí zadluženost země přesáhnout 60 procent HDP.
Španělsko patří k zemím eurozóny, které jsou zadlužením a rozpočtovým schodkem postiženy nejvíce. Schodek by měl letos dosáhnout asi šesti procent a státní dluh skoro 69 procent hodnoty HDP.
Vzácná shoda mezi vládnoucí a opoziční stranou
Vládnoucí socialisté a opoziční lidovci, kteří je tvrdě kritizovali za jejich způsob řešení ekonomické krize, našli v případě této nové ústavní reformy překvapivě rychle shodu.
Důvodem je mimořádná nespokojenost Španělů - především těch mladých - se současnou politickou garniturou a ekonomickou situací země.
Španělsko zažilo v květnu a červnu velké demonstrace a mladí z iniciativy Los Indignados (Pobouření) tábořili týdny na největším madridském náměstí Puerta del Sol po vzoru arabských revolucí na protest proti vládě socialistického premiéra José Luise Zapatera.
Ten se proto rozhodl vyhlásit předčasné volby. Španělé tak půjdou k volebním urnám o čtyři měsíce dříve, a to 20. listopadu.
Lidé Zapaterovi připisují odpovědnost za téměř jedenadvacetiprocentní nezaměstnanost a strmě narůstající státní dluh. Mezi mladými je nezaměstnanost dokonce pětačtyřicetiprocentní.
Španělsko nebude první
Španělé nebudou první, kdo si stanoví limit veřejného dluhu. Podobný nástroj mají ve svých ústavách zakotvený například Německo, Švýcarsko či Polsko.
Dluhový strop platí také v USA, tam ho ale zákonodárci často zvyšují. Naposledy tak učinili před měsícem, kdy se jim tím na poslední chvíli podařilo zachránit stát před bankrotem.
V současné době připravují zákon, jenž by vládě až pod hrozbou jejího rozpuštění zakázal výrazně zvyšovat státní dluh, také slovenští poslanci.
Itálie a Francie také potřebují snížit deficit, zatím ale přistoupily jen ke zvýšení daní bohatým.
Italský ministr financí Giulio Tremonti se počátkem srpna rozhodl dodatečně zdanit nejbohatší občany. Ke stejnému kroku přistoupil i jeho francouzský kolega Francois Baroin.
"Je legitimní požadovat v současném kontextu od bohatých větší úsilí s cílem zvednout rozpočtové příjmy," citoval deník Le Monde hlavního finančního poradce prezidenta Nicolase Sarkozyho Alaina Minka.
O posunutí nejvyšší daňové sazby směrem vzhůru již několik měsíců diskutuje i kabinet spolkové kancléřky Angely Merkelové.