Madrid - Tisíce lidí se o víkendu shromažďily na nejrůznějších místech Španělska, aby vyjádřily podporu vysoce postavenému soudci Baltasaru Garzónovi. Ten je v Madridu souzen za vyšetřování zločinů z dob vlády diktátora Franciska Franka.
Garzón se měl provinit tím, že porušil zákon o amnestii z roku 1977, který zakazuje vyšetřování politicky motivovaných zločinů spáchaných v letech 1936 - 1975. Tedy v době občanské války a následné vlády generála Franka.
Zahájit vyšetřování několik desetiletí starých zvěrstev se soudce pokusil v roce 2008, kdy vyzval k prošetření smrti 113 tisíc lidí, kteří byli v letech 1936 - 1975 popraveni Frankovými muži. První případy otevřené Garzónem byly ale později odloženy a nejvyšší soud se naopak začal zabývat samotným soudcem.
Konečný verdikt by měl padnout během měsíce a do té doby je Garzón suspendován. V případě, že bude shledán vinným, mu hrozí až dvacetiletý zákaz vykonávání profese, což by prakticky znamenalo konec jeho kariéry.
Největší protestní akci ve španělském hlavním městě se zúčastnilo několik veřejně známých osobností, v čele se slavným režisérem Pedrem Almodóvarem. Ten s několika dalšími lidmi přednesli manifest, ve kterém prohlásili, že zločiny proti lidskosti nelze amnestovat, ani nemohou být promlčeny.
V Madridu se ale sešli také soudcovi odpůrci, především z řad extrémní pravice. Ti však byli v menšině.
Zákon o amnestii, vztahující se na politicky motivované zločiny obou stran, byl vydán v roce 1977, tedy dva roky po smrti Franka. Jeho smyslem bylo zmírnit napětí mezi tábory generálových odpůrců a příznivců. Španělský národ se totiž po smrti diktátora znovu rozdělil na dvě znesváření skupiny a hrozilo, že v zemi vypuknou nepokoje. Lze tedy říci, že amnestie ulehčila přechod Španělska k demokracii.
Zatknout chtěl i Bin Ládina
Zatímco obdivovatelé soudce Garzóna vyzdvihují pro jeho boj za spravedlnost, odpůrci, především pravicově smýšlející, ho ostře kritizují. Jeho jednání je podle nich politicky motivováno a soudce se pouze snaží zviditelnit.
Svým pojetím práva Garzón ovlivnil celou španělskou justici, která v roce 2005 přijala princip univerzální jurisdikce, na jejímž základě soudí zločiny proti lidskosti ve všech zemích světa. Za to už si ale vysloužila kritiku Spojených států, Izraele a Číny.
Sám Garzón v roce 1998 žádal Velkou Británii o vydání chilského diktátora Augusta Pinocheta. V roce 2003 pak kvůli útokům z 11. září požadoval zatčení vůdce al-Káidy Usámy Bin-Ládina. Poslední "velkou rybou", o niž se soudce zajímal, byl italský premiér a mediální magnát Silvio Berlusconi, jenž se měl ve Španělsku dopustit korupce a daňových podvodů.
