Paříž - Ve francouzském hlavním městě začal soud s bývalým prezidentem Jacquesem Chirakem.
Politický matador čelí obvinění ze zpronevěry prostředků pařížského městského rozpočtu. Té se měl podle obžaloby dopouštět v letech 1977 - 1995, tedy po celou dobu, kdy působil jako pařížský starosta.
Spolu s Chirakem bylo obviněno devět dalších lidí. Jsou mezi nimi ti, kdo měli peníze z rozpočtu neoprávněně čerpat, i ti kdo je podle obžaloby přijímali.
Jeden z nejpopulárnějších francouzských politiků údajně fakturoval neexistující výdaje města a peníze posílal svým politickým spojencům.
Pokud bude shledán vinným, hrozí osmasedmdesátiletému Chirakovi až desetileté vězeni a pokuta ve výši 150 tisíc eur (zhruba 3,6 milionu korun). Bývalý prezident a ministerský předseda jakákoliv obvinění odmítá.
Naposledy byla ve Francii souzena bývalá hlava státu po druhé světové válce. Maršál Philippe Pétain, jenž byl prezidentem v době německé okupace a aktivně s nacisty kolaboroval, byl tehdy za velezradu odsouzen k trestu smrti. Ten mu první poválečný prezident Charles de Gaulle následně zmírnil na doživotí.
Jde také o Sarkozyho
Soud se uskuteční přestože současné vedení pařížské radnice uzavřelo se Chiracem a jeho domovskou stranou Unie pro lidové hnutí (UMP) dohodu o mimosoudním vyrovnání.
UMP nynější hlavy státu Nicolase Sarkozyho nemá rok před prezidentskými volbami zájem na tom, aby se kauzou opět zabývala média. Pro Paříž je zase 2,2 milionů eur (přibližně 53,4 milionu korun) dostačující satisfakce.
Vládní sUMP jde o každý hlas. Podle sobotního průzkumu volebních preferencí by totiž první kolo voleb se ziskem 23 procent hlasů vyhrála kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Pro Sarkozyho by hlasovalo pouze 21 procent voličů, a skončil by tak až na druhém místě.
Úřadující prezident svou kandidaturu v nadcházejících volbách sice ještě neoznámil, avšak UMP, v čele s premiérem Francoisem Fillonem, už označila jeho nominaci za jednoznačnou.
Marine Le Penová těží ze své ostře nacionalistické rétoriky, která je namířena především proti početné muslimské menšině. V jednom ze svých lednových projevů dokonce označila muslimy za okupanty Francie.
Sarkozy si rozladěnost Francouzů, kteří stále více pociťují problémy spojené s neúspěšnou integrací druhé generace přistěhovalců do francouzské společnosti, uvědomil. Otázkou je, zda už není pozdě.
S kritikou ideje multikulturní společnosti přišel jako poslední z velké trojky, tedy až po německé kancléřce Angele Merkelové a britském premiérovi Davidu Cameronovi. Marine Le Penová na druhé straně na xenofobii a nacionalismu svou politiku staví od začátku.
Proces zbrzdí ustavní stížnost
Pařížská prokuratura se nicméně i přes stažení obžaloby domnívá, že nashromáždila dostatečné množství důkazů. Bývalého francouzského prezidenta proto žaluje stát. Celý proces ale zřejmě pozdrží nebo úplně zastaví stížnost k ústavnímu soudu, kterou podal advokát jednoho z Chirakových úředníků Jean-Yves Le Borgne.
Kvůli údajné zpronevěře byly podány celkem dvě žaloby. Jednu podala radnice pařížského předměstí Nanterre, druhou pak samotná Paříž.
Soud iniciovaný Nanterre proběhl v roce 1995 a zabýval se aktivitami Chiraka a jeho podřízených od roku 1992. Chirac tehdy soud vyhrál. Podle Le Borgneho by tedy, stejně jako v prvním případě, bylo možné projednávat druhý případ pouze před vypršením tříroční promlčecí lhůty. Problém je v tom, že v letech 1995 - 2007 Chiraca chránila prezidentská imunita.
Spekulace o Chiracově zdraví
Francouzská média v poslední době spekulovala o Chirakově zdraví. Objevily se dokonce zprávy o tom, že bývalý prezident trpí Alzheimerovou chorobou. To ale jeho žena Bernadette rezolutně popřela. Na žádost obhajoby byl bývalý politik z prvního dne jednání, kdy se řeší pouze procedurální záležitosti, omluven.
Úterního jednání by se ale již měl zúčastnit. Nebude ovšem sedět na běžné lavici obžalovaných. Podle francouzského tisku je pro něj připraveno obzvlášť pohodlné křeslo. K dispozici bude i soukromá místnost, kde bude bývalý prezident moci v případě přerušení procesu odpočívat.
Podle analytiků je nepravděpodobné, že by soud v případě prokázání viny poslal osmasedmdesátiletého politika do vězení. V úvahu prý přichází jen pokuta.
