Moskva - Rusko neobnoví vyšetřování jedné z nejzáhadnějších smrtí, které se odehrály během více než sedmdesátileté existence Sovětského svazu.
Petice několika desítek vědců, expertů a leteckých inženýrů v Kremlu neuspěla. Zůstane tak prostor pro nejrůznější dohady a spekulace o tom, proč a jak Jurij Gagarin 27. března 1968 během cvičného letu zahynul.
Výročí vždy oživuje zájem
Signatáři žádali, aby se vyšetřování obnovilo u příležitosti včerejšího šestačtyřicátého výročí Gagarinova prvního letu do vesmíru. Ruský kosmonaut odstartoval 12. dubna 1961 a vydržel na oběžné dráze hodinu a čtyřicet osm minut.
Pro tehdejší Sovětský svaz se stal fakt, že v dobývání vesmíru předstihl USA, velkým propagandistickým triumfem a Gagarin byl pasován do role hrdiny.
Američané vyslali svého muže do vesmíru o necelý měsíc později. Alan Shepard odstartoval 5. května 1961.
Současné Rusko ale spíš zajímá, co se stalo v roce 1968, kdy Gagarin zahynul. Spolu se svým kolegou Vladimirem Serjuginem havaroval s letadlem na letišti Novoselovo severovýchodně od Moskvy.
Za oficiální důvod tragédie označilo sovětské vedení příliš prudké klesání stroje, které piloti nezvládli a zřítili se. Nic podrobnějšího nebylo nikdy oznámeno.
Člen tehdejšího týmu vyšetřovatelů Igor Kuzněcov řekl ruským novinářům, že zkoumání příčiny neštěstí bylo provedeno ve velkém chvatu, povrchně a výsledný třicetistránkový dokument neobsahoval všechny důležité informace.
Vadná klimatizace
Sám se znovu dal do zkoumání tragédie za pomoci nejnovějších technologií, hlavně těch počítačových. Domnívá se, že za tragédií byla vadná klimatizace. Ta podle něj způsobila v kabině prudký pokles tlaku a vedla k pádu letounu.
Otázkou je, zda šlo o záměrný defekt nebo jen o odfláknutou práci mechaniků.
K odmítavé reakci na volání po novém vyšetřování je letecký inženýr kritický.
"Bohužel jsou zde stále lidé, kteří nechtějí znát pravdu. Kteří skoro čtyřicet let opakují neustále to samé a nedokáží se smířit s tím, že se mýlí," tvrdí Kuzněcov.
Moskevský deník Pravda zase cituje závěry profesora Sergeje Bělocerkevského a bývalého kosmonauta Alexeje Leonova. Ti se domnívají, že Gagarinovu stroji hrozila bezprostředně srážka s jiným letadlem.
Podle obou mužů se Gagarin jako zkušený pilot pokusil vyhnout katastrofě prudkým klesáním, ale kvůli špatné viditelnosti způsobené počasím se ocitl při manévru příliš blízko zemi a situaci nezvládl.
Vodka, nebo Brežněv?
O skutečné příčině smrti prvního kosmonauta se v Rusku spekuluje už léta. Nejprve potichu, po změnách na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století už otevřeně.
Často se objevuje tvrzení, že za nehodou byly problémy Gagarina s alkoholem. O kosmonautovi bylo známo, že svoji slávu "neustál" a často hledal útěchu v lahvích vodky.
Proto panovalo podezření, že v den tragédie letěl opilý.
Další teorie přisuzují havárii politické pozadí. Mělo prý jít o vraždu na objednávku samotného sovětského vůdce Leonida Brežněva.
Bylo veřejným tajemstvím, že Brežněv neměl Gagarina rád. Jeho slávu a popularitu považoval za nebezpečnou a navíc byl Gagarin přítelem předchozího generálního tajmeníka strany Nikity Chruščova.
Tedy muže, kterého Brežněv od moci odstavil "tichým převratem" v roce 1964 a postupně odsouval z vedení strany a státu všechny jeho oblíbence.
Gagarinovi údajně také mělo u tehdejších státních a stranických špiček uškodit, že byl v roce 1967 proti startu kosmické lodi Sojuz 1, protože ji nepovažoval za bezpečnou a dobře připravenou.
Měl pravdu, kosmonaut Leonid Komarov na palubě Sojuzu při návratu na Zemi zahynul.
I matka měla podezření
Podle Igora Kuzněcova je faktem, že Brežněv odmítl zveřejnit závěry vyšetřování z roku 1968 a osobně se zasadil o to, aby dokument co nejrychleji putoval do archívu.
Vinu Brežněva dokonce v pozdějších letech naznačovala i Gagarinova matka Anna. Stěžovala si také, že ona ani další nejbližší příbuzní nebyli se závěry vyšetřování seznámeni.
"Existuje mnoho zdůvodnění Gagarinovy smrti. Stále více to ale vypadá, že pravdu možná nikdy nebudeme znát," uvádí list Pravda.
