Slovenský pokus o integraci. Biofarma žije díky Romům

Stanislava Harkotová, Aktuálne.sk
18. 9. 2011 8:10
U vesnice Rudlov na východě země vzniká pozoruhodný projekt
Na rudlovské farmě.
Na rudlovské farmě. | Foto: Svatobor

Rudlov (Východní Slovensko) - Pro staré Slovany byl Svatobor místem, které poskytovalo azyl před nebezpečím. Dubové háje, zasvěcené přírodním božstvům, nesměl nikdo zneuctít, platil v nich přísný zákaz prolít krev.

Scházeli se tady vládci, kněží. Prchali sem lidé, kteří věřili, že posvátný háj je nedotknutelný a jeho moc je ochrání.

Ve Svatoboru se nelovilo, nekácely se stromy. Voda, která tudy protékala, měla léčivou moc a staří Slované se v ní koupali i v mrazivých zimách.

Štefan Straka se dívá na místní pole. "Byl bych rád, kdyby byl Svatobor pod Oblíkom místem, které poskytuje útočiště." Hned ale od tématu odbočuje. Ptá se, zda umím v panoramatu Slánských vrchů najít Oblík. Oválný kopec je na horizontu zřetelný.

V jeho stínu leží vesnice, které tvoří hraniční valy Zemplína a Šariše. Některé z těch, co lemují hranici vrchoviny, nesou názvy spjaté se zemí a jejím bohatstvím. Zlatník, Hlinné, Sůl, Rudlov.

A právě nad těmito obcemi, v lokalitě Malina, vzniká cosi, co dává půdě nový rozměr.

Foto: Svatobor

Hovořit na východě Slovenska o problému nezaměstnanosti v segregovaných romských osadách je jako vytahovat rudý hadr před býka. Lidem jakoby se tady ani nechtělo věřit, že situace se může zlepšit.

Nápady, co udělat s romskými osadami na Gemeru, Šariši nebo Spiši, uvádí do praxe několik sdružení. Košičané z Centra pro udržitelný rozvoj vsadili na pomoc prostřednictvím systému mikropůjček pro chudé, o vzdělávání se stará i sdružení Člověk v tísni Slovensko.

Mezi etablovanými nevládními organizacemi však vzbudil pozornost projekt rodiny Straků z Hanušoviec nad Toplou. Rodina založila občanské sdružení, u obce Rudlov si pronajala na padesát let půdu od Lesů Slovenské republiky a do její kultivace zapojila i Romy z okolních sad.

Na místě, kde ještě před několika lety bujela divoká skládka, teď stojí obnovené hospodářské budovy a ke slunci se šplhají ovocné stromky. Léto přeje léčivým bylinám, zelenině, květinám.

"Chceme těmto kdysi kočujícím lidem umožnit přístup k půdě. Realita je taková, že mnozí Romové půdu nevlastní. A ze zkušenosti vím, že řada z nich má pro půdu cit. Jsou to výborní zemědělci. Potřebují jen naší důvěru," říká Štefan Straka.

Sedíme ve stínu jabloní. Romské ženy právě dokončili navlhčení kompostu. Kolem nich pobíhají děti, okusují čerstvou mrkev. Evě Horváthové se práce na zahradě líbí.

Foto: Svatobor

"Několik let jsem dělala v lese, byla to dobrá práce. Sekali jsme trávu, sázeli stromy. Začátkem devadesátých let jsem šla na mateřskou a po ní mě už zpět nevzali. Sem chodím ráda, člověk je doma někdy až nespokojený," říká.

Ani jedna z žen v Rudlově nemá práci. Ptám se jich, proč.

"Tady v okolí prácí nenajdu. A doma mám děti, takže nemohu cestovat daleko. Ale chodím do Košic do školy, studuji sociální práci. Kdybych měla peníze, udělám si bakalářský titul a zkusila bych to jako asistentka učitele tady ve škole," říká Renáta Kroková.

Podle Štefana Straky je možné přimět romské ženy k práci jen tehdy, pokud nebudou odtrženy od dětí. Právě ženy jsou podle něj pro romskou integraci klíčové.

Pokud totiž romští muži cestují za prací daleko mimo rodný kraj, ženy zůstávají doma a vychovávají děti. "Je pro mě velmi cenné, když tady chodí děti s maminkou nebo babičkou a potom mi řeknou: Já chci být zahradnice."

"To se stává běžně, že Štefan jde okolo a děti hned, že půjdou s ním. Připojí se jedno, pak druhé a další," smějí se ženy.

Tříletá Kamila se usmívá, stejně jako se usmíváme my všichni. "Je jako zrcadlo. Dělá přesně to, co my. A přesně o tom to je. Jak se chováte k jiným lidem, tak se oni chovají k vám. Pokud dostanou dobrý vzor, budou ho napodobovat."

Místní starostové nápad sdružení vítají. Podle starosty Rudlova Jána Markuše je projekt pro obec přínosem. "Pokud by se o tuto část vesnice nikdo nestaral, chátrala by. Ale jak jim to dlouho vydrží, to si netroufám říci," říká.

Foto: Svatobor

Nápad zapojit Romy do práce na farmě nebo zahradě se líbí i starostce Hlinného Mileně Naštové-Hladové. Tvrdí ale, že v otázce řešení romské integrace je třeba být realistou.

"Je to jen kapka v moři. Jeden projekt problém nevyřeší. Určitě je to dobrý příklad pro mnoho Romů, ale stále se to týká velmi malého počtu. Lidé by tu i chtěli pracovat, ale problém je kde. Kolikrát mne prosí, abych se za ně v místních podnicích přimluvila, ale na východě mají problém sehnat práci i kvalifikovaní lidé, kteří nejsou Romové," vysvětluje starostka.

Svatobor v současné době zaměstnává patnáct lidí, z toho polovinu tvoří Romové. Do celého programu prací v zahradě, okolních lesích a dílně je zapojeno celkem na 150 sympatizantů. Štefan Straka hovoří o ekologickém zemědělství.

Používá výlučně organická hnojiva a různé bylinné a živočišné preparáty, které chrání zahradu před škůdci. Biofarma je pro místní lidi živým organismem. Všechno je v ní propojené, důležité je dokonce i to, a jakou náladou se člověk chová k hospodářským zvířatům a rostlinám.

Pro občanské sdružení má však zahrada význam z více důvodů. Možnost uklidnit se, nabrat síly, trochu si vydělat nebo vypěstovat vlastní plodiny.

"Lidé mi často říkají, že ekonomická realita je to, co je tíží. Člověk, který projde terapeutickým procesem, které povzbudí a motivují ho, odreaguje se a pak přijde domů, kde se tomu prostě nevyhne. Proto se orientuji na to, aby to nebylo jen o terapii, ale i malém přivydělání si. Jde především o týmovou práci. O to vyjít ze samoty osady mezi lidi," říká Štefan Straka a ptá se dětí, zda se těší do školy.

 

 

Právě se děje

před 4 minutami

Koudelka byl v Rašnově osmnáctý, vyhrál lídr SP skokanů Kraft

Také ve druhém závodě Světového poháru skokanů na lyžích v rumunském Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 18. místo. Vyhrál Stefan Kraft z Rakouska a upevnil si vedení v průběžném pořadí seriálu.

Koudelka jako jediný z českých reprezentantů zvládl první kolo. Čestmír Kožíšek, Viktor Polášek a Vojtěch Štursa se stejně jako v pátek, kdy transylvánské středisko hostilo Světový pohár skokanů úplně poprvé, do nejlepší třicítky nevešli. Koudelka předvedl dva vyrovnané skoky dlouhé 94,5 a 94 metrů a oproti pátečnímu závodu si polepšil o devět míst. V hodnocení Světového poháru mu patří se ziskem 219 bodů 24. příčka.

Kraft si díky skokům 103 a 97,5 metru připsal dvacáté vítězství ve Světovém poháru a počtvrté za sebou skončil na stupních vítězů. V pátek byl v Rašnově třetí a stejnou bilanci jako v Rumunsku zaznamenal i před tím na domácích závodech v Kulmu. V průběžném pořadí seriálu má Kraft náskok 118 bodů před dnes druhým Karlem Geigerem z Německa.

Další zprávy