Slovenský pokus o integraci. Biofarma žije díky Romům

Stanislava Harkotová, Aktuálne.sk
18. 9. 2011 8:10
U vesnice Rudlov na východě země vzniká pozoruhodný projekt
Na rudlovské farmě.
Na rudlovské farmě. | Foto: Svatobor

Rudlov (Východní Slovensko) - Pro staré Slovany byl Svatobor místem, které poskytovalo azyl před nebezpečím. Dubové háje, zasvěcené přírodním božstvům, nesměl nikdo zneuctít, platil v nich přísný zákaz prolít krev.

Scházeli se tady vládci, kněží. Prchali sem lidé, kteří věřili, že posvátný háj je nedotknutelný a jeho moc je ochrání.

Ve Svatoboru se nelovilo, nekácely se stromy. Voda, která tudy protékala, měla léčivou moc a staří Slované se v ní koupali i v mrazivých zimách.

Štefan Straka se dívá na místní pole. "Byl bych rád, kdyby byl Svatobor pod Oblíkom místem, které poskytuje útočiště." Hned ale od tématu odbočuje. Ptá se, zda umím v panoramatu Slánských vrchů najít Oblík. Oválný kopec je na horizontu zřetelný.

V jeho stínu leží vesnice, které tvoří hraniční valy Zemplína a Šariše. Některé z těch, co lemují hranici vrchoviny, nesou názvy spjaté se zemí a jejím bohatstvím. Zlatník, Hlinné, Sůl, Rudlov.

A právě nad těmito obcemi, v lokalitě Malina, vzniká cosi, co dává půdě nový rozměr.

Foto: Svatobor

Hovořit na východě Slovenska o problému nezaměstnanosti v segregovaných romských osadách je jako vytahovat rudý hadr před býka. Lidem jakoby se tady ani nechtělo věřit, že situace se může zlepšit.

Nápady, co udělat s romskými osadami na Gemeru, Šariši nebo Spiši, uvádí do praxe několik sdružení. Košičané z Centra pro udržitelný rozvoj vsadili na pomoc prostřednictvím systému mikropůjček pro chudé, o vzdělávání se stará i sdružení Člověk v tísni Slovensko.

Mezi etablovanými nevládními organizacemi však vzbudil pozornost projekt rodiny Straků z Hanušoviec nad Toplou. Rodina založila občanské sdružení, u obce Rudlov si pronajala na padesát let půdu od Lesů Slovenské republiky a do její kultivace zapojila i Romy z okolních sad.

Na místě, kde ještě před několika lety bujela divoká skládka, teď stojí obnovené hospodářské budovy a ke slunci se šplhají ovocné stromky. Léto přeje léčivým bylinám, zelenině, květinám.

"Chceme těmto kdysi kočujícím lidem umožnit přístup k půdě. Realita je taková, že mnozí Romové půdu nevlastní. A ze zkušenosti vím, že řada z nich má pro půdu cit. Jsou to výborní zemědělci. Potřebují jen naší důvěru," říká Štefan Straka.

Sedíme ve stínu jabloní. Romské ženy právě dokončili navlhčení kompostu. Kolem nich pobíhají děti, okusují čerstvou mrkev. Evě Horváthové se práce na zahradě líbí.

Foto: Svatobor

"Několik let jsem dělala v lese, byla to dobrá práce. Sekali jsme trávu, sázeli stromy. Začátkem devadesátých let jsem šla na mateřskou a po ní mě už zpět nevzali. Sem chodím ráda, člověk je doma někdy až nespokojený," říká.

Ani jedna z žen v Rudlově nemá práci. Ptám se jich, proč.

"Tady v okolí prácí nenajdu. A doma mám děti, takže nemohu cestovat daleko. Ale chodím do Košic do školy, studuji sociální práci. Kdybych měla peníze, udělám si bakalářský titul a zkusila bych to jako asistentka učitele tady ve škole," říká Renáta Kroková.

Podle Štefana Straky je možné přimět romské ženy k práci jen tehdy, pokud nebudou odtrženy od dětí. Právě ženy jsou podle něj pro romskou integraci klíčové.

Pokud totiž romští muži cestují za prací daleko mimo rodný kraj, ženy zůstávají doma a vychovávají děti. "Je pro mě velmi cenné, když tady chodí děti s maminkou nebo babičkou a potom mi řeknou: Já chci být zahradnice."

"To se stává běžně, že Štefan jde okolo a děti hned, že půjdou s ním. Připojí se jedno, pak druhé a další," smějí se ženy.

Tříletá Kamila se usmívá, stejně jako se usmíváme my všichni. "Je jako zrcadlo. Dělá přesně to, co my. A přesně o tom to je. Jak se chováte k jiným lidem, tak se oni chovají k vám. Pokud dostanou dobrý vzor, budou ho napodobovat."

Místní starostové nápad sdružení vítají. Podle starosty Rudlova Jána Markuše je projekt pro obec přínosem. "Pokud by se o tuto část vesnice nikdo nestaral, chátrala by. Ale jak jim to dlouho vydrží, to si netroufám říci," říká.

Foto: Svatobor

Nápad zapojit Romy do práce na farmě nebo zahradě se líbí i starostce Hlinného Mileně Naštové-Hladové. Tvrdí ale, že v otázce řešení romské integrace je třeba být realistou.

"Je to jen kapka v moři. Jeden projekt problém nevyřeší. Určitě je to dobrý příklad pro mnoho Romů, ale stále se to týká velmi malého počtu. Lidé by tu i chtěli pracovat, ale problém je kde. Kolikrát mne prosí, abych se za ně v místních podnicích přimluvila, ale na východě mají problém sehnat práci i kvalifikovaní lidé, kteří nejsou Romové," vysvětluje starostka.

Svatobor v současné době zaměstnává patnáct lidí, z toho polovinu tvoří Romové. Do celého programu prací v zahradě, okolních lesích a dílně je zapojeno celkem na 150 sympatizantů. Štefan Straka hovoří o ekologickém zemědělství.

Používá výlučně organická hnojiva a různé bylinné a živočišné preparáty, které chrání zahradu před škůdci. Biofarma je pro místní lidi živým organismem. Všechno je v ní propojené, důležité je dokonce i to, a jakou náladou se člověk chová k hospodářským zvířatům a rostlinám.

Pro občanské sdružení má však zahrada význam z více důvodů. Možnost uklidnit se, nabrat síly, trochu si vydělat nebo vypěstovat vlastní plodiny.

"Lidé mi často říkají, že ekonomická realita je to, co je tíží. Člověk, který projde terapeutickým procesem, které povzbudí a motivují ho, odreaguje se a pak přijde domů, kde se tomu prostě nevyhne. Proto se orientuji na to, aby to nebylo jen o terapii, ale i malém přivydělání si. Jde především o týmovou práci. O to vyjít ze samoty osady mezi lidi," říká Štefan Straka a ptá se dětí, zda se těší do školy.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 44 minutami

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

Mistrovství Evropy v cross country na horských kolech v Mnichově - muži:

1. Pidcock (Brit.) 1:18:09, 2. Carstensen (Dán.) -11, 3. Colombo (Švýc.) -12, 4. Koretzky (Fr.) -18, 5. Litscher (Švýc.) -21, 6. Schuermans (Belg.) -25, …17. Cink -2:13, 34. Škarnitzl -3:36, 36. Kobes -3:59, 40. Rauchfuss (všichni ČR) -4:45.

před 1 hodinou

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm s až 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkách s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy