Slovensko miluje Fica. Opozice je v rozkladu

Zdeněk Mihalco
15. 7. 2008 0:01
Analýza: V čem tkví popularita slovenského premiéra?
Robert Fico
Robert Fico | Foto: Ludvík Hradilek

Analýza - V Evropě je to unikátní politický úspěch. Dva roky po slovenských parlamentních volbách hlavní vládní strana Smer stále získává na oblibě. Podle posledních preferencí by stranu premiéra Roberta Fica volilo více než 48 procent slovenských voličů.

Přitom je ve světě včetně Česka obvyklé, že stranám, které se dostanou k moci, preference klesají.

Vlakem na venkov a popovídat s lidmi

Robert Fico si však svou popularitu pečlivě pěstuje. Na výjezdní zasedání vlády na slovenském venkově jezdí vlakem, popíjí s lidmi ve vesnických kulturních domech, dává peníze na populární a sociální projekty a nepopulární, byť nezbytná opatření, vláda takřka vůbec neschvaluje.

Kromě nejnutnější vládní agendy věnuje Fico svůj čas a vládní peníze na zvýšení vlastní popularity.

Nedávno například vláda podpořila výstavbu obřího zábavního parku nedaleko východoslovenského města Humenné.

Na přelomu roku, kdy budou Slováci přecházet na euro, chce Fico kompenzovat například zvýšením důchodů možné zdražení, a to přesto, že zároveň někteří ministři jeho vlády tvrdí, že po zavedení eura se na Slovensku výrazně zdražovat nebude. 

Robert Fico a jeho přítel Jiří Paroubek
Robert Fico a jeho přítel Jiří Paroubek | Foto: Ludvík Hradilek

Ficovi navíc v úspěchu pomáhají faktory, o které se sám příliš nezasloužil.

Slovenská ekonomika roste rekordním tempem, a to podle analytiků především zásluhou reforem předešlé vlády Mikuláše Dzurindy (SDKÚ-DS). V posledním čtvrtletí loňského roku rostlo slovenské HDP o 14,3 procenta.

"Díky růstu a reformám předešlé vlády má současná socialistická vláda dostatek peněz ve státním rozpočtu, které může rozdávat na sociální účely," říká politolog Petr Just.

Přestože Fico před volbami sliboval, že většinu Dzurindových reforem zruší, provedl jen kosmetické úpravy. Ty jsou podstatné pro voliče, na fungování ekonomiky však mají zanedbatelný vliv.

Fico například jen mírně poupravil Dzurindou prosazený daňový systém a snížil poplatky ve zdravotnictví.

Opozice v rozkladu

Za vůbec nejdůležitější faktor Ficova úspěchu oslovení čeští politologové nepovažují mimořádné schopnosti slovenského premiéra, ale naopak mimořádnou neschopnost opozice.

"Za vlády Vladimíra Mečiara se opozice dokázala sjednotit, nyní se naopak stále více rozděluje," říká Petr Just. "Opozice se stará sama o sebe, a tak nemůže zpochybňovat Ficovy kroky," dodává politolog.

Šéf SDKÚ-DS Dzurinda v posledních měsících čelil rebelii ve vlastní straně. Své bratislavské kritiky vyloučil ze strany. Dzurindovu nejsilnější opoziční stranu by nyní volilo necelých 10 procent Slováků a její podpora stále klesá.

Navíc z další opoziční strany, Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), odcházejí její nejvýznamnější představitelé, například někdejší předseda Slovenské národní rady František Mikloško. Také Strana maďarské koalice (SMK) má vnitřní problémy.

Sám Fico se opozici za její neschopnost vysmívá. Prohlásil například, že za skutečnou opozici nepovažuje Dzurindu, ale novináře, se kterými je v neustálých sporech a na které často útočí.

Média se snaží umravnit novým tiskovým zákonem, který je podle slovenských novinářů zásahem do svobody slova na Slovensku.

Čtěte podrobnosti: Nový tiskový zákon slouží hlavně politikům

Šanci na znovusjednocení slovenské opozice by podle oslovených politologů mohly přinést přímé prezidentské volby, které se konají za rok. Opoziční strany se nyní radí  o společném kandidátovi. Mohla by jím být bývalá ministryně sociálních věcí Dzurindovy vlády Iveta Radičová.

Zatím však v průzkumech preferencí jednoznačně vede současný prezident Ivan Gašparovič, kterého podporuje Ficův Smer.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy