Slovenská ruleta. Může Fico skončit jako Paroubek?

Jan Lipold Jan Lipold
11. 6. 2010 6:30
Směr Fico, nebo Dylanova koalice? Slovenské volby se českým podobají víc, než se zdá
Nová krev. Volební kampaň strany SaS, která se dostane do parlamentu.
Nová krev. Volební kampaň strany SaS, která se dostane do parlamentu. | Foto: SaS

Praha - Slováci mají, co my Češi nemáme. Kromě eura také Maďary, fotbalisty na mistrovství světa a levicového premiéra, který před volbami stříhá jednu slavnostní pásku za druhou - nejdřív socha „krále" Svatopluka, pak dálnice, letištní terminál…

Přesto mohou sobotní slovenské volby skončit podobně jako ty české. Dokonce se dá odhadnout, že k tomu směřují.

Haló, tady Robert

Je sobota 13. března a na pódiu teplického divadla stojí hlavní hvězda velkolepého matiné Paroubkovy sociální demokracie. Premiér Robert Fico. „Těším se, že ten den nebo tu noc budu s radostí volat Jirkovi… a čekám, že pak on stejně zavolá mě," zanikají jeho slova v ovacích straníků. Řeč je o volebních nocích u nás a na Slovensku a o gratulacích k velkému vítězství, samozřejmě.

Součet volebních preferencí ČSSD a Ficova Smeru tou dobou atakoval sedmdesátiprocentní hranici. Sebevědomí v sále se dalo krájet.

Jak to dopadlo u nás, víme. První, české kolo se sociální demokracii nepovedlo. A druhé?

Fico a Paroubek. Stejní, a přece jiní

Ficův sociálnědemokratický marketing se podobá tomu Paroubkovu (oba ho naplno rozvinuli už ve volbách 2006). Smer teď na billboardech volá Pre ludí, za Slovensko - což je variace na Lepší život pro obyčejné lidi, doplněná o pod Tatrami téměř povinné Slovensko.

Těším se, až po volbách zavolám Jirkovi... Robert Fico na konferenci ČSSD v Teplicích.
Těším se, až po volbách zavolám Jirkovi... Robert Fico na konferenci ČSSD v Teplicích. | Foto: Ludvík Hradilek

Třináctý důchod slibuje nejen ČSSD, ale i Smer. Jedni i druzí mají estrádu s populárními umělci. Snad jen Pavol Hammel je v ní snesitelnější než Michal David.

Levnější ceny energií (těžká regulace je Ficův patent, ČSSD se inspirovala na Slovensku). Zákoník práce, žádné „vyhazovy bez udání důvodu". A tak dále, v programech by se dala najít spousta podobností. Podobné státy, podobné levice.

Mnohem víc se od sebe liší postavy obou lídrů. Fico je o 12 let mladší. Je lepší řečník a má větší charisma. Společnost nerozděluje tak jako Paroubek, vede žebříček popularity politiků.

V roce 1987, po absolvování práv, stihl vstoupit do komunistické strany, ale to dnes na Slovensku nehraje žádnou roli - kdežto Paroubkovi se předhazuje normalizační kariéra v RaJ a papalášství jako způsob existence.

Co mají oba společného, je nedůvěra, místy až zášť k údajně zaujatým médiím. Ale znovu - válka s tiskem, která Paroubkovi před volbami uškodila, se na Slovensku už od Mečiara bere jako součást politického folklóru.

Ficovou výhodou je, že mohl pracovat pro lidi - rozuměj otevírat fotbalová hřiště, regulovat ceny, rozdávat z reprefondu, dělat líbivou politiku - čtyři roky jako předseda vlády. Tady byly možnosti českých sociálních demokratů omezené jen na oranžová hejtmanství. Viz stamilionová akce s proplácením zdravotnických poplatků.

Možná hlavní rozdíl mezi Ficem a Paroubkem nespočívá v nich samotných, ale v jejich soupeřích. Fico nemá svého Topolánka, se kterým by se čtyři roky držel pod krkem. I slovenská volební kampaň je o něco mírumilovnější. Voliči nejsou tolik znechuceni konfrontačním stylem politiky.

To hraje do karet Ficovi. Poptávka po změně politických garnitur zatím nebyla na Slovensku tak silná. Kdyby byla, nemohli by se dodnes držet na špici veteráni, vedle kterých údajní čeští dinosauři vypadají jako mamutí mláďata. Ján Slota (SNS), Vladimír Mečiar (LS-HZDS), Pál Csáky (SMK), Béla Bugár (Most-Híd), to jsou lídři ještě z dob československé federace.

Časy se mění. Možná

Na jedné straně levicový hegemon Fico, na druhé menší strany populistů a maďarské menšiny. Ve slovenském parlamentu ale zbývá ještě dost místa pro pravici. A tady se, podobně jako po českých volbách, dokonce může rodit příští vládní koalice.

Iveta Radičová. Může z ní být slovenská Angela Merkelová?
Iveta Radičová. Může z ní být slovenská Angela Merkelová? | Foto: Ondřej Besperát

Efekt novosti, který pomohl TOP 09 a Věcem veřejným, chce na Slovensku zúročit čerstvá SaS (Svoboda a solidarita). Sbírá hlasy mladých liberálů a podle průzkumů hraje part „lovce dinosaurů" úspěšně.

Pak je tu SDKÚ, což sice není nová strana, ale má v čele relativně novou tvář, prezidentskou kandidátku Ivetu Radičovou. Jedinou lídryni mezi lídry. Může z ní být slovenská Angela Merkelová? Nebo je až moc slušná a málo průbojná?

A pro vládu přichází v úvahu také KDH, které na rozdíl od českých lidovců rozhodně z parlamentu nevypadne.

Mimochodem, všichni pravicoví lídři (a Béla Bugár) se ve středu sešli v první řadě na bratislavském koncertě Boba Dylana. To by byla koalice s dobrým vkusem! Zkuste si představit na Dylanovi Slotu s Mečiarem…

Těžké ráno

Že Fico volby vyhraje, o tom není sporu. Ale taky může skončit jako Paroubek. A to tehdy, když tři pravicové strany (plus případně některá z maďarských) budou mít víc poslanců, než dnešní vládní koalice Fico-Slota-Mečiar. O které se Mečiar vyjádřil, že její změna by byla „ztrátou času a úsilí"… Právě výsledek Mečiarovy strany může být klíčový - kdyby se do parlamentu nedostala, bude mít Fico s většinou problém.

Ján Slota. Kdyby neměl Maďarsko, musel by si ho vymyslet.
Ján Slota. Kdyby neměl Maďarsko, musel by si ho vymyslet. | Foto: Ondřej Besperát

Předvolební situace je značně nepřehledná. Možných vládních kombinací existuje víc než před volbami u nás.

Deník SME požádal analytiky o úsudek, jaký typ vlády je nejpravděpodobnější. Nejvíc bodů získala „smíšená" koalice, to znamená Ficův Smer + někdo jiný než SNS a LS-HZDS. Na druhém místě byla „opoziční" koalice, čili vláda pravice. A až třetí skončila dnešní vládní trojkoalice.

Poslední průzkumy naznačují, že posiluje pravice. Všechno je to ale tak těsné, že se s jistotou dá říct jen to, že možné je úplně všechno. Kdo se usadí v ošklivé novostavbě slovenského parlamentu, bude jasné v neděli nad ránem. A pak se teprve uvidí.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Krejčíková do čtvrtfinále v Istanbulu nepostoupila, Siniakovou čeká jednička Mertensová

Tenistka Barbora Krejčíková do čtvrtfinále turnaje v Istanbulu nepostoupila. Ve druhém kole nasazená pětka podlehla na antuce v chladném podvečeru 3:6, 3:6 Rumunce Aně Bogdanové.

Dvaačtyřicátá hráčka světa Krejčíková v Istanbulu v prvním kole musela otáčet duel s domácí Caglou Büyükakcayovou, dnes už se jí ale obrat nepodařil. O šedesát míst hůře postavené Bogdanové podlehla finalistka březnového turnaje v Dubaji i ve druhém vzájemném utkání, tentokrát za 82 minut.

Jedinou Češkou ve čtvrtfinále je Kateřina Siniaková, jejíž soupeřkou bude nasazená jednička Elise Mertensová. Belgická hráčka dnes potvrdila roli favoritky v utkání 2. kola s Viktorijí Golubicovou až ve třech setech, Švýcarku porazila 6:4, 4:6, 6:1.

Siniaková postoupila do svého prvního čtvrtfinále od loňského září už ve středu. S Mertensovou, která je momentálně ve světovém žebříčku na 17. místě, se utká počtvrté. V předchozích třech zápasech v roce 2019 s ní uhrála dohromady jeden set. Česká tenistka bude usilovat o své první semifinále od předloňského srpna, kdy byla mezi nejlepší čtveřicí na turnaji v Bronxu.

Nadal bojoval opět ve třech setech

Jedenáctinásobný vítěz turnaje v Barceloně Rafael Nadal postoupil po druhé třísetové výhře za sebou do čtvrtfinále. Favorizovaný španělský tenista dnes na antuce v katalánské metropoli porazil 6:0, 2:6, 6:2 dvojnásobného šampiona turnaje Keie Nišikoriho z Japonska.

Antukový fenomén Nadal se letos na svém nejoblíbenějším povrchu rozjíždí pomaleji. Minulý týden vypadl ve čtvrtfinále v Monte Carlu, kde také v minulosti získal 11 titulů, a v Barceloně bojoval ve středu tři sety s běloruským outsiderem Iljou Ivaškou.

Ve čtvrtfinále Nadala čeká Brit Cameron Norrie, jemuž ve 3. kole vzdal ve druhém setu Belgičan David Goffin. Pokud čtyřiatřicetiletý Španěl v Barceloně dokráčí k titulu, povede se mu to poprvé po ztrátě minimálně dvou setů. Devětkrát Nadal turnaj vyhrál bez prohrané sady a na cestě za zbývajícími dvěma triumfy ztratil jen set.

Ve čtvrtfinále turnaje jsou také mimo jiné oba finalisté z Monte Carla - Řek Stefanos Tsitsipas a Nadalův přemožitel Andrej Rubljov z Ruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy