Slovák proti separatistům. Zbraň odložím, až skončí válka

Jiří Just Jiří Just
10. 8. 2015 6:08
Exkluzivní rozhovor Aktuálně.cz s mužem ze Slovenska, který si říká Thomas a na východě Ukrajiny bojuje už tři čtvrtě roku.
Foto: Archiv slovenského bojovníka Thomase

Šyrokyne (od našeho zpravodaje) - Vesnička Šyrokyne na břehu Azovského moře se za poslední půlrok stala jedním se symbolů konfliktu na východě Ukrajiny.

Strategicky významné přístavní město Mariupol je od ní na dostřel.

Tvrdé boje mezi ukrajinskými sílami a proruskými separatisty Šyrokyne z větší části srovnaly se zemí. Podle pozorovatelské mise OBSE je v obci zničeno 80 procent domů.

Nedávno se separatisté ze Šyrokyne stáhli. Na osvobození vesničky se podílel také slovenský dobrovolník, který bojuje v pluku zvláštního určení ukrajinského ministerstva vnitra Azov. Říká si Thomas (své plné jméno si nepřál uvést, avšak redakce ho zná) a na východě Ukrajiny bojuje už tři čtvrtě roku.

"Podle mých informací na straně separatistů bojuje zhruba 40 Slováků a 70 Čechů. Pár lidí znám," říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Mohl byste se představit a povědět něco o sobě?

Je mi dvacet let. Jsem Slovák. Na východě Ukrajiny bojuji proti separatistům. Sloužím v pluku zvláštního určení ukrajinského ministerstva vnitra Azov.

A.cz: Jak dlouho bojujete na východě Ukrajiny?

Devět měsíců.

A.cz: Proč jste se rozhodl jít bojovat na Ukrajinu?

Chci zabránit ruskému imperialismu, který postupuje směrem k Evropě a přináší s sebou jen bídu a smrt. A také - až se budou psát dějiny - v nich bude stát, že Slováci bojovali i za celistvost Ukrajiny, a nejen proti ní.

A.cz: Proč jste vstoupil právě do pluku Azov? Cizinci bojují i v jiných dobrovolnických jednotkách - Pravém sektoru, Donbasu, Ajdaru...

Protože mám vojenské zkušenosti, tak pomáhám, jak umím - bojuji. Pro Azov jsem se rozhodl proto, že je to elita, která je přímo v bojové zóně.

A.cz: O jaké vojenské zkušenosti jde?

Určitou dobu jsem sloužil ve francouzské Cizinecké legii.

A.cz: Říkáte, že na východě Ukrajiny jste už devět měsíců. Kde všude jste bojoval?

V sektoru M protiteroristické operace na východě Ukrajiny. Konkrétně v okolí Mariupolu. Zúčastnil jsem se šyrokynské operace, během níž jsme zaútočili na pozice separatistů a vytlačili jsme je na 20 kilometrů.

Sloužím ve výzvědně-diverzní jednotce, takže pravidelně provádíme průzkumné operace a podobně.

A.cz: Není tajemství, že se příslušníci Azova hlásí ke krajní pravici. Pluk podporují nebo se k němu veřejně hlásí radikálně nacionalistické organizace, dokonce ruská Wotan Jugend. Není právě toto pro Azov problém? Že ho vnímají jako jednotku krajních pravičáků?

Je pravda, že určité procento lidí v Azově je krajně pravicové. Ale za tu dobu, co jsem tady, jsem se nesetkal u kluků s nějakou agresivitou.

Je tu několik národností - Italové, Švédi, Bělorusové, Gruzíni a další. Můj bývalý velitel byl Gruzínec. Měl tmavou pleť a velel výzvědné skupině.

Žádné extrémistické projevy tu nejsou. Chlapci jsou prostě nacionalisté, kteří nechtějí zaprodat svou zemi Rusku.

A.cz: To znamená, že původní krajně pravicové orientace se pluk vzdal?

Myšlenka pluku jako celku je idea vlastenectví, která se vymezuje vůči komunistům na východě, kteří zaprodávají zemi Rusům a přinášejí svým lidem pouze bídu.

A.cz: Jaká je momentálně situace v Šyrokyne? Ukrajinským silám se nedávno podařilo proruské separatisty vytlačit.

Ano, měli velké ztráty, a proto odtamtud zdrhli. Před pár dny ale Kyjev poslal námořní pěchotu, aby nás v Šyrokyne vystřídala. To je ale zlý sen, protože z hlediska vybavení a připravenosti jsou na horší úrovni než my. A z vlastní zkušenosti vím, že když začne boj, tak se bojí.

Je vtipné, že zatím co naši kluci umírali, oni spali asi někde v Kyjevě.

Tento krok ukrajinské vlády je velmi nezodpovědný, protože Šyrokyne je strategicky velmi důležité. V Šyrokyne nebylo dne, aby nedošlo k přestřelce. Teď tam je situace klidnější, ale stále dochází k potyčkám.

A.cz: Už jste zmínil námořní pěchotu. Ta by měla hlídkovat se separatisty v Šyrokyne. Jak se na to díváte?

Uvedu jeden příklad. Izrael desítky let kontroluje Golanské výšiny z toho důvodu, že to je z hlediska obrany velmi důležitá vyvýšenina. Sýrie nemůže tak lehce na Izrael zaútočit. Respektive pokud by se o to pokusila, tak by prohrála. To platí i o Šyrokyne. Je důležité, abychom ho normálně kontrolovali.

Pokud tam budou jejich hlídky nebo něco podobného, tak nikdo nezaručuje, že nepřijde od separatistů nějaký překvapivý útok. A než si stihneme vůbec obléknout neprůstřelné vesty, tak jejich tanky budou u Mariupolu.

A.cz: Co vám za devět měsíců bojů nejvíce utkvělo v paměti?

Asi letošní 24. leden. V ten den separatisté ostřelovali raketami Mariupol. Byly zničené domy, valil se kouř, na chodnících leželi civilisté...

A.cz: Vy jste byl tehdy přímo v Mariupolu?

Ano. Zrovna jsme měli nástup, když začal útok. Bylo to v devět hodin ráno.

A.cz: Jak se k vám v Mariupolu chovají místní obyvatelé? Jak vás vnímají?

Místní ví, že kdyby přišli separatisté, tak by se jejich situace zhoršila. Zvýšila by se kriminalita a bída. Vnímají nás jako ochránce.

A.cz: A jsou ve městě také prorusky naladění lidé?

Nějaké procento prorusky smýšlejících obyvatel v Mariupolu přirozeně je.

A.cz: Projevují se nějak?

Nesetkal jsem se s něčím takovým.

A.cz: Bojujete za jednotnou Ukrajinu proti proruským separatistům. Jak je to na druhé straně? Bojuje proti Ukrajincům hodně Čechů a Slováků?

Podle mých informací na straně separatistů bojuje zhruba 40 Slováků a 70 Čechů. Pár lidí znám.

Mimochodem, u nás v Azově bojoval také jeden Čech.

A.cz: A co se s ním stalo?

Byl v jiných kasárnách. Byl to dost dobrý kluk, ale už odešel. V Azově sloužil asi pět měsíců, pak se vrátil domů. Své si odsloužil a stačilo mu to.

Jinak ten rozdíl je velký. U separatistů je zhruba sto Čechů a Slováků. Na straně Kyjeva bylo dohromady 10 lidí z Česka a Slovenska. Teď tu jsem už sám a o nikom od nás nevím.

A.cz: A čím to je, že Čechů a Slováků bojuje za Ukrajinu tak málo?

Normální člověk jen tak někam do války neodejde. Jde o to, že u separatistů jsou zfanatizovaní komunisté a rusofilové, které zfanatizovala silná ruská propaganda. Ta je nepřímo rekrutuje. Tvrdí jim, že jdou bojovat za Slovany. Oni ale asi neznají dějiny a neví, jak to se Slovany v Rusku je, a nevědí ani, co je Kyjevská Rus.

A.cz: Jakou roli hraje ruská propaganda ve válce na východě Ukrajiny?

Je jedním ze základních pilířů této války. Na stranu separatistů se houfně přidává mnoho lidí zfanatizovaných propagandou. Denně Rusové pouštějí do éteru obrovský počet lživých zpráv.

Například na internetu se objevilo video, ve kterém ukrajinský voják tvrdí, že jeho mrtvého kamaráda prodali na orgány. Ve skutečnosti to byl separatista, který natočil lživé video. Nebo video, ve kterém separatisté tvrdí, že našli americké zbraně dodávané ukrajinské armádě. Přitom šlo o podvrh s maketou z videohry. A podobných videí je obrovské množství.

Když separatisté ostřelovali Mariupol, tak také tvrdili, že jsme se sami bombardovali.

Separatisté podporovaní Ruskem mají na svědomí velké množství civilních obětí. Vytváří pak mnoho konspiračních teorií, kterým důvěřiví lidé věří.

A.cz: A vy se domů na Slovensko nechcete vrátit? Neměl jste chuť odložit zbraň a dát sbohem jednotce?

Dokud válka ještě neskončila, tak zbraň neodložím.

 

Právě se děje

Další zprávy