Praha - Karel Schwarzenberg hodnotí svou poslední zahraniční cestu, která jej zavedla do Washingtonu a Moskvy, velmi pozitivně. Američané podle něj jednoznačně vyjádřili podporu radaru a řekli, co od nás očekávají v Afghánistánu, Rusko a Evropská unie pak nalezly společné body a zároveň si vyjasnily odlišná stanoviska.
Ve Washingtonu jednal český šéfdiplomat s ministryní zahraničí Hillary Clintonovou, ministrem obrany Robertem Gatesem, šéfem senátního zahraničního výboru Johnem Kerrym a předsedou senátního výboru pro kontrolu ozbrojených sil Carlem Levinem. V Moskvě v rámci delegace EU s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Po návratu do Prahy poskytl Schwarzenberg na letišti v Kbelích bilanční rozhovor českým novinářům, kteří ho na cestě doprovázeli. Aktuálně.cz bylo při tom.
Přistáli jsme, ale kde?
Když se podíváte na výsledky té cesty, do jaké míry splnila to, co jste očekával?
V Americe se to podařilo velice dobře, s tím výsledkem jsem opravdu velice spokojen. O tom nebudiž pochyby. Co se týká Ruska, tam je to výměna názorů a tam jsme se dokonce shodli na jistých věcech, například, jak musíme spolupracovat, aby konečně byl nastolen mír na Blízkém východě. Tam jsme tolik odlišné názory neměli. Jinak to bylo spíše informování o různých postojích a někdy jsme se trošku střetli, ale to bylo očekáváno.
Kde jsme to tedy přistáli? Ve východní Evropě, nebo ve střední? (na tiskové konferenci v Moskvě vznikl spor mezi Schwarzenbergem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který tvrdil, že je Česko součástí východní Evropy - pozn. red.)
Samozřejmě ve střední (smích). Jsme sice ve východoevropské skupině OSN, ale nikoli proto, že bychom se tam přihlásili. Všechny země bývalého Varšavského paktu jsou ve východoevropské skupině a poněvadž Spojené národy jsou velice konzervativní a také u Rady bezpečnosti zachovaly uspořádání z roku 1946, tak i tohle.
Nebudu dělat klepy
O čem jste hovořili s Lavrovem a co bylo ještě řečeno mimo tiskovou konferenci?
Ten obsah se podobal. Probírali jsme situaci v Afghánistánu, situaci v Gruzii a tak dále.
A co v té Gruzii?
To jsme měli lehce odlišný názor (smích).
Mluvili jste o snaze tam vybudovat ruské vojenské základny?
Samozřejmě jsem se o tom zmínil. Řekli mi, že to je pouze k ochraně obyvatelů Jižní Osetie a Abcházie.
Mluvili jste o gruzínském prezidentovi Saakašvilim?
O Saakašvilim mluvil on. Poněkud hanlivým způsobem.
Co to znamená hanlivým způsobem?
Nechme to, já tady nebudu dělat klepy (smích).
Jasná podpora radaru
Nakolik byla ta Lavrovova poznámka, že východní Evropa je stále tatáž, důsledkem kočkování z předchozí diskuse? Naštvalo vás to?
Ne. Vůbec ne. On vědomě použil termín východní Evropa, poněvadž to zní, jako kdyby to bylo opravdu poblíž jejich hranic. Že mezitím jsou dva poměrně velké státy, totiž Polsko a Bělorusko, nebo Slovensko a Ukrajina mezi námi a Rusy, to se ignoruje. Je to poblíž hranice, jako kdyby ještě existoval Sovětský svaz.
Když jste jel do USA, říkal jste, že se jedete ptát na různé otázky. Co jste se dozvěděl?
Postoj k radaru, to bylo pro mě důležité, tohle objasnění.
Když byste ho měl jasně zformulovat, jaký je?
Je to jasná podpora. Američané na tom budou trvat, mimo to kdyby nastal ten těžko očekávatelný případ, že by se Íránci opravdu odvrátili od politiky, kterou do této doby sledovali. Jináč na tom budou trvat.
Jde hlavně o Írán
Co by Íránci měli konkrétně udělat?
Vzdát se jaderných zbraní. Jasně prokázat, že se jaderného zbrojení vzdávají. A pak by se muselo asi také mluvit o těch raketách dlouhého doletu. Ale to první by byly ty jaderné zbraně, z toho jsou ty největší obavy.
V případě protiraketového systému se dříve nemluvilo jen o ochraně před Íránem, takže to znamená, že se ta otázka nyní soustředila jen na Írán?
Co se týká těch raket, tak jsme vždycky říkali, že jde jen o Írán.
Mluvilo se nejméně také o Severní Koreji...
To je vedlejší, řekněme, že podle mého názoru je nutné podívat se i na to, ale z americké strany byl ten hlavní argument vždycky Írán.
To vyjádření Hillary Clintonové vás tedy nepřekvapilo, že by bylo možné radar zastavit, když se Írán vzdá jaderného programu?
Ne, vůbec ne. To mě nepřekvapilo, protože to tak vždycky bylo odůvodněné. Protože když odpadne důvod, tak že se potom změní postoj, tak to je pro mě naprosto srozumitelné a také přijatelné.
Potřebujeme policajty
Co jste se tedy dále dozvěděl? Říkal jste, že vás zajímá také Guantánamo, proč nejsou schopni přijmout vlastní vězně.
Na to řeč vůbec nepřišla, ale co jsem se dozvěděl bylo, co bude nutno asi v Afghánistánu. Ani Američané od nás neočekávají velkou vojenskou pomoc, ale velkou civilní při vybudování policie. To je požadavek Američanů na Evropskou unii
Ten požadavek na vás měl pan (ministr obrany Robert) Gates, zmiňoval i konkrétní čísla. Jak se budete snažit přesvědčit partnery v Evropské unii? Zatím to příliš nedělají.
To vím taky. Já jsem se dneska právě domlouval s (vysokým zmocněncem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU) Javierem Solanou, že se k tomu ještě posadíme, že si zavoláme, co s tím ještě můžeme udělat. Protože tady bídně selhává Evropská unie.
Co v tom můžeme udělat my jako Česká republika?
Pokud máme sehnat policajty, kteří by tam byli ochotni jít, tak to bude podle mého názoru také otázka vyššího platu. Je to rizikové vyslání, a tak by lidé pochopitelně chtěli mít vyšší platy.
Jsme pro spolupráci USA a Ruska
Myslíte si, že bude nakonec možné, aby USA získaly Rusko ke spolupráci na protiraketové obraně? Mluvil jste s oběma stranami.
Nevylučuju to, ale bude to ještě nějaký čas trvat. Jsou to oba velké tankery a než změní kurs, tak potřebují čas. To nejde tak rychle.
Jakou roli v tom vidíte pro Českou republiku?
My jsme říkali, že bychom spolupráci velice uvítali. Zprostředkování není třeba, umějí spolu mluvit sami, samozřejmě, že kdyby tady došlo k opravdové spolupráci, tak bychom byli pro.
A je tato spolupráce vůbec možná, pokud bude Rusko trvat na vybudování těch základen v Gruzii? Mluvila o tom s vámi paní Clintonová?
Já bych řekl, že to je překážka. Uvidíme, co tam chtějí opravdu vybudovat, rozumíte. To ještě není úplně jasný, jo? Je něco jiného, kdyby tam opravdu postavili vojenský přístav, nebo jenom nějaký lepší molo, to je otázka.
