Členové strany si ho zvolili v primárních volbách vyhlášených poté, co minulý měsíc Šaron Likud opustil a založil novou středovou stranu Kadima. Hlavní Netanjahuův rival ministr zahraničí Silvan Šalom volební porážku uznal a vítězi pogratuloval.
Netanjahu se tak automaticky stává také kandidátem Likudu na post premiéra při předčasných parlamentních volbách, které se budou konat příští rok v březnu. O post šéfa vlády se tak utká právě se současným premiérem Arielem Šaronem.
Ten byl dnes propuštěn z nemocnice poté, co v neděli utrpěl slabší mozkovou příhodu. Při odchodu z nemocnice Šaron řekl, že spěchá zpátky do práce. Ujistil, že jeho pracovní výkonnost nebude ovlivněna prodělanou slabou mrtvicí. Také podle lékařů neutrpěl Šaron žádné přetrvávající zdravotní poškození a měl by se plně zotavit. (Podrobné zpravodajství o Šaronově hospitalizaci NAJDETE ZDE.)
Pro Netanjahua se podle průzkumů, které zveřejnily televizní stanice vyslovilo 47 procent členů Likudu, zatímco pro Silvana Šaloma 32 procent.
Netanjahu slíbil návrat do vlády
Netanjahu řekl svým stoupencům, kteří uvítali jeho vítězství velkými ovacemi, že vrátí Likud k moci. "Nejdříve musíme vrátit Likud jemu samému a potom ho dovést k vládě nad touto zemí. Začínáme nyní," prohlásil. Řekl, že se chce stát silným vůdcem, který bude schopen sjednotit řady Likudu a dovést ho k vítězství v nadcházejících volbách.
Šalom Netanjahuovi při gratulaci řekl, aby si spolu sedli a připravili společný program, který by Likud sjednotil.
Šestapadesátiletý Netanjahu odstoupil počátkem srpna z funkce ministra financí v Šaronově vládě na protest proti stahování z pásma Gazy a čtyř osad na severu západního břehu Jordánu, které skončilo 12. září.
Jádrem sporu je odsun z Gazy
Spor o odsun z Gazy byl také důvodem, proč se rozhodl z Likudu odejít premiér Ariel Šaron. Novou stranu se rozhodl založit proto, aby se místo vnitrostranických tahanic mohl soustředit na vyjednávání s Palestinci o mírové dohodě.
PŘEČTĚTE SI: Šaron odchází, aby se vrátil s mírem
Netanjahu byl dlouho považován za "enfant terrible" izraelské pravice a roce 1996 se stal nejmladším premiérem v historii Izraele. Je talentovaný řečník, ovládá plynně angličtinu a umí vycházet s médii. Svoje první ostruhy si vydobyl jako diplomat v OSN, poté byl v roce 1988 zvolen do Knesetu a jeho kariéra začala strmě stoupat.
